HUJŇÁK, J. Studie materiálů pro Li-ion akumulátory pomocí elektronové mikroskopie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Náplní diplomové práce studenta Jana Hujňáka bylo nastudování si problematiky Li-ion akumulátorů a základů elektronové mikroskopie a následně ve spolupráci s firmou Thermo Fisher Scientific navrhnout systém, který by umožnil pozorovat děje probíhající na elektrodách Li-ion akumulátorů. Postupně byly testovány možnosti přípravy vzorků elektrodových materiálů v elektronovém mikroskopu a možnosti manipulace s vytvořenými vzorky. Dále byla testována stabilita vybraného elektrolytu uvnitř elektronového mikroskopu, jak za nízkého tlaku, tak za vysoké teploty. Pomocí mikromanipulátorů byl sestaven a pomocí elektrolytu následně aktivován malí Li-ion článek, na němž bylo možné změřit svorkové napětí. Student k zadanému tématu přistupoval aktivně a osvojil si základy práce s elektronovým mikroskopem, včetně přípravy vzorků elektrod v elektronovém mikroskopu a manipulací se vzorky. Svou práci zpracoval přehledně a v dostatečném rozsahu a také nastínil možnosti dalšího pokračování tohoto výzkumu, pro které bude nezbytné rozšíření přístrojového vybavení firmy. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím 90b.
Diplomant se ve své práci zabýval navrhem systému, který by mohl sloužit k pozorování dějů probíhajících na elektrodách Li-ion akumulátorů během jejich činnosti. Z hlediska zadání a samotného výstupu praktické části je práce velice zajímavá a popsané postupy v praktické části určitě najdou využití do budoucna, jen je škoda, že nebyl stanovený unifikovaný funkční postup a článek se nepodařilo replikovat. Tyto fakta byly nejspíše způsobeny letošní výjímečnou situací, kdy nebylo možné po dobu několika měsíců provádět měření. Z hlediska zpracování, práce obsahuje celou řadu stylistyckých chyb, viz.: hodnoty na jednom řádku, jednotky na dalším; jednopísmenné předložky na konci řádků; popis obrázků v angličtině (práce je v češtině); odkazy na literaturu ve špatném pořadí atd. Další výtku mám k použití některých výrazů viz. např.: mikroskopový sloupec místo tubus mikroskopu, skenovací elektronový mikroskop místo rastrovací elektronový mikroskop atp. Z odborného hlediska práce obsahuje celou řadu zavádějících informací a nepřesností. Uvádím tři příklady: kapitola 3: cit.: Elektronové mikroskopy jsou následníky světelných mikroskopů, jejichž rozlišovací mez je limitována difrakcí použitého světla. Vysvětlení: Rozlišovací schopnost optického mikroskopu je limitována vlnovou délkou použitého záření. Obrázek 3-3 popisuje, k čemu se využívají jednotlivé signály v elektronové mikroskopii. Uvádíte: charakteristické RTG - tloušťka vrstvy. Oprava: Využívá se pro prvkovou analýzu. Uvádíte zpět odražené elektrony - atomové číslo a fázové rozdíly. Oprava: zprávný výraz je zpětně odražené elektrony a jejich pozorováním nelze stanovit atomové číslo vzorku, jde pouze zobrazit materiálový kontrast. Uvádíte: absorbované elektrony - morfologická informace (TEM). Oprava: absorbované elektrony zůstavají ve vzorku a neposkytují žádné informace o jeho struktuře. kapitola 3.6: píšete cit.: U SEM jsou však navíc skenovací cívky, které směřují primární svazek na dané místo a postupně svazkem projíždějí (rastrují) vzorek. Vysvětlení: Rastrovací cívky jsou i v TEM. Po obsahové stránce mám pak k práci následující připomínky. V teoretické části práce často opakujete již dříve zmíněné informace z historie. Dále věnujete 6 stránek textu popisu transmisního elektronového mikroskopu, ale v praktické části jste jej nikdy nepoužil. To samé se dá tvrdit o prvkových analýzách apod., což je škoda, protože by jistě přinesli užitečné informace o rozložení prvků během experimentů. Místo těchto zařízení jste mohl v teoretické části popsat Dual-Beam (resp. FIB), který jste naopak při experimentech používal. V praktické části pak postrádám jakoukoli diskusi nad získanými údaji. Přes všechny výtky bylo zadání práce splněno. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou D 61b.
eVSKP id 127789