ZAREMBA, M. Vliv provozních parametrů na kvalitu rozprašování kapalin u dvou-médiových trysek [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2013.

Posudek vedoucího

Jedelský, Jan

Pan Bc. Matouš Zaremba si vybral tematicky rozsáhlou multidisciplinární diplomovou práci, která byla náročná jak časově tak technicky. K zvýšení obtížnosti přispěla i jeho volba práci psát v anglickém jazyce. Student se během magisterského studia zapojil do práce na výzkumných projektech a byl oporou při práci prováděné v laboratoři trysek. Diplomová práce zahrnovala podrobné studium problematiky sprejů, přípravu zkušebního zařízení a trysek, aplikaci pokročilých optických meřicích metod a vlastní měření s analýzou dat. Diplomant tedy během dvou let zvládl velký rozsah činností. Provedl úpravu stávajícího zkušebního zařízení pro provoz dvou-médiových trysek. V prostředí NI LabVIEW sestavil měřicí panel a zprovoznil systém pro měření provozních parametrů trysek. Další prací byl návrh sestavy nové trysky typu effervescent a příprava výrobní dokumentace. Zřejmě nejdůležitější činností byla pomoc se zprovozněním nového laserového měřicího systému – fázového Dopplerovského anemometru (FDA). Jde o složitý přístroj, u nějž je získání kvalitních výsledků podmíněno detailním studium principů laserové anemometrie, funkce jeho jednotlivých komponentů a dostatečnými zkušenostmi s jeho provozem. Diplomant opakovaně prováděl seřízení systému a optimalizoval nastavení jeho optických komponent pro požadovanou konfiguraci u svého experimentu. O úrovni zvládnutí této složité měřicí metody svědčí i to, že několikrát prováděl odbornou prezentaci s vysvětením funkce systému a ukázkami měření jiným studentům FSI i odborným zájemcům z jiných pracovišť. Vlastní měření vlastností spreje, což byl jeden z úkolů práce, vyžadovalo úspěšné provedení všech předchozích činností. V našem případě bylo však ještě ztíženo problémy s pulzacemi spreje u nové konstrukce dvou-médiové trysky, které se diplomantovi částečně podařilo potlačit. Způsobily však komplikace při měření (složitější nastavování FDA), při interpretaci a analýze výsledků. Další potíže při práci souvisely s technickými problémy při instalaci FDA systému a probíhající rekonstrukci laboratoře trysek. To v souhrnu vedlo k časové tísni při dokončování diplomové práce, jejíž konečnou podobu jsem už neměl možnost dostatečně ovlivnit a kontrolovat. Student při práci prokázal samostatnost, trpělivost i schopnost řešit specifické problémy. Postup práce se mnou dostatečně konzultoval a řídil se mými pokyny. Při řešení volil adekvátní postupy a problému se věnoval do dostatečné hloubky a šíře.

Posudek oponenta

Lízal, František

Diplomová práce Bc. Matouše Zaremby se zabývá návrhem dvoumédiové trysky a měřením vlivu provozních parametrů na kvalitu rozprašování. Práce je zpracována v anglickém jazyce na 93 stranách, je rozdělena do 8 číslovaných kapitol a obsahuje několik příloh. Téma práce je velmi aktuální a současně náročné na zpracování. Základním prostředkem ke splnění cílů práce bylo provedení experimentů pomocí fázového Dopplerovského analyzátoru, přičemž diplomant musel toto unikátní zařízení zprovoznit a nastavit pro náročná měření. Samotná práce má dostatečně rozsáhlou teoretickou část, na níž navazuje popis navržené trysky a veškerého měřicího zařízení. Experimentální část obsahuje popis nastavení přístrojů a prezentuje naměřená data. Analytická část by mohla být rozsáhlejší, některé popsané jevy by si zasloužily hlubší rozbor. Zde se patrně projevil nedostatek času, který byl důsledkem zpoždění předchozích prací z důvodu neočekávaných problémů při sestavování a seřizování experimentálního zařízení. Formální zpracování bohužel zaostává za obsahovou stránkou, vytknout musím zejména práci s literaturou, kdy citace nejsou zpracovány dle normy ČSN ISO 690 a jednotlivé položky v seznamu literatury nemají jednotnou úpravu. Dále práce obsahuje nezanedbatelné množství gramatických chyb a přepisů (příklady uvádím v poznámce). Celkově práci hodnotím jako nadprůměrnou z hlediska rozsahu i náročnosti tématu a je zřejmé, že jejímu zpracování věnoval diplomant značné úsilí. Dojem kazí pouze formální a grafické zpracování, proto navrhuji celkové hodnocení stupněm B. Poznámky k formálnímu zpracování: Pro označení téhož pojmu autor používá několik termínů, např. pro trysku používá v teoretické části pojem „Atomizer“, v dalších částech pak někdy „Nozzle“, jindy chybně „Jet“. Doporučil bych použití termínu „Atomizer“ v celém textu. V kapitole 2 jsou podkapitoly druhé úrovně číslovány s počátečním číslem 3 (např. 3.1, 3.2 atd.) V záhlaví každé stránky je uveden název odboru „Fulid Engineering“ místo „Fluid Engineering“. V textu se vyskytuje rovnice (1.1) na straně 21, ovšem později je jako rovnice (1.1) označen jiný vztah na straně 35. V rovnici (1.2) na str. 21 je chybně uvedený dolní index u hustoty na pravé straně rovnice. Obrázek 7-7 je v textu vložen dvakrát za sebou. Použití patkového písma a bezpatkových nadpisů působí graficky nesourodým dojmem. Dále práce obsahuje zbytečně mnoho gramatických chyb (a to např. i v českém překladu abstraktu) a přepisů (např. v kap. 8.2 je opakovaně uvedeno „excepted“ namísto „expected“).

eVSKP id 61802