SLANČÍK, T. Výzkum a vývoj jaderných reaktorů IV. generace s důrazem na reaktory s tekutými solemi [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Student Tomáš Slančík zpracoval pod mým vedením bakalářskou práci na téma spojené s reaktory čtvrté generace a zaměřené přímo na reaktory s tekutými solemi, které se s rozvojem malých modulárních reaktorů dostávají opět do popředí výzkumu a vývoje jaderných technologií. Student zpracoval velmi zdařilou, komplexní a zároveň stručnou a trefnou rešerši vývoje iniciativy zvané jako Generace IV, dále stručně navázal popisem reaktorů s tekutými solemi. Jako svoji praktickou část navázal vytvořením výpočetního modelu jednoduché solné sestavy s neutronovým zdrojem, kterou dle jeho výpočtů budeme realizovat v laboratoři ionizujícího záření UEEN. Výsledky simulací jeho modelu ukazují na nečekané změny v neutronovém poli, které je velmi citlivé na složení solí a ukazuje se jako téměř nemožné dosáhnout termalizace neutronů pouze pomocí solné sestavy. Oceňuji, že student zpracoval také trefné fyzikální zhodnocení výsledků výpočtů. Na práci pana Slančíka lze velmi dobře navázat, jak ve výpočetní části, tak při realizaci solné prismy v naší laboratoři. Student zpracoval dostatečně mnoho literárních zdrojů, které průběžně také cituje v textu. Samozřejmě, že na práci lze nalézt i některé nedostatky – popisu reaktorů s tekutými solemi, jejich historickému vývoji či současnému stavu, mohlo být věnováno více prostoru; stejně tak se na základě výsledků výpočtů nabízelo provedení variace výpočetního modelu směrem k citlivostní analýze – nicméně rozsah práce je dostatečný a zmíněné nedostatky mohou být motivací pro další práci studenta. Práci hodnotím jako přínosnou, cíle jako splněné, navrhuji hodnocení výborně, A-90 bodů.
Bakalářská práce pana Slančíka se zabývá vývojem a výzkumem na poli jaderných reaktorů IV. generace se zaměřením na reaktory chlazenými tekutými solemi. Autor vychází z velkého množství odborných zdrojů. Citace uvedené v samotném textu práce budí dojem, že autor informace převzal bez hlubší analýzy. Je škoda, že se autor nepokusil srovnat jednotlivé projekty, zhodnotit jejich klady, zápory a vyvodit závěry, které by poukázaly na hlavní výhody reaktorů chlazených tekutými solemi. Autor se v celé práci dopouští nepřesností v terminologii, kdy například tvrdí, že palivové soubory tvoří koš aktivní zóny. Dle zadání se měl autor podrobně věnovat projektu, který je realizován Centrem výzkumu Řež – Energy Well 50. Bohužel informace o projektu EW50 shrnul do jednoho odstavce v kapitole 4. V praktické části se autor seznámil s programem MCNP a provedl analýzu chování neutronů při průchodu tekutými solemi. Autor správně vybral několik slibných sloučenin, které mohou být v budoucnu použity pro chlazení jaderných reaktorů. Při zpracování výsledků se však nevyvaroval nepřesnostem a dostatečné nevysvětlil interpretované výsledky. V textu pracuje s termínem neutronový tok, nicméně dle přiložených grafů se spíše jedná o střední hodnotu hustoty neutronového toku pro určitý energetický interval. V simulovaných grafech je znázorněna změna hustoty neutronového toku se změnou energie neutronů. Zejména od obrázku 5.13 se hustota neutronového toku v jednom energetickém intervalu zvýší a ve druhém intervalu je snížena pod předchozí hodnotu. Tento jev se periodicky opakuje a bylo by dobré zdůvodnit jeho výskyt. Celkově byly splněny všechny body zadání. I přes výše uvedené nedostatky a povrchové zpracování některých kapitol doporučuji práci k obhajobě a hodnotím ji stupněm C/75.
eVSKP id 102536