ŠAFAŘÍK, P. Materiály ve stavbě výrobních strojů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2015.
Student přistupoval k vypracování bakalářské práce velmi zodpovědně a prokázal svoji schopnost řešit technické úkoly. V úvodní části student provedl rešerši materiálů, které se používají nebo by mohly být použity v konstrukci strojů. Pozitivně hodnotím tabulky, v kterých jsou porovnány materiály z určitých skupin.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
Vlastní přínos a originalita | B | ||
Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
Práce s literaturou včetně citací | A | ||
Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
První část práce se zabývá rešerší v oblasti strojírenských materiálů používaných ve stavbě nosných struktur obráběcích strojů. Táto část je až na pár menších nepřesností poměrně zdařilá. V práci chybí zmínka o možnosti využití cementového betonu. Po rešeršní části strojírenských materiálů používaných v nosných strukturách obráběcích strojů, které využívají třískový způsob obrábění, následuje nelogicky praktická část zaměřena na pevnostní analýzu částí hydraulického lisu. Odhlédnu-li od tohoto faktu, praktická část je pro mě neakceptovatelná. Mám k ní následující výhrady: -V prvním výpočtu student zvolil pro stejnou součást dva materiály, které mají stejné parametry (modul elasticity, Poissonov poměr). Z toho důvodu vycházejí napětí a deformace úplně stejně, student nesprávně konstatuje: „velikost napětí je shodná pro oba materiály, není totiž závislá na vlastnostech materiálu“. -V druhém výpočtu student analyzuje válec spolu s maticí. Výpočet odhalil koncentraci napětí ve vrubu a v závitu. Problematika řešení napětí ve vrubech a závitech šroubových spojů je poměrně složitá záležitost a výrazně přesahuje výpočtové možnosti Autodesk Inventoru. Předpokládám, že skutečné napětí se diametrálně liší od vypočtených hodnot. -Výpočty založené na metodě konečných prvků jsou jen přibližné, proto vyčíslovaní hodnot posuvů na pět desetinných míst je neadekvátní. -Chybí také detailnější popis zadávaní okrajových podmínek do výpočtového modelu. Práci i přes veškeré výhrady doporučuji k obhajobě s celkovým hodnocením C.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | C | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | C | ||
Vlastní přínos a originalita | D | ||
Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry | D | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | D | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | C | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
Práce s literaturou včetně citací | B |
eVSKP id 83547