TMEJOVÁ, T. Model řidiče pro simulační algoritmy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2020.

Posudek vedoucího

Hejtmánek, Petr

Hlavním cílem této diplomové práce bylo vytvoření univerzálního výpočetního nástroje, který by simuloval funkce řidiče v jedoucím automobilu. Takovýto nástroj by mohl posloužit mimo jiné k hodnocení vlivu různých parametrů vozidla na jeho ovladatelnost. Práce se zaobírá pouze modelem řízení, ostatní ovládací prvky uvažovány nejsou. Úvodní kapitoly srozumitelně vysvětlují význam a princip nejužívanějších modelů řízení v různých aplikacích. Následuje podrobné odvození výpočtového modelu vozidla, k němuž měl být sestaven model řízení. Kladně hodnotím skutečnost, že byl model řízení testován na poměrně velkém množství tratí, přínos vybraných variant však mohl být zřetelnější, pokud by byly srovnány i s méně komplexními modely řízení. V práci jsou bohužel prezentovány pouze výsledky pro nejlepší kombinace hodnot regulačních koeficientů, zajímavé informace by pravděpodobně přinesly i citlivostní studie vlivu jednotlivých regulačních členů. Výsledný model řízení se zdá využitelný pro simulace manévrů s konstantní rychlostí, nicméně pro potvrzení tohoto předpokladu by bylo nezbytné otestovat jej i na vozidlech s odlišnými parametry. Právě chybějící potvrzení o univerzálnosti modelu řízení lze společně s opravdu velkým množstvím překlepů a gramatických chyb považovat za nejzásadnější nedostatky práce. Přesto považuji předloženou diplomovou práci za uspokojivou, studentka pracovala intenzivně, rady většinou dokázala vhodně do práce zakomponovat a byla schopna přinášet i vlastní nápady.

Posudek oponenta

Zháňal, Lubor

Závěrečná diplomová práce se zabývá matematickým modelováním řidiče vozidla. První část je tvořena rozsahově vcelku adekvátní rešerší problematiky a popisem vybraných jízdních stavů a manévrů. Následující kapitoly jsou věnované matematickým modelům vozidla a popisem chování pneumatik. Poslední blok se pak zabývá samotnou tvorbou matematického modelu řidiče a jeho simulováním. Stanovené cíle jsou tedy v práci reflektovány. Žel jazyková úroveň celého textu je veskrze katastrofální. Je zde přítomno opravdu nevídané množství gramatických chyb, překlepů, vypuštěných i opakujících se slov či celkově zmatečných formulací, které značně ztěžují a místy až znemožňují porozumění. Navíc i mnohé závěry vyvozované z popisovaných jevů jsou vyloženě špatně (příď nedotáčivého vozidla směřující do zatáčky, kap. 4.1.1), stejně jako doprovodné ilustrace (za všechny jmenujme např. obrázek 25, který zavdává silné pochybnosti o pochopení celé problematiky). Co se praktické implementace celého modelu týče, tak ta je provedena v prostředí Matlabu. Jednotlivé modely a testy jsou zdá se funkční, ale program není příliš uživatelsky vstřícný (u delších výpočetních operací nijak neinformuje uživatele o průběhu a přechody mezi jednotlivými kroky jsou uvozeny sice přátelskými leč nepříliš návodnými zprávami "ahoj1" a "ahoj2"). Stejně tak není nepoučenému uživateli jasné, které parametry může uživatel měnit a v jakém rozsahu, aby řešení konvergovalo. Pozitivem je, že je kód alespoň dobře zakomentován a grafický výstup je také docela názorný. Přinejmenším na základě této praktické části věřím, že autorka odvedla mnoho zajímavé práce, ale celkový výsledek je bohužel srážen formou podání.

eVSKP id 124191