VYČÍTAL, J. Realizace jednoduchých aktivních prvků s komerčně dostupnými BJT/MOS poli [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Tato práce se zabývá konstrukcemi základních analogových struktur (jednoduchý OTA, OZ, apod.) na bázi komerčně dostupných tranzistorových polí v CMOS a bipolárním provedení. Student měl navrhnout celkem 4 typy jednoduchých aplikačních ukázek, ověřit jejich činnost simulacemi s dostupnými modely v PSpice a provést i experimentální ověření. Cílem je ověření vhodnosti/nevhodnosti těchto stavebních prvků i bloků pro další vývoj a výzkum v této oblasti na pracovišti. Student pracoval 2/3 semestru zcela samostatně. Bohužel se při vypracování setkal s problémy, které nebyl schopen sám operativně řešit a na konzultace přišel s velkou prodlevou. Proto se realizační část práce značně zpozdila. Jedním ze zásadních byla zcela nepochopitelná nepřesnost simulačních modelů CMOS prvků ALD1106/7 oproti reálnému chování a katalogovému listu výrobce. Některé parametry katalogového listu dokonce v reálných testech tranzistoru překračovaly i několikanásobně uváděné nominální i mezní hodnoty (např. transkonduktance a prahové napětí – oboje nutné pro návrhové výpočty). Stav písemné zprávy odpovídá velmi chvatnému přístupu. Mnoho návrhů, voleb hodnot a výsledků je uvedeno bez adekvátních komentářů, diskuze a zhodnocení. Mnoho výsledků je vyhodnoceno nevhodně nebo jsou zcela chybné. Mnoho řešených problémů postrádá logické uspořádání. Výpočet pracovního bodu, výsledek jeho simulace a měření by měli být v jednom obrázku (ne vše 3x). Některé obrázky jsou velice rozměrné nebo nekvalitní. Podobně výsledky měření a simulace pro AC analýzu by měly být v jediném obrázku pro snadné porovnání průběhů. Komentáře výsledků směrem ke konci práce jsou velice omezené/žádné, jedná se pouze o výčet grafů. Někde je nejasnost v pojmech (operační zesilovač a OTA), výstup OTA na str. 36 není naznačen. Některé grafy by bylo vhodné zobrazit vhodnější formou (např. str. 39, obr. 5.31). V důsledku měření s určitým RBW filtrem vektorového analyzátoru vykazují zejména výsledky na nižších kmitočtech nesmyslné výkyvy hodnot, což není v práci vysvětleno. Na několika místech jsou zcela mylné informace (výstupní úroveň generátoru VNA je vždy již zahrnuta do kalibrace, str. 51). Měření s CMOS obvody bylo prováděno v kontaktním poli, protože kmitočtové vlastnosti (neuváděné v katalogovém listu) jsou omezeny do jednotek MHz, měření s BJT prvky se nestihlo. Student zcela rezignoval na formální úpravu textu a sledování doporučené šablony (indexy, správné číslování vztahů, problémy s jednotkami, nelogické rozlišování obrázků dle pojmenování – výsledky simulace/měření/teorie). Forma zprávy spíše připomíná velmi redukovaný a navíc nevhodně koncipovaný a neúplný protokol do laboratorního cvičení. Detailněji formální stránku raději nebudu rozebírat, je velice zanedbaná a neměl jsem možnost to jakkoliv ovlivnit (i přes nabídku jsem neobdržel rukopis ke kontrole). I přes časté konzultace a experimenty v laboratoři pracoviště (nejméně 3x týdně v poslední třetině semestru) se podařilo ověřit jen část stanovených obvodů experimentálně. Student především v závěru semestru vyvíjel extrémní snahu práce dokončit, ale experimenty s bipolárními poli nestačil zrealizovat. Práce je tedy nedokončená (cca 40-50% objemu prací zbývá). Student by měl více používat vlastní intuici, logiku, chápat souvislosti a navrhovat a realizovat řešení vyvstalých problémů, což se od budoucího inženýra očekává. Ve většině případů tomu tak nebylo. Velmi oceňuji snahu, kterou student projevil v posledních týdnech i jeho zájem o problematiku, ale v tomto stavu práci mohu jen doporučit k přepracování a dokončení zbývajících experimentů.
Student měl prověřit možnosti realizace základních funkčních bloků dnes běžných analogových integrovaných obvodů za pomoci dostupných sdružených aktivních součástek (tranzistorových polí). V práci však chybí nějaký přehled možností, jak dané bloky realizovat. V práci je celkově mnoho opsané teorie na úkor studentovy práce. Je zde mnoho grafů, výsledků simulací a měření, bez nějaké další diskuze, či zdůvodnění a bez nějakého logického sledu. Např. u většiny obvodů není zdůvodněna volba pracovních proudů, ani jejich vliv na parametry obvodů, což by bylo, vzhledem na účel práce – pochopení funkce diskutovaných bloků, velice vhodné. Chybí nějaký popis, jak se co měřilo (schéma). Není zdůvodněna volba pracovních rezistorů diferenčního páru a jejich vliv na funkci. Celkově je v práci řada nejen formálních chyb a bylo by vhodné na ní ještě zapracovat.
eVSKP id 93468