LOYKOVÁ, M. Okrajové podmínky a jejich vliv při výrobě rozptýlené ocelové výztuže do betonu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2019.

Posudek vedoucího

Císařová, Michaela

Bakalářská práce se zabývá výrobou drátu technologií tažení, který je následně využit jako výztuž do betonových konstrukcí. Studentka vypracovala práci samostatně, konzultace probíhaly s firmou i vedoucí práce. Celkové hodnocení práce zohledňuje drobné nesrovnalosti v literární rešerši v označení některých pojmů a vysvětlení jejich významu. Při samotném řešení studentka prováděla porovnání stávajícího maziva s nově navrženými dle požadavku firmy. Kritériem hodnocení byla rychlost tažení, její vliv na kvalitu, vzhled a odstranění maziva z povrchu drátků a mechanické vlastnosti drátu, kterým mohla být věnována větší pozornost. Na základě výsledků testování byla provedena změna maziva při výrobě. Rozsah práce splnil stanovené cíle a je rozšířen i o analýzu českého trhu a následné testování betonu s drátky. Kladně hodnotím komplexní pohled na danou problematiku.

Posudek oponenta

Řiháček, Jan

Práce Ing. Markéty Loykové je zaměřena především na analýzu procesu technologie výroby drátu, který je dále využit coby výztuž betonových konstrukcí. Na zmíněnou technologii je rovněž zaměřena rešeršní část práce, i když je třeba konstatovat, že by si zmíněná technologie v teoretické části zasloužila větší prostor. Namísto úvodních kapitol, popisujících obecně tváření a základní charakteristiky plasticity, které jsou mj. popsány dosti okrajově a nekompletně, měla být pozornost věnována podrobnějšímu rozboru procesu tažení drátů. Je škoda, že v práci chybí detailnější pohled např. na silový rozbor, geometrii nástroje apod. Praktická část předkládané práce je v zásadě rozdělena do dvou oblastí. V první z nich jsou provedeny a vyhodnoceny experimenty, jež se týkají výroby betonářské výztuže se zhodnocením vlivu okrajových podmínek, tj. použitého maziva a rychlosti při protahování drátu. Výsledky experimentů jsou shrnuty v tabulkách 7 až 10, v nichž autorka pro různá použitá maziva uvádí vliv rychlosti tažení na kvalitu vyráběných drátů, tj. vzhled povrchu i samotnou vyrobitelnost. Je škoda, že nebylo provedeno srovnání mechanických vlastností zpracovávaného materiálu před a po tažení. Už v úvodu (str. 9) je řečeno, že se bude práce věnovat výrobě a technologické úpravě tažených drátů s provedením vstupních mechanických zkoušek. Tyto zkoušky ale nikde v práci nejsou popsány ani vyhodnoceny. Je zde pouze obecný popis dle normy. Druhá část je zaměřena na testování betonové směsi s přidáním vyrobené výztuže. Popis provedených experimentů i zhodnocení výsledků je zde prezentován přehlednou formou, i když se zde vyskytuje několik nesrovnalostí. V tab. 14 (strana bohužel v práci chybí, ale zřejmě 40) jsou uvedeny hodnoty veličiny f s indexem c. Tato veličina je v seznamu symbolů pojmenována jako pevnost betonu v tahu. Z popisu experimentů ale vyplývá, že byl beton zatěžován na tlak. Rovněž jednotky jsou zavádějící. Jinde v práci se používají jednotky napětí MPa, zde ale najednou autorka používá jednotku N/mm. Z výsledků prezentovaných v dané tabulce, ale i grafu 2 dále vyplývá, že nejlepší vlastnosti z hlediska dosažené pevnosti vykazoval referenční vzorek, tj. vzorek bez výztuže. Z tohoto pohledu nechápu funkci výztuže, při jejím použití v betonu. Mezi další nesrovnalosti či nedostatky lze např. zařadit následující: - exkurze do historie na str. 10 je zbytečná, vč. obr. 3, který je zavádějící a má s tématem práce jen málo co společného (jedná se o bronzový odlitek), - obecně různá velikost písma ve vzorcích, - některé legendy u vzorců neodpovídají použitým symbolům (např. vztahy 2.1, 2.2), někde chybí i jednotky, - obr. 10 na str. 15 je špatné kvality, - obr. 11 na str. 16 je deformován, - namísto pojmu hlavní namáhání (str. 19, kap. 3.3) bych použil pojem celkové přetvoření, - v kapitole 3.3 dále postrádám alespoň zběžný přehled o tom, jaké „hlavní namáhání“ pro jaký materiál je ještě dovolené apod., - uvádění jednotek v textu, v tabulkách nebo vzorcích je občas realizováno nevhodným/zavádějícím způsobem (tečka namísto symbolu pro součin apod.), - z kap. 3.5 na str. 22 není zcela jasné, co je přesně pojmem „okrajové podmínky“ myšleno, - obr. 16 na str. 27 je nepřehledný (obzvlášť jeho pravá část), - tab. 7, 8 a 9 jsou umístěny nevhodně (určitě by šlo přizpůsobit jejich velikost tak, aby je bylo možné umístit na stránku vodorovně; v takovéto formě se hodí spíše jako příloha práce). Na začátku vytyčený rozsah práce je, dle mého názoru, na bakalářskou práci až příliš veliký a není tedy divu, že autorka, ve snaze pojmou do práce co nejširší oblast, vynechala mnoho důležitého. Bylo by zřejmě vhodnější, zaměřit se spíše jen na jednu z popisovaných oblastí (např. samotné tažení drátu) a tuto detailněji zmapovat.

eVSKP id 113087