SEDLÁŘ, P. Návrh a realizace klecové cívky pro MRI [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Student Petr Sedlář se v práci věnoval návrhu a realizaci vysoko kmitočtového klecového rezonátoru, určeného pro nukleární magnetický tomograf o hodnotě základního magnetického pole 9 T. Práce má celkově 56 stran a je logicky dělena do odpovídajících celků. V úvodu se student věnoval obecnému popisu teorie zobrazování pomocí metody magnetické rezonance. Dále pak popisuje typicky používané vysoko kmitočtové rezonátory. Ve vlastní práci se na úvod věnuje hrubému návrhu pomocí analytického simulátoru a na základě výsledků pak tvorbě modelů klecových sond pomocí metody konečných prvků. Pro sestavení numerických modelů byl využit program Ansys HFSS. Vytvořené modely rezonátorů jsou čtyři a liší se průměrem a počtem použitých segmentů. V programu Ansys HFSS jsou sondy popsány jako struktura elektricky vodivých elementů doplněná o 50 ohmové porty. Jako výstup sloužila matice rozptylových parametrů. Tato matice byla doplněna v obvodovém simulátoru ADS o kondenzátory a naladěna na pracovní kmitočet magnetického nukleárního tomografu. Tento přístup se v literatuře označuje jako co-simulace, což bohužel student v práci vůbec nezmiňuje. Na základě výsledků simulací student vybral jeden klecový rezonátor, provedl jeho realizaci a následné měření rozptylových parametrů. Výsledky měření odpovídají výsledkům simulací. Na základě výše zmíněného považuji zadání práce za splněné. Student k práci přistupoval aktivně, pravidelně docházel na konzultace. Velké rezervy ovšem vidím v samostatném hledání řešení dílčích problémů a v práci se zahraniční literaturou. Jako největší nedostatek považuji absenci hlubšího zhodnocení získaných výsledků. Práci celkově hodnotím jako průměrnou, uděluji 75 bodů a doporučuji k obhajobě.
Předložená práce řeší problematiku návrhu, simulace a realizace rezonátoru pro magneto-rezonanční (MR) tomografii. Formální zpracování je na průměrné úrovni. Často chybí vysvětlení používaných pojmů. Nedostatky jsou v úplnosti a korektnosti podávaných informací. Kapitola 1.4 má dle názvu popsat principy zobrazování v MR tomografii. Je ale uveden pouze popis získání signálů volné precese jader bez popisu principů kódování obrazu. Kapitola 2 je zpracována velmi povrchně. Elementární rovnice 2.1 neodpovídá popisu napětí na paralelním rezonančním obvodě ale spíše na sériovém. I v tomto případě je špatně zapsána. Rovněž to platí u rovnic 2.3, 2.5 a 2.11. Kapitola 2.1.2 je nedbale přejata a chybí v ní vysvětlení symbolů a veličin. V praktické části práce nejsou vysvětleny výchozí body návrhu. Např. proč má rezonátor 2 vstupní kanály, jaký je význam tzv. "decouplingu", jakých hodnot mají nabývat rozptylové parametry. V charakteristikách nejsou ukázány cílené rezonančních módy. U zobrazení proudů elementy rezonátoru na obr. 3.33 je pouze konstatována správnost bez jakéhokoliv vysvětlení. Očekával bych diskuzi volby kondenzátorů pro osazení s ohledem např. na jejich napěťové dimenzování nebo na volbu hmoty dielektrika. Dosažené výsledky práce by měl být v závěru kriticky zhodnoceny. Zhodnocení a návrh možných úprav však chybí. Celkový dojem z práce je snížen nevhodně zpracovaným teoretickým úvodem a absencí názorné prezentace a popisu výsledků simulace a měření. Práce je tak srozumitelná v podstatě pouze odborníkům z dané oblasti. Na druhou stranu se řešiteli podařilo dosáhnout zadaných cílů práce na velmi dobré úrovni. Proto práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení 70 bodů.
eVSKP id 93455