Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Veselý, Michal

Kladně hodnotím práci s literaturou. Celkový přístup studentky k řešení úkolů byl problematický, provázený především neplněním dohodnutých termínů experimentálních prací a měření, tak i vyhodnocování výsledků.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Kvalita zpracování výsledků	C
Interpretace výsledků, jejich diskuse	C
Závěry práce a jejich formulace	C
Využívání konzultací při řešení práce	E
Celkový přístup k řešení úkolů	C
Splnění požadavků zadání	B
Studium literatury a její zpracování	A
Využití poznatků z literatury	B

Navrhovaná známka: C

Posudek oponenta

Králová, Marcela

Předložená bakalářská práce studentky Sven Barbary Hincové je tvořena literární rešerší zabývající se problematikou škodlivosti slunečního záření a optickými senzory pro UV záření. Autorka se zaměřila na studium degradace amarantu UV zářením a na základě výsledků vyhodnotila nejvhodnější podmínky pro přípravu optických senzorů při použití zmíněného barviva. Práce je členěna logicky a přehledně, s malým množstvím gramatických chyb, avšak s větším množstvím překlepů. Autorka připravila velké množství vzorků a dosáhla velmi zajímavých výsledků. Proto je velká škoda, že si na závěr již nedala takovou práci s jejich zpracováním. V práci je dostatečné množství literatury a to převážně zahraniční, avšak autorka nevkládá citace přímo k místům, které cituje, ale vždy na konec odstavce, případně podkapitoly, takže je velmi obtížné některé informace dohledat. K této práci mám několik výhrad a připomínek: - Chybí popisky grafů 2, 3, 6, 8, 11 a navíc ve většině případů chybí v textu odkazy na příslušné obrázky či grafy. - Pokud se zkratka v textu objevuje poprvé, je nutné uvést i její plné znění. Některé zkratky jsou vysvětleny až o pár stránek dále, některé najdeme pouze v seznamu zkratek a některé tam nenajdeme vůbec. - Věty jsou někdy velmi složité a nepřehledné a čtenář je nucen hledat jejich smysl. Myslím si, že souvětí na pět řádků by klidně sneslo rozdělení do dvou kratších útvarů. - Informace se občas opakují - např. druhý odstavec v kapitole 2.3.6. se následně v přesném znění objevuje v experimentální části. Stačilo by do experimentální části jen vložit odkaz, případně to zopakovat, ale za použití jiných vět. To stejné platí i pro poslední odstavec na straně 31, který se dále opakuje ještě třikrát. - Citace je třeba vkládat přímo k textu, který citujeme, ne až na konec odstavce. Navíc jsou dost často vloženy 2-3 citace dohromady, tudíž zpětné dohledání je velmi obtížné. - Tvrzení, že anatas má velikost krystalitů vždy menší než 11 nm je dosti odvážné, asi by se tu hodilo dát nějakou citaci (str. 12). - Str. 19 čtvrtý odstavec: místo Table X má být Table 2. - Str. 30 první odstavec: odkazuje na Tabulku 1 místo na Tabulku 3. - Autorka používá jednotky SED, ale až ve výsledcích a diskuzi uvádí, že 1/2 SED odpovídá 8 min. Pro přesnost bych tuto informaci přesunula již do experimentální části. - Str. 30 poslední odstavec: autorka popisuje, co vidíme v grafu 13. Mluví se o totálním ozařování 64 min (4SED), což v grafu nenalezneme. Graf končí časem ozařování 40 min. Bylo by vhodné graf předělat, případně objasnit proč zbylé tři křivky v grafu chybí. - Str. 33 poslední odstavec: autorka píše, že AM_T_100_9 obsahuje 22 dílů amarantu, přičemž v tabulce 3 je uvedeno, že tato kompozice má pouze 18 dílů. Je třeba opravit. - V grafu 15 je špatná legenda. - V použitém software je dvakrát zmíněn Origin. I přes uvedené připomínky, které bohužel významně snižují hodnocení bakalářské práce, je práce přehledná a doporučuji ji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Logické členění práce	A
Kvalita zpracování výsledků	B
Interpretace výsledků, jejich diskuse	C
Využití literatury a její citace	C
Úroveň jazykového zpracování	B
Formální úroveň práce – celkový dojem	C
Závěry práce a jejich formulace	B

Navrhovaná známka: B

Otázky

- autorka na str. 12 zmiňuje, že pro velmi tenké filmy (tloušťka menší než 2 nm) je aktivita anatasu a rutilu srovnatelná. Jakým způsobem lze vytvořit tak tenký film, když velikost krystalitů rutilu, jak uvádí autorka o pár řádků výše, je větší než 35 nm?
Str. 31: autorka ve třetím odstavci zmiňuje, že pík objevující se při 530 nm připadá zelené barvě, což lze zjistit z barevného modelu RGB, který uvádí na obrázku 14. Jak to pomocí tohoto modelu odečtu?
- Při srovnání grafů 13 (vpravo pro 120 µm) a 17 (vlevo 90 µm) je větší pokles charakteristického píku pro tloušťku 120 µm (klesne asi z hodnoty 1,4 na hodnotu 0,55). Čím si to vysvětlujete?
- Na straně 27 v druhém odstavci autorka píše "After printing and drying the 60 µm, 90 µm, and 120 µm thisknesses of two different compositions,..." proč zrovna dvou různých kompozic? Má to nějaký význam? Pochopila jsem, že autorka připravila dohromady 10 kompozic, které všechny studovala.