HYSPECKÝ, M. Mikrostrukturní stabilita materiálů připravených aditivními technologiemi [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2020.

Posudky

Posudek vedoucího

Štěpánek, Roman

Předložená práce se zabývá mikrostrukturní stabilitou hliníkové slitiny 2618 připravené aditivními technologiemi a tato stabilita je porovnávána se stabilitou totožné slitiny ve tvářeném a vytvrzeném stavu. Student nejprve v teoretické části přibližuje jak samotné aditivní technologie a jejich výhody a nevýhody, tak i problematiku teplotní stability. Částečně se věnuje i samotnému principu vytvrzování hliníkových slitin, jenž s teplotní stabilitou úzce souvisí. Při experimentu projevil student značnou část samostatnosti a při interpretaci výsledků prokázal jisté znalosti přesahující základní rámec studia. Samotná práce je logicky dobře uspořádaná a obsahuje jen menší množství gramatických, stylistických nebo typografických chyb. Práce splňuje zadané cíle a svým rozsahem značně převyšuje požadované minimum, a proto ji doporučuji k obhajobě s celkovým hodnocením A.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání B
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod A
Vlastní přínos a originalita B
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry B
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti A
Grafická, stylistická úprava a pravopis B
Práce s literaturou včetně citací A
Samostatnost studenta při zpracování tématu A
Navrhovaná známka
A

Posudek oponenta

Pantělejev, Libor

Předložená práce se zaměřuje na mikrostrukturní stabilitu Al slitiny EN AW-2618 v podmínkách teplotní expozice. Teoretická část je napsána na 18 stranách, kdy se autor stručně věnuje Al slitinám, dále šířeji aditivním technologiím, vč. vlivu procesních parametrů stavby na výsledné vlastnosti. V kapitole 4.2 autor čtenáře seznamuje s mikrostrukturou slitiny AlSi7Mg vyráběnou procesem SLM, a v kapitole 5 vadám vznikajícím při této aditivní technologii. V experimentální části práce autor popisuje zkoumaný materiál a použité experimentální techniky. V kapitole 10 pak student stručně uvádí dosažené výsledky. Získané výsledky jsou vzájemně porovnávány v rozsahu cca 1,5 strany v kapitole 11, nejsou však vůbec konfrontovány s literárními zdroji. Bakalářská práce má dobrou grafickou úroveň, čtivosti by však prospěla hlubší revize textu, kdy se kromě malého počtu překlepů autor dopouští zaměňování pojmů, např. teplo vs. teplota, či nepřesných formulací, což zbytečně ubírá práci na kvalitě. Řada vět nedává zcela smysl, a je obtížné vyvozovat, co měl zpracovatel na mysli, např.: - kapitola 4.2, str. 17 první věta: „Z pohledu roviny x-y na oblast u vzorku nalezneme nespojité stopy laseru.“ - kapitola 4.2, str. 18 první odstavec, poslední věta: „Kolumnární zrna se vyjadřují epitaxiálním charakterem ve středu tavící lázně“. - kapitola 5.1, str. 19, odstavec 3, předposlední věta: „Zvýšená pórovitost…, můžeme ji zanedbat.“ Z jakého důvodu bychom měli pórovitost zanedbat, ve vztahu k jakým vlastnostem? V experimentální části práce pak postrádám (kapitola 9. 1, str. 29) zmínku o typu ochranné atmosféry použité při SLM výrobě, a uvedení zařízení, na němž byly zkušební vzorky vyráběny, přestože autor uvádí použité procesní parametry. V části s výsledky mi pak chybí uvedení tabulek s konkrétními hodnotami naměřených tvrdostí. Uvádění zvětšení u obrázků struktur je chybné, neboť se nejedná o reálné zvětšení obrazu v předložené práci, ale o celkové zvětšení použité při dokumentaci na světelném mikroskopu. Uvádění typu intermetalické fáze Al2Cu u popisu mikrostruktury bez citace literárního zdroje, z něhož autor vychází, je chybou (analýza fází nebyla při experimentech prováděna). Autorovi také není zcela vlastní interpunkce a zpracování elektronického textu, např. v souladu s normou ČSN 016910/2014 - Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory. Jako nedostatek, na nějž je třeba je upozornit, je nedodržení formátu citací podle ISO 690, kdy v práci není ani dodržena jednotnost citací stejného typu (např. název časopisu uváděný kurzívou apod.), ale dokonce chybějící název zdroje (viz zdroj [23]). Přes uvedené výhrady, a s přihlédnutím k typu dané VŠKP, lze konstatovat, že předložená práce splňuje kritéria daná příslušnou směrnicí a doporučuji ji tedy k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod A
Vlastní přínos a originalita B
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry B
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti B
Grafická, stylistická úprava a pravopis C
Práce s literaturou včetně citací C
Navrhovaná známka
B

Otázky

eVSKP id 125127