CIHLÁŘ, M. Analýza a porovnání technicko-provozních parametrů klasických letadel a bezpilotních prostředků pro provádění leteckých prací [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2012.

Posudek vedoucího

Chlebek, Jiří

Diplomant rozvrhl práci do několika ucelených částí. V úvodní části se zabývá vymezením samotného cíle práce a použitou metodikou, na kterou navazuje část vymezující legislativní rámec oblasti civilního letectví v ČR. Následuje část popisující výběr letadlové techniky ve třech základních kategoriích - letounů s pevnou nosnou plochou, s rotující nosnou plochou a bezpilotních prostředků. U vybraných typů letounů je proveden modelový výpočet provozních nákladů. Výsledky jsou analyzovány a vyhodnoceny v následující kapitole na jejímž základě poté autor definuje vhodné oblasti využití vybraných typů letounů. Z formálního hlediska práce obsahuje celou řadu nedostatků. Je zde mnoho stylistických nepřesností (vyznačených v posuzovaném výtisku - např. str. 18, 75, 77 a 78). Samotný text obsahuje poněkud komplikované formulace, které ubírají práci na srozumitelnosti. V práci se rovněž vyskytují nepřesná odsazení textu (str.16), rozdílná zarovnání odstavců (str.77), hlavní kapitoly nezačínají na nové stránce (str.15, 17, 53, 73, 76), některé obrázky mají sníženou kvalitu tisku (obr.1, 2, 12, 22), některé nemají zachován poměr stran (obr. 3, 8, 18, 20). Na straně 33 je použit nákres letounu L-60 ikdyž je popisován letoun L-60S. Na straně 57 je u ceny paliva použito data 22.5.2011, v ostatních případech 22.5.2012. V kapitole 4.1 diplomant používá nejednotné terminologie variabilní/proměnné náklady. Na straně 74 je popis grafů proveden dodatečně rukou. Seznam zkratek je řazen náhodně, nikoliv podle abecedy, jak je tomu zvykem. Výsledky ke kterým autor dospěl jsou znázorněny graficky a tabulkově pouze pro jeden výpočtový případ, nelze tudíž posoudit vývoj provozních nákladů při proměnném provozním využití, což by umožnilo provést adekvátnější porovnání provozních nákladů jednotlivých typů. Rovněž část popisující využití jednotlivých typů pro vhodné letecké činnosti je zpracována poněkud stručně a postrádá konkrétnější zdůvodnění navrhovaného použití. Celkově působí práce zjednodušeně, což lze posoudit jako podcenění faktoru času ze strany autora, při jejím finálním zpracování.

Posudek oponenta

Šplíchal, Miroslav

Diplomant se ve své práci zabývá analýzou a porovnáním technicko-provozních parametrů klasických letadel a bezpilotního prostředku pro provádění leteckých prací. Cílem práce mělo být stanovení a porovnání technicko-ekonomické náročnosti vybraných typů letadel a definovat vhodnou oblast použití k činnostem z kategorie leteckých prací. Stanoveného cíle diplomant sice dosáhl, ale jeho naplnění mohlo být v práci pojato ve vetší šíři. Vlastní práce je rozčleněna do sedmi kapitol, z nichž stěžejní jsou kapitoly 3 až 6. Z uvedené metodiky práce v kap. 3 mi není jasné proč do výběru letadlové techniky v kap. 3 byla zařazena letadla velmi rozdílných výkonů, z nichž některá se již v současnosti nevyrábějí a navíc v některých aspektech odporují představě autora. U jednotlivých vybraných typů letadel jsou uváděny technické údaje, které by měly být doplněny také o technicko-ekonomické ukazatele jako např.: hmotnost užitečného zatížení, cena za letovou hodinu atd.. Pro vlastní porovnání byl vybrán letoun Cessna C-152, vrtulník Robinson R22 Beta II a bezpilotní prostředek VUT 001 Marabu. V kapitole 4 je proveden výpočet provozních nákladů pro jednotlivé typy. V podkapitole 4.1.3 mohl diplomant lépe zpracovat odhad struktury nákladů na bezpilotní prostředek. Analýza technicko provozních nákladů je provedena v kap. 5. Autorem zde uváděné závěry působí příliš obecně a nejsou podloženy konkrétními daty. Zvláštně pak působí tvrzení autora, ve kterém konstatuje že jím vybraný letoun C-152 není vhodný pro provádění rozsáhlé činnosti v oblasti leteckých prací. V šesté kapitole, v rozsahu dvou stran, autor velmi stručně definuje vhodné oblasti využití porovnávaných letounů. Tato část je dle mého názoru stěžejní pro celou práci a měla by mít podstatně větší rozsah. Uvedený závěr práce v kap. 7 je opět příliš obecný a není podložen konkrétními údaji. Z hlediska grafického zpracování by si práce zasloužila lepší rozvržení textu, zejména u kap.4. Rovněž řada obrázků mohla být v lepší kvalitě, např. obrázky č.2, 22. Některé obrázky vnímám jako nadbytečné, které nemají přímý vztah k tématu práce, např. obr. 1,12, 25. V práci naopak postrádám více grafů, vytvořených na základě výpočtů diplomanta. V textu práce se rovněž vyskytuje řada gramatických chyb. Příloha č.2 má jiný obsah než jaký je uveden v práci na str. 17.

eVSKP id 47595