LICZKA, J. Krystalizace mikrobiálních polyesterů – metody studia, biologické konsekvence [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.

Posudek vedoucího

Sedláček, Petr

Jan Liczka se ve své bakalářské práci zaměřil na optimalizaci procesu izolace granulí polyhydroxyalkanoátů z buněk jejich bakteriálních producentů. Jeho úkolem bylo přispět k dlouhodobé experimentální snaze vedoucího práce o úpravu izolačního postupu takovým způsobem, aby vedl k zisku granulí v nativní (tj. amorfní) formě. Zároveň bylo studentovým úkolem také otestovat možný přínos některých analytických a fyzikálně-chemických technik, které dosud nebyly v tomto směru standardně využívány (sedimentační analyzátor, dynamický rozptyl světla, fluorescenční mikroskopie). Co se týká realizovaných experimentů, mohu studenta pochválit nejen za jeho pracovitost, ale také za trpělivost, se kterou přistupoval k neustálému opakování časově i manuálně náročných izolačních postupů. Přestože finální meta jeho experimentální snahy (izolační postup vedoucí k vzorkům granulí bez projevů krystalizace PHA) dosud zůstává nedosažena, výsledky získané při řešení práce jednoznačně přispěly k objasnění kritických kroků izolačního postupu. Co se týká textové části práce, tak její kvalitě by jistě prospělo, kdyby byla finalizována v dostatečném předstihu před termínem odevzdání. I takto však vznikla dle mého názoru kvalitní bakalářská práce, kterou doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm „Velmi dobře (B)“.

Posudek oponenta

Kalina, Michal

Student Jan Liczka se ve své bakalářská práce zaměřil jednak na optimalizaci metod využitelných pro posouzení vlivu ultrazvukového ošetření na stupeň krystalizace izolovaných nativních PHB z granulí bakterií Cupriavidus necator a dále na optimalizaci postupu izolace PHB pro účely získání nativní amorfní formy polymeru. Získané vzorky PHB byly postupně charakterizovány pomocí dynamického rozptylu světla, analytické odstředivky, infračervené spektrometrie s Fourierovou transformací a pomocí fluorescenční mikroskopie. Předložená bakalářská práce v rozsahu 48 stran plus 8 strany příloh je formálně správně a věcně rozčleněna na jednotlivé kapitoly (teoretická část – 10 str., rešerše současného stavu – 2 str., experimentální část – 4 str., diskuze a výsledky – 17 str., závěr – 1 str.). V bakalářské práci je v souladu s ČSN ISO 690 správně citováno 28 jednotlivých zdrojů odborné literatury, což je adekvátní počet na běžné poměry bakalářských prací. Z hlediska typografie, po formální a věcné stránce až na občasné výjimky (str. 8 – patří patrně bakterie netvořící „spóry“, namísto popsaných bezkonfliktních bakterií; str. 43 student popisuje ultrasonofokaci; některé obrázky jsou nižší kvality – Obr.4 a 5; nadpisy by se měly číslovat jen do třetí úrovně…) je zpracována na dobré úrovni bez výrazného množství gramatických nedostatků. V rámci teoretické a rešeršní části práce byl poskytnut precizní teoretický úvod do problematiky studia, což svědčí o dobré orientaci studenta v tématu práce. Jádro celé práce ovšem tvoří kapitola „Výsledky a diskuze“, která velmi zdařile poskytuje náhled do jednotlivých provedených experimentů. Zde musím ocenit zejména velmi dobrou úroveň diskuze získaných výsledků a to v souvislostech mezi jednotlivými provedenými metodami i literaturou. Zároveň jsou ve většině případů vyvozovány adekvátní závěry pro další části práce. Na tomto místě mám ovšem poměrně zásadní výtku k prezentaci dat z DLS i analytické odstředivky, kde byly prakticky využity printcreeny ze softwarů přístrojů. Zejména u DLS tak došlo k tomu, že ve výstupech je špatných rozsah na ose x, což snižuje vypovídací hodnotu prezentovaných dat a rovněž schopnost rozlišit drobné nuance mezi vzorky. Musím také upozornit na závislosti intensity rozptylu světla na velikosti částic a koncentraci frakcí částic ve směsi a to zejména v kombinaci s relativním měřítkem na ose y, což často způsobuje chyby v interpretaci DLS měření (viz. obr. 15 a 16, dále v otázce oponenta č. 2). Závěrem rovněž musím zmínit, že student v práci nediskutuje využitelnost pro in-vivo měření, ale zde na jeho obranu musím podotknout, že práce již v odevzdané formě obsahuje obrovské množství dat a je poměrně rozsáhlá, tudíž dle mého názoru je tento fakt omluvitelný. Závěrem je třeba konstatovat, že i přes výše popsané zejména formální nedostatky, Jan Liczka prokázal v předložené práci dobrou orientaci v odborné literatuře, taktéž schopnost selekce vhodných reprezentativních výstupů z experimentálních dat a jejich odbornou diskuzi v souvislostech, což jsou dobré známky vědecké činnosti. Tuto kvalitní práci samozřejmě doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm „výborně“ (A).

eVSKP id 113449