DROZDOVÁ, M. Izolace uhlíkových nanočástic z jihomoravského lignitu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.
Studentka se ve své práci zabývala základní studií jednoduchého způsobu možné izolace uhlíkatých nanočástic z jihomoravského lignitu. Po prostudování zadané literatury a na základě první konzultace již samostatně prováděla příslušné laboratorní experimenty, pravidelně konzultovala jejich výsledky i další postup. Projevovala velmi dobrou samostatnost i svědomitost, snadno pochopila technické zadání a bez potíží provedla jeho laboratorní realizaci. Zadání bakalářské práce naplnila dle předpokladů a práci je možno doporučit k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A |
Studentka Miroslava Drozdová se ve své bakalářské práci zabývala mechanochemickou izolací uhlíkatých nanočástic z jihomoravského lignitu pocházejícího z dolu Mír v Mikulčicích. V první řadě bych rád podotknul, že tato bakalářská práce navazuje na již obhájenou bakalářskou práci studentky Elišky Kohoutkové, a proto se můžu domnívat, že toto zajímavé téma je studentkou Miroslavou Drozdovou stále rozvíjeno. Úvodní část této bakalářské práce představuje velmi dobře zpracovanou teoretickou část, která seznamuje čtenáře s uhlíkovými nanočásticemi, které jsou schopny se formovat do organizovaných struktur. Dále je poměrně rozsáhlá teoretická část věnována kvantovým tečkám, jakož to představitelům moderním materiálům, které nacházejí své uplatnění v různých oborech lidské činnosti. Tyto subkapitoly jsou především fokusovány na strukturní a optické vlastnosti, z nichž nejvýznamnější je fluorescence těchto nanomateriálů. V neposlední řadě se studentka ve své práci zaměřuje na představení lignitu, jakož to vhodného a dostupného materiálu k izolaci těchto nanomateriálů. V případě této kapitoly oceňuji především logickou stavbu, přehlednost textu, aktuálnost použitých literárních zdrojů a odpovídající množství informací, které studentka pečlivě a přehledně uspořádala do jednotlivých subkapitol (viz. str. 9–22). Dále se studentka ve své bakalářské práci věnuje představení současného stavu řešené problematiky s ohledem na kvantové tečky a nanostruktury pocházející z uhelných přírodních matric. Dle mého názoru tato část bakalářské práce svědčí o velmi kvalitní studentčině práci s dostupnou literaturou, kdy velmi dobře a přehledně shrnula dosavadní znalosti renomovaných vědeckých týmů týkající se této problematiky. V této části bakalářské práce se až na některé výjimky nevyskytují typografické a formální chyby a proto je text velmi čtivý. Náplní experimentální části práce byla příprava uhlíkových nanočástic resp. kvantových teček pomocí ultrazvukového homogenizátoru ve dvou různých disperzních prostředích (voda a peroxid vodíku). Dále studentka doplnila výchozí matrici o výsledky distribuce částic namletého lignitu. K ověření vhodnosti jednotlivých mechano-chemických postupů přípravy uhlíkových nanočástic byly využity následující instrumentální techniky: UV/Vis a stacionární fluorescenční spektrometrie s využitím měření emisních a 3D excitačně-emisních fluorescenčních spekter. Množství provedených experimentů a použitých experimentálních technik je dle mého názoru plně dostačující. Dále je z provedených experimentů zjevné, že tyto metody přípravy a studia vyžadovaly poměrně velkou časovou náročnost, což hodnotím velmi kladně. Studentka si v diskuzi experimentálních výsledků počíná velmi dobře, kdy se snaží spojit do správných souvislostí výsledky pořízené z odlišných spektrometrických technik. Avšak bych rád na tomto místě diskutoval pár připomínek: Obr. 21 představuje UV/Vis spektra peroxidových vzorků. Z mého pohledu je absorbance v oblasti VIS (500–800 nm) u vzorků způsobena rozptylem světla na částicích přítomných v roztoku s ohledem na použití centrifugace při oddělení supernatantu od pevného podílu. Tento jev by mohl být vyřešen filtrací vzorku přes membránový filtr s cut off cca. 0,45 m. V případě fluorescenčních spekter bych se nepouštěl k diskuzi v rámci intenzity fluorescence, a to z důvodů: různé koncentrace analytu v roztoku i při shodném ředění a v neposlední řadě i přehlížení vnitřního filtračního efektu těchto vzorků (netýká se pro diskuzi zhášení fluorescence). Dále oceňuji velmi kvalitně a podrobně zpracované přílohy, které velmi dobře doplňují současný stav řešené problematiky. Bakalářská práce Miroslavy Drozdové splnila požadavky definované v jejím zadání a představuje jednoznačný přínos v oblasti přípravy uhlíkatých nanočástic z lignitu a zároveň je velmi dobrým podkladem pro studentčinu další badatelskou činnost. Práci hodnotím stupněm „Výborně“ (A).
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 115349