MINENKO, S. Muzeum moderního umění - Bejrút [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2016.
Student Sergej Miněnko si vybral jako téma své závěrečné práce muzeum moderního umění v Bejrútu vycházející ze zadání architektonické soutěže. Není to u něj žádné překvapení, neboť jak jsem ho měl možnost poznat během studia, má zájem o výtvarné umění (sám je zdatný malíř, fotograf a filmař) i o návrhy objektů, které jsou s tímto oborem lidské činnosti spojené. Jeho návrh pracuje s tradiční formou prostorů určených pro výstavy moderního umění tak jak je známe z mnoha již realizovaných staveb - stěžejní je pro něj práce s rozptýleným horním přirozeným světlem a vytvoření uzavřených boxů na umění postavených do podnože obsahující nezbytný servis pro návštěvníky a provoz galerie. Je škoda, že díky jeho vytíženosti v mnoha oblastech se nedostalo v prezentované práci k detailnějším řešením některých prvků či prostor, které takový objekt jistě bude obsahovat a bude nutné je vyřešit. Konkrétně mám na mysli detaily komunikačních prvků, mobiliář, systém umělého osvětlení apod.. Práci nicméně hodnotím jako dobrou, stejně jako přístup studenta ke studiu.
Práce dokládá schopnost autora samostatného koncepčního uvažování. I přes některé výtky je korekce zmiňovaných nedostatků je možná, aniž by se zásadním způsobem koncept naboural. Jsem přesvědčená, že návrh muzea moderního umění autor zpracoval se ctí, a přináší podnětné možnosti prostorové interpretace výstavních prostor.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | B | Návrh muzea současného umění je situovaný v rámci kulturního klastru, v širším centru Bejrútu. O vhodnosti výběru pozemku nebudu dále polemizovat, neboť byl předurčen zadáním architektonicko-urbanistické soutěže. Předpokládá se, že v současnosti (jinak) nevyužívaná plocha parkoviště představuje potenciál pro vznik nového kulturně-vzdělávacího centra. Muzeum současného umění je koncipováno jako hybridní a členitá struktura zahrnující výstavní, vzdělávací, komerční i oddychové prostory – což považuji za pozitivní nejen z funkčně-provozního ohledu, ale také z hlediska návaznosti na měřítko a strukturu okolní zástavby. Jako diskutabilní se ovšem jeví řešení bezprostředních vazeb na okolí, a to zejména veřejných prostranství v návaznosti na hlavní vstup (resp. vstup 1). Nepřesvědčivý je argument ochranného zeleného pásma, které vyplňuje jižní cíp parcely, aniž by byly v rámci širších vztahů do řešení zahrnuty i sousední parcely. Za nevhodné považuji i navržení kolmých parkovacích stání – nově navržený veřejný prostor zbytečně izolují od ulice a sousedního objektu univerzity; kapacitně by postačila i stání podélná prostřídaná zelení. | |
| Architektonické řešení | A | Jednoduchá geometrie objemů sleduje funkčně-prostorové uspořádání. Opěrné body půdorysu tvoří převýšené hmoty výstavních sálů, které spojují výstavní koridory, ke kterým přiléhá zázemí pro zaměstnance i návštěvníky. Za zdařilé považuji kontrastní prostorové vymezení výstavních prostor – na jedné straně neutrálních objemů s vyváženou proporcí a přirozeným denním osvětlením shora; na straně druhé koridory s dramatickou proporcí šířky a výšky, a prosvětlením z fasády – což může představovat neobvyklý potenciál instalace uměleckých děl. Světlou výšku těchto prostor (3,6m) bych doporučila zvýšit. | |
| Provozní řešení | B | Dispoziční řešení je přehledné a jasně strukturuje prostor na jednotlivé komponenty programu - vstup, kavárna s knihovnou, výstavní prostory. Zajímavým prostorově-provozním experimentem jsou již zmiňované hybridní prostory „zbytkových prostor“, které by zasloužily pečlivější dokumentaci (aslespoň pocitová skica). Velmi otazné je však navržení samotných vstupů do objektu – ačkoli vstup 1 v interiéru navazuje na velkorysou vstupní halu, návštěvník je k objektu naváděn podél fasády s ryze utilitárním členěním – to samé platí i o vstupu 2. Jako hlavní se tedy logicky jeví vstup 3, který by ovšem zasloužil velkorysejší prostorovou dotaci. Za námět k diskuzi rovněž považuji autorovy ambice na sociální projekce do konkrétního dispozičního návrhu (infokiosek na přízemí a jeho ošemetná funkce). | |
| Technicko konstrukční řešení | A | Navržený nosný systém je vhodně zvolený – žádný konstrukční prvek v prostoru nepřekáží. Řešení detailů je velmi přesvědčivě zpracováno pomocí 3D zobrazení. | |
| Formální úroveň | B | Po formální stránce je práce dobře zvládnutá, oceňuji zejména osvěžení grafiky autorskými skicami. V řezech i pohledech však chybí výškové kóty, situační výkres postrádá legendu materiálů, severku; vhodné by bylo výkres doplnit o projekci stínu včetně prokreslení okolní zástavby – čímž by jasně vyšla najevo (výšková) rozmanitost dané městské struktury a osobité porozumění kontextu místa. |
eVSKP id 90789