HUBER, M. Makroekonomická analýza aktuálního stavu strojírenství a aplikace získaných poznatků na konkrétní podnik [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2022.

Posudek vedoucího

Štroner, Marek

Diplomant k dané práci přistupoval zodpovědně a pracoval samostatně. Je trochu škoda, že práci zpracovával v časovém presu, což se na dané práci a to převážně v praktické části projevilo. V úvodu vlastní rešerše práce je zpracování a interpretace dostupných dat k identifikaci aktuálních ekonomických trendů, v návaznosti na ekonomicko-historický vývoj české ekonomiky. V praktické části řeší autor práce vlastní výrobní podnik a to obecně pro výrobu ergonomického stolu, jako stěžejního představitele dané výroby. Řeší zde rozdělení ploch dle varianty A a varianty B. V závěru nechybí cenová ekonomická kalkulace potřebných nákladů. Pochválit lze výkres dané výrobní haly. Práce postrádá využití moderních numerických nástrojů.

Posudek oponenta

Luňáček, Jiří

Autor zaměřil svoji práci na zajímavé téma, které je rozděleno do jednotlivých oblastí, jejich syntézou pak formuluje obecné doporučení. K celkovému zpracování práce mám poměrně hodně výhrad, které budou definovány v souladu s během textu: 1. Na stranách 12 a 13 autor rozebírá problematiku hospodářských cyklů. V této části ale postrádám hlubší teoretické zdůvodnění, protože to je pro další vývoj zásadní. Z teoretických možností mohl autor využít třeba Schumpeterovo zdůvodnění, či Solowův růstový model. U inženýrské práce bych propojení s vědeckými poznatky očekával. 2. Na straně 17 autor zmiňuje nutnost růstu produktivity práce. To je správná úvaha. Pokud ale slovně pouze vyzdvihuje nutnost přiblížení se rozvinutějším ekonomikám, měla tato část být doplněna i o mezinárodní porovnání, ideálně v delší časové řadě. Pouze kvalitativní označení zde není vhodné. 3. Kapitola 2.1.1. používá jako možný příklad vývoje Japonsko po 2. světové válce. Tento příklad v sobě ale neobsahuje důležité geopolitické aspekty tohoto vývoje. A tou je velký příliv zahraničních investic z důvodů korejské války (Japonsko bylo logistickou základnou sil OSN, potažmo USA). Posledních 20 let totiž Japonsko čelí tzv. "pasti likvidity", tuto skutečnost ale autor nezmiňuje. 4. Kapitola 2.3.1. mohla být mimo textovou definici doplněna i výpočtem kauzality, zde např. pomocí Spermanova koeficientu korelace. 5. Samotné propojení analytických kapitol a návrhové části pokládám za slabší. Zdůvodnění, proč jako typový představitel bude zvolen právě ergonický stůl by zasloužilo podrobnější vysvětlení. 6. Ekonomická kalkulace je založena na zjednodušeném principu linearity nákladových položek. Protože se ale předpokládá více než kusová výroba, lze předpokládám degresivitu minimálně variabilních nákladů. 7. Návrh financování měl obsahovat více variant, minimálně však kombinaci vlastního a cizího kapitálu. To je kombinace, kterou investor vždy zohledňuje. 8.Výpočet zisku měl být proveden včetně kalkulace nákladů na úvěr. S konstatování,. že jde o krátkodobou záležitost vysokých marží se lze ztotožnit. Ale, jak již bylo uvedeno, inženýrská práce by měla obsahovat kompletní vyhodnocení.

eVSKP id 139703