STONAWSKI, S. Segmentace cévního řečiště na snímcích sítnice s využitím matematické morfologie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Cílem bakalářské práce bylo prostudovat vlastnosti barevných snímků sítnice a především charakteristiku obrazových struktur tvořících cévní řečiště. Úkolem bylo použít metody matematické morfologie k jeho binární segmentaci. Student plně využil dostupnou odbornou literaturu, provedl literární rešerši metod segmentace cévního řečiště ze snímků sítnice a zaměřil se zejména na prameny, které se zabývají segmentací pomocí morfologických operátorů. Student se podstatnou část práce věnoval studiu morfologických operací a jejich aplikaci v programovém prostředí MATLAB. S odkazem na dostupné prameny student sám navrhl postup analýzy a aplikoval získané poznatky za účelem implementace programu pro segmentaci. Dosažené výsledky student statisticky vyhodnotil na dostupné obrazové databázi a porovnal s jinými přístupy. Výstupem práce je také sada experimentálních programových funkcí napsaných v prostředí MATLAB. Postrádám však návod k obsluze, který by uživateli umožnil snadnou a intuitivní orientaci při použití programu. Nicméně, i přes tento nedostatek považuji zadání práce za splněné. Student byl v rámci řešení práce aktivní a pracoval spíše samostatně s občasnými konzultacemi. Prokázal schopnost nastudovat si nelehkou a rozsáhlou problematiku a dosažené znalosti vhodně aplikovat na řešení daného problému. Dosažené výsledky a celkový přístup studenta hodnotím klasifikačním stupněm A/90 b.
Bakalářská práce, jejímž autorem je S. Stonawski, se zabývá metodami segmentace cévního řečiště ve snímcích sítnice lidského oka, pořízených fundus kamerou, zejména metodami, založenými na morfologických transformacích. Po všeobecných informacích v prvé a druhé kapitole, týkajících se fundus kamery a vlastností pořizovaných snímků v dostupných souborech následuje ve třetí kapitole přehled studované problematiky na základě dostupných literárních pramenů, týkajících se daného problému. Jsou zde stručně popsány různé publikované metody, zejména z okruhu metod užívajících morfologických operátorů, a stručně jsou zmíněny i některé další nestandardní metody. Ve čtvrté kapitole jsou velmi stručně popsány zobecněné morfologické operátory (tj. pro šedotónové obrazy), s odvoláním na konkrétní funkce programového prostředí MATLAB, jež tyto operátory realizují. Je škoda, že popis se omezuje jen na stručný slovní popis účinku operátorů, který je zejména u méně běžných geodesických operátorů (jako je morfologická rekonstrukce) neúplný. Popis jednoduchým matematickým formalismem by odpovídal vysokoškolské (byť bakalářské) úrovni lépe. V navazující páté kapitole jsou popsány jednotlivé programové funkce, navržené studentem. I když jsou správně uvedeny vstupy a výstupy, stručný popis procedur se ve značné míře pouze odkazuje na funkce MATLABu, aniž by tyto byly podrobněji popsány; zejména by bylo žádoucí aspoň kvalitativní zdůvodnění formulace zejména složitějších operátorů (sekce 5.2.3 až 5.2.7); autor zřejmě aplikoval postupy převzaté z literatury bez podrobnější analýzy a spokojil se jejich zhodnocením na základě výsledků. U bakalářské práce lze takový přístup akceptovat; nicméně u práce aspirující na vynikající výsledek by se očekával hlubší vhled do užité metodologie. V závěru páté kapitoly jsou obdobným způsobem uvedeny další operátory vycházející z odlišných přístupů, a některé pomocné funkce. Jádro práce vystihuje blokové schema na obr. 6.; autor účelně využil dvojí postup – jednak morfologický a jednak založený na analýze Hessových matic, a výsledky pak kombinoval. Jinak je však obsahem této kapitoly pouze prezentace obrazových výsledků jednotlivých kroků postupu bez podrobnějšího popisu nebo analýzy; v titulcích obrázků také chybí, čeho si na nich všímat (např. obrázky 6.2 a 6.3 se jeví identické a ani u 6.4 není jasné, v čem je zlepšení vůči předchozímu apod.). V kapitole 7 jsou výsledky pro sadu obrazů účelně zpracovány statisticky a navržená metoda porovnána s publikovanými alternativami s hlediska senzitivity a specificity. Hodnocení práce je poněkud rozporuplné. Na jedné straně se student musel seznámit se specielnějšími oblastmi zpracování obrazových dat, protože tato látka není obsahem bakalářského studia a také zřejmě prostudoval poměrně značný rozsah publikací souvisejících s daným problémem; to je nepochybně pozitivní. V podstatě také splnil zadání (s dále uvedenou výhradou k bodu 6) a jeho účel – ověření zajímavých nestandardních metod pro daný problém a jejich porovnání s dalšími přístupy, včetně statistického vyhodnocení na dostupných obrazových souborech. Formálně je práce vhodně členěna a splňuje obvyklý standard úpravy a tisku. Po věcné stránce lze však práci vytknout již zmíněnou povrchnost popisu metodologie a dále zejména fakt, že nebyl dobře splněn bod 6 zadání, požadující návod k vytvořenému programu. Práce také neobsahuje zdrojové (komentované) texty programu a dílčích funkcí, jež ovšem mají být vedle popisu samozřejmou součástí jejich dokumentace (byť lze předpokládat, že programy jsou uvedeny na přiloženém CD). Po formální stránce lze práci vytknout mnohé jazykové prohřešky, jež zejména vyplývají z mechanického využití odkazového aparátu použitého textového procesoru; není akceptovatelné odkazovat stylem „ …podoby uvedené na Obrázek 5.4…“ nebo „ … segmentace pomocí Dvouprahová morfologická binární rekonstrukce…“; zde je třeba respektovat ohebnost češtiny a věty upravit tak, aby byly v souladu s českou syntaxí. U rovnic a výrazů je třeba uvádět význam symbolů a je třeba rozlišovat mezi derivacemi a diferencemi. Některé terminologické nedokonalosti plynou zřejmě z překladu: metody, o nichž je zmínka, jsou spíše sledovací než „stopovací“; klasifikátor, jehož vlastnosti se mění podle polohy v obraze je spíše anisoplanární nebo adaptivní než „dynamický“. Co se rozumí „složením“ výsledků v kap. 6.4? Namísto „iterace“ metody na str. 46 by patrně bylo vhodnější „verze“. Do formální bakalářské práce také nepatří kolokviální formulace jako „… než se vrhneme na …“ (str.17). S ohledem na bakalářský stupeň a také na to, že zpracovávaná látka byla pro studenta převážně nová hodnotím práci jako dobrou až velmi dobrou, na úrovni 80 bodů.
eVSKP id 65430