PIVNIČKA, M. Lock-in zesilovač [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Bakalářská práce navazovala na předchozí semestrální projekt. Cílem práce bylo realizovat analogový Lock-in zesilovač a porovnat jeho vlastnosti ve srovnání s digitální variantou. Zadání vyžadovalo nastudovat problematiku analogového zpracování signálu a návrhu analogového HW. Student dokázal samostatně nastudovat potřebné znalosti a prokázal i odpovídající odborné znalosti při provádění potřebných měření na realizovaném přístroji a při stanovení jeho parametrů. Pracoval velmi iniciativně a samostatně, na pravidelné konzultace chodil připraven. Během práce se nesetkal s významnými problémy, nad rámec zadání ještě zkonstruoval dvoukanálový lock-in zesilovač a ověřil jeho vlastnosti při měření fáze na výstupu Coriolisova průtokoměru. Zadání práce tak splnil v plném rozsahu.
Student má ve své práci za úkol navrhnout lock-in zesilovač pro koherentní demodulaci. Měl za úkol prostudovat stávající řešení a pak v praktické části své práce navrhnout lock-in zesilovač. Práce je čtivá a autor plynule navazuje jednotlivé kapitoly. Po formální stránce nemám k této práci žádné výhrady. Autor nás v první části své práce seznamuje s potřebným matematickým aparátem, který je třeba znát. Autor tvrdí, že odvozené vzorce v první kapitole jsou převzaty z příručky pro seminář CRR, kterou sepsal Prof. Ďaďo v roce 2011. Podle mne je kapitola jedna celá převzata z tohoto materiálu a nemyslím si, že teoretický rozbor znamená překopírovat text z místa A do místa B. V další části své práce nás autor seznamuje s analogovými koherentním demodulátorem AD630 a obvodem pro zpracování signálu AD698. Popisuje zde jednotlivé části těchto obvodů a jejich funkčnost. Tato část je doplněna o bloková schémata, která dokreslují představu o jednotlivých částech, což hodnotím velice kladně. V kapitole 3.3 nám autor představuje přehled stávajícího trhu a shrnuje jednotlivé vlastnosti lock-in zesilovačů. Konec přehledu obsahuje parametry lock-in zesilovače navrhnutého autorem práce. Kapitola 4 obsahuje podrobný návrh samotného jednokanálového a dvoukanálového lock-in zesilovače. Autor zde popisuje návrh DPS a jednotlivé části obvodu. Jediné co bych autorovi v této kapitole vytkl, jsou grafy, které by si zasloužili být určité o něco větší. V 5 kapitole nám student ukazuje měření na digitálním lock-in zesilovači v podobě karty od National Instruments a programu LabView. Obě měření jsou pěkně zpracována do grafů a autor proměřil jak analogový tak digitální lock-in zesilovač. K této práci mám výhrady a nesouhlasím s teoretickým rozborem ve formě kopírovaného textu z jednoho díla. Student i přes uvedené výhrady projevil určité bakalářské schopnosti a doporučuji tuto práci k obhajobě.
eVSKP id 66263