MARALÍK, M. Ovladače k měniči pro krokové motory [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Bakalářská práce pana Maralíka navazovala na semestrální projekt. Ze začátku se věnoval práci nevyrovnaně, moc nekonzultoval. Na konzultace ale chodil připraven a se zájmem. Bohužel chvíli trvalo, než pochopil, co je smyslem zadání. Nemalé množství času studentovi vzaly problémy s kompatibilitou softwarového vybavení, které souvisí s ukončení podpory výrobce měniče. S blížícím se termínem odevzdání se pracovní úsilí zvýšilo, ale na úplné využití tématu již nebyl dostatek času. Výsledkem jsou ale použitelné a funkční ovladače. Navrhuji hodnocení C/75 bodů.
Předložená bakalářská práce se věnuje problematice vývoje softwarových ovladačů v prostředí LabVIEW pro řídicí jednotku krokových motorů firmy Standa. Zadání práce je možné považovat na středně náročné a předpokládá zejména dobrou orientaci v aplikaci vývojového prostředí LabVIEW pro tvorbu softwarových ovladačů a praktickou zkušenost s vývojem softwarových aplikací v tomto prostředí. Součástí práce je i důkladná analýza současného řešení implementace softwarových ovladačů v LabVIEW s využitím globálních proměnných a jejich vazba na konkrétní řídicí jednotku firmy Standa. Je možné konstatovat, že zadání bylo splněno. Práce je v celkovém rozsahu 55 stran vlastního textu a je rozdělena do 5 hlavních kapitol, kdy úvodní kapitoly se zaměřují na teoretický rozbor principů krokových motorů a jejich řízení a následně popisu funkce řídicí jednotky Standa 8SMC1 a analýze stávajícího softwarového ovladače pro uvedenou řídicí jednotku. Úvodní část práce využívá citovaných odborných literárních zdrojů a katalogových dat a má převážně kompilační charakter. Student zde dále popisuje funkce komerčně dostupné aplikace SMCView pro ovládání řídicí jednotky z počítače, dynamickou knihovnu v případě realizace vlastní ovládací aplikace ve vyšším programovacím jazyce a v neposlední řadě i strukturu a funkcionalitu ovladačů vytvořených v prostředí LabVIEW. Na základě analýzy stávajících ovladačů vytvořených výrobcem pohonu v LabVIEW student navrhuje jejich úpravy, které je možné považovat za správné. Zejména se jedná o odstranění nadměrného použití globálních proměnných, které znesnadňují implementaci ovladačů v aplikaci řízení pohonu s více osami. Navrženou celkovou koncepci nových ovladačů a jejich dělení dle jednotlivých skupin funkcí považuji za správnou, jen způsob přenosu všech parametrů do jednotlivých VI jednou strukturou nepovažuji za úplně nejšťastnější. Pro jednotlivé skupiny funkcí by se hodilo celkovou strukturu rozdělit na dílčí části, které budou přenášet funkčně příbuzné parametry. Považoval bych tedy za vhodnější ze struktury MAX vydělit alespoň bloky parametrů Parameters, Mode a State. Dále student v praktické části práce podrobně popisuje jednotlivé vytvořené funkce s dostatečným komentářem požadovaných vstupních parametrů. Kladně hodnotím i snahu o vytvoření polymorfních VI definujících svou funkčnost na základě přivedení vstupních dat určitého typu. Závěrem student dokladuje funkčnost vytvořených VI na příkladu jednoduchého ovládání jedné i více jednotek pro řízení krokového motoru. Z dostupné dokumentace je možné konstatovat, že studentem vytvořené ovladače jsou funkční pro zamýšlenou aplikaci a zlepšují tak použitelnost stávajících ovladačů zejména při řízení více pohonů. I přehlednost finální aplikace vytvořené ze studentem vytvořených ovládacích VI se zvýší. Po formální stránce je práce na dobré úrovni, student se dopustil pouze několika formálních chyb (např. registrovaná značka LabVIEW). Po grafické stránce je práce také na velmi dobré úrovni, vyobrazené jednotlivé funkce (VI) jsou přehledné. Jejich celkový rozsah je ale značný, student mohl zvážit přesunutí některých funkčně podobných VI do přílohy. Práce s literaturou je na průměrné úrovni, student využívá zejména internetové zdroje a katalogové listy. Využití kvalitní odborné literatury je v minimální míře. I přes uvedené výtky a připomínky k práci se domnívám, že student prokázal bakalářské schopnosti a práci doporučuji k obhajobě. Navrhuji hodnocení dobře C/72.
eVSKP id 102783