ŠIKUDA, M. Elektrodové hmoty pro záporné elektrody lithium-iontových akumulátorů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Zadanou bakalářskou práci s názvem „Elektrodové hmoty pro záporné elektrody lithium-iontových akumulátorů” dokončil student Milan Šikuda v požadovaném termínu. Zadání práce bylo splněno bez větších výhrad. Student se poměrně rychle a samostatně orientoval v řešené problematice. Výsledky prezentovanými v bakalářské práci student prokázal dobrou úroveň znalostí dané problematiky a je možné na tyto výsledky navázav v dalších prácích. Při řešení bakalářské práce prokázal student zájem o dané téma, píli při měření a systematický přístup. Práce je zpracována přehledně s důrazem na teoretické znalosti a problematiku. Práce je doplněna obrázky a tabulkami, které názorně doplňují zpracovávanou problematiku. Slovní provedení práce je bohužel často nekonkrétní až zmatečné, což výslednou kvalitu práce negativně ovlivňuje. Přínos bakalářské práce leží především v rozšíření studentových znalostí v oboru elektrochemických zdrojů energie, zejména akumulátorů lithium-iont. Zkušenosti a výsledky získané v této práci student uplatní při dalším výzkumu v oblasti lithium-iontových akumulátorů. Student během zpracování práce hojně využíval zahraniční zdroje literatury, v podobě publikací a studií zabývající se danou problematiky zájmu. Doporučuji přijmout práci k obhajobě.
Bakalářská práce pana Šikudy je požáteční výzkum některých materiálů navrhovaných jako alternativa ke grafitu nebo uhlíku. Tyto uhlíkaté materiály sloužily jako standard pro porovnávání. Úvodní studijní (teoretická) práce má rozsah přes 20 stran, což lze považovat za dostačující. Metoda Monte Carlo je vhodná pro modelování procesů různého typu. V tomto případě – růst tloušťky vrstvy tvořící se na povrchu elektrody – ovšem její výsledky odpovídají předpokladům, které jsme při jejím nasazení předpokládali. Jako u všech početních simulací není sama početní metoda ani její výsledky důkazem, ale jen nástrojem potvrzujícím správnost výchozích předpokladů. Bylo by proto účelné uvádět také z jakých modelových představ se pro výpočet vzniku vrstvy vycházelo. Ve výčtu materiálů použitých v experimentální části postrádám popis užitých materiálů pro anody lithiových článků. Závěr práce je z ohledu na možnosti alternativních materiálů dosti pesimistický. Vzhledem k větší tvrdosti křemíku a zejména karbidu křemíku v porovnání s amorfním a krystalickým uhlíkem je nižší kapacita těchto látek zcela dobře možná. Přikládám několik poznámek, týkajících se formulací různých pojmů. Ty však nemění význam práce a její interpretaci nezkreslují. Práci doporučuji k přijetí a hodnotím klasifikačním stupněm Velmi dobře.
eVSKP id 66906