SIUDA, P. Měnič pro svařování stejnosměrným proudem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Diplomová práce se zabývá návrhem a realizací spínaného zdroje stejnosměrného proudu pro obloukové svařování. Výstupní parametry zdroje jsou 30V/100A. Diplomant navrhl celý zdroj obvodově i konstrukčně, včetně tepelných výpočtů, návrhu chladičů a návrhu desek plošných spojů. Zdroj vlastnoručně vyrobil, oživil a experimentálně ověřil jeho parametry. Diplomant pracoval velmi samostatně a účelně využíval konzultací i doporučené literatury. Z průběhu prací bylo zřejmé, že diplomant získal rozsáhlé znalosti z oblasti výkonové i obecné elektroniky. Cíle zadání byly bezezbytku splněny. Práce má dobrou pravopisnou i grafickou úroveň. Práci doporučuji k obhajobě.
Práce se zabývá návrhem a realizací spínaného zdroje pro obloukové svařování stejnosměrným proudem. Po analýze vhodných koncepcí výkonového měniče byl navržen a realizován spínaný zdroj se dvěma jednočinnými můstkovými propustnými měniči pracujícími v protitaktu. V práci byl navržen a úspěšně realizován kompletní zdroj včetně řídicích a ochranných obvodů a také budičů výkonových tranzistorů. Byla použita kaskádní regulační struktura s podřízenou proudovou a nadřízenou výkonovou regulační smyčkou. Zdroj může být provozován i v režimu konstantního proudu tj. pouze v proudové regulační smyčce. Odborné hodnocení: Zadání práce bylo poměrně obtížné a je patrné, že se autorovi podařilo překonat veškerá úskalí spojená s vývojem podobného výkonového měniče a vypořádat se v nezbytné míře se všemi teoretickými i praktickými problémy souvisejícími s touto konstrukcí. Stěžejní části práce jsou v pořádku, přesto se zde vyskytují drobné nepřesnosti či opomenutí, např. chybějící dělení třemi v rovnicích (40) a (46), nepřesnost v rovnici (5) a kontroverzní tvrzení o tom, že dvojčinný měnič umí pracovat ve více kvadrantech (na str. 18 i dále). Autor měl zde asi na mysli pouze samotný primární „plný most“ tj. dvě tranzistorové větve neboli čtveřici tranzistorů a nikoliv celý dvojčinný měnič i s výstupním usměrňovačem. Tyto souvislosti by mohl diplomant objasnit při obhajobě (viz otázka). Formální hodnocení: Grafická úroveň práce je dobrá. Místy se vyskytují jazykové chyby – např. „dvě feritové jádra“ místo „dvě feritová jádra¨. Autor píše často v 1. os. jednotného čísla. V textu občas používá trochu nešťastné formulace, např. „veškerá energie při demagnetizaci bude mařena na ztrátový výkon v Zenerově diodě“. Jde sice jen o drobnosti a formality, ale trošku kazí radost ze čtení práce. Celkově hodnotím práci jako zdařilou a kvalitní, doporučuji ji k obhajobě a navrhuji hodnocení výborně.
eVSKP id 91298