CHLACHULA, F. Budič polovodičového laseru pro 1Gbit/s [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2008.
Diplomant sice využíval konzultací, avšak z jejich průběhu bylo zřejmé že se v dané oblasti příliš neorientuje. Vlastní přínos k výslednému řešení byl velmi malý. Diplomantovi chyběly zkušenosti jak s návrhem a simulacemi elektronických obvodů tak i s oživováním realizovaného vzorku a s využitím vhodné měřící techniky. Tyto skutečnosti způsobily poměrně pomalý postup pracía proto bylo navrženo a simulačně ověřeno poměrně málo koncepcí budičů laserových diod. Diplomantovi však nelze upřít snahu o úspěšné splnění všech bodů zadání. Realizovaný vzorek budiče by bylo možno po menších úpravách použít pro praktickou aplikaci.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění zadání | D | 30/50 | |
| Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | C | 15/20 | |
| Formální zpracování práce | E | 10/20 | |
| Využití literatury | E | 5/10 |
Dle zadání práce se měl student prostudovat princip činnosti polovodičových laserů typu VCSEL, metody jejich buzení, stabilizace výkonu, uvést příklady realizace budičů s možnostmi regulace modulace stejnosměrného a modulačního proudu. Výstupem práce mělo být navržení, realizace budiče pro přenosovou rychlost 1Gbit/s a ověření jeho činnosti. V teoretické části student podrobně rozebírá princip činnosti polovodičových laserů, dále pak v kapitole "Laserové diody" ukazuje principy absorpce fotonu, spontánní emisi záření, stimulovanou emisi záření a LED diody. Navazující kapitola obsahuje stručné porovnání laserových diod a LED diod, v této kapitole však postrádám zmínku o typech laserových diod a diody VCSEL pro něž měl být budič navržen, nejsou v práci zmíněny vůbec. V části zabývající se obvody určenými k buzení laserových diod, student uvádí tři základní schémata s popisem činnosti, postrádám však jejich vzájemné porovnání. Student zde uvádí náhradní schéma laserové diody převzaté z literatury, ale neuvádí pro jaký typ laserové diody toto zapojení platí. Prováděné simulace u budičů nejsou dostatečně komentovány. U obvodu dle obrázku 6.4.1 a 6.4.5 není jasné použití oddělovacího kondenzátoru C2, laserová dioda v tomto případě nemá nastavený pracovní bod. Dále mi není jasné proč se mění parametry náhradního obvodu laserové diody. U zapojení dle obrázku 6.5.1 student konstatuje, že obvod má maximální úroveň budícího proudu 25 mA, neuvádí však jak k této hodnotě dospěl. Ani jeden z uvedených průběhů mi nepřipadá vhodný, neboť dochází ke značnému zkreslení obdélníkového vstupního signálu. Při praktickém návrhu budiče student vychází z použití klasických laserových diod s monitorující fotodiodou, pro diody VCSEL bych však očekával spíše řešení spojené s teplotní stabilizací. Navržená deska plošných spojů sama o sobě neodpovídá nárokům na požadovanou přenosovou rychlost - nedostatečné stínění v okolí signálových cest. Student uvádí několik výsledných měření budícího napětí na laserové diodě a budícího signálu. Není uvedeno proč se snižuje amplituda budicího signálu. Práce má logickou stavbu, student by však měl lépe formulovat svá tvrzení, viz například poslední věta závěru.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | E | 10/20 | |
| Odborná úroveň práce | C | 35/50 | |
| Formální zpracování práce | B | 8/10 | |
| Interpretace výsledků a jejich diskuse | E | 10/20 |
eVSKP id 8894