CHOVANEC, M. Funkční technické materiály modifikované ligninem z vinařského odpadu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2022.
Diplomová práca študenta Martina Chovanca bola zameraná na využitie odpadov z výroby vína. Základnou myšlienkou bolo izolovať a využiť lignín prítomný vo výliskoch za účelom nahradenia Bisfenolu A v epoxidových živiciach. Táto téma je veľmi aktuálna hlavne z pohľadu green dealu. Rada by som zdôraznila, že Martin Chovanec je veľmi technicky zručný, čo dokázal tým, že si sám navrhol formu na výrobu epoxidových živíc, ktorú aj vyrobil. Tiež ukázal, že sa výborne orientuje v téme týkajúcej sa lignínu všeobecne aj konkrétne metód jeho izolácie a modifikácie. Ďalej je výnimočný v tom, že sa nezľakne novej témy a nových metód, všetko si naštuduje a vyskúša. Pracuje samostatne a aktívne. Teoretickú časť napísal na výbornej úrovni s využitím 40 zdrojov adekvátnej odbornej literatúry. Experimentálnu časť popísal logicky a prehľadne. Avšak diskusia výsledkov mohla byť lepšia v zmysle rozsiahlejšieho porovnania s výsledkami iných autorov. Prehľadnosť spracovania výsledkov je mierne skomplikovaná zvoleným označovaním vzoriek. Avšak tieto pripomienky neznižujú celkový význam práce, ktorú študent odviedol. Celkovo som bola s prácou študenta veľmi spokojná. Vzhľadom k vyššie uvedenému, odporúčam túto prácu k obhajobe a hodnotím ju celkovo známkou výborne (A).
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Bc. Martin Chovanec se ve své diplomové práci zaměřil na zhodnocení potenciálu využití hroznové matoliny jako substrátu pro výrobu plniv na bázi ligninu do polymerů, konkrétně do epoxidových pryskyřic. Jelikož hledání nových směrů valorizace odpadů potravinářského průmyslu představuje aktuální trend výzkumu v potravinářské chemii, považuji téma práce za zajímavé a dobře korespondující se zaměřením studijního programu absolventa. Práce splňuje standardy pro uvedený typ absolventské práce, a to jak svým textovým rozsahem (47 str. textu bez seznamu literatury a formálních úvodních částí), množstvím citovaných literárních zdrojů (celkem 57, s velkým podílem časopiseckých publikací), tak také množstvím realizovaných experimentů. Text předložené práce je přehledný a je psán srozumitelnou a čtivou formou. Obsahuje pouze minimální počet překlepů a formálních nedostatků, z nichž na některé si dovoluji upozornit níže. Teoretická část práce se podrobně zaměřuje především na aktuální trendy produkce epoxidových pryskyřic. V této části je patrná velmi dobrá orientace autora v dané problematice a jednoznačný přesah do experimentální části práce v podobě inspirace pro návrh vlastních experimentů. Ty jsou strukturované logicky tak, aby umožnily systematické zhodnocení potenciálu navrženého postupu izolace a chemické modifikace ligninu z hroznové matoliny pro plánované využití v produkci epoxidových pryskyřic se zvýšeným obsahem složek přírodního původu. Přestože je výsledková část práce poměrně stručná, výsledky jsou diskutovány přehledně a věcně. K jejich interpretaci nemám výhrad, pouze několik otázek, které navrhuji jako téma k diskusi při obhajobě práce. Celkově mohu konstatovat, že předložená diplomová Bc. Martina Chovance představuje kvalitní závěrečnou práci. Autor splnil všechny cíle definované v zadání práce, shromáždil řadu originálních experimentálních dat a nových poznatků využitelných při dalším směřování výzkumu v oblasti valorizace odpadů potravinářského průmyslu. Zároveň vytvořil hodnotný a čtivý text, který doporučuji k obhajobě a hodnotím jej stupněm „Výborně (A)“. Formální komentáře: - V práci chybí Abstrakt v jazyce práce. - V seznamu literatury chybí reference [42]. - Seznam zkratek a symbolů také není kompletní (chybí např. vysvětlení zkratek pro označení mastných kyselin, použité na str. 38). - V prvním ze dvou rovnic uvedených na str. 34 je chyba ve znaménku. - Korektní označení techniky FTIR je Infračervená spektroskopie s Fourierovou transformací. - U FTIR spekter je na ose x uveden vlnočet (nikoliv vlnová délka), s jednotkami cm-1 (jednotky nejsou uvedeny). - Pokud jsou u výsledků TGA diskutovány teploty počátku a maximální rychlosti degradace, je vhodné uvést kromě základního termogramu i derivační křivku (závislost rychlosti úbytku hmotnosti na teplotě). - Také v práci postrádám DSC termogramy, z nichž byla určena teplota skelného přechodu (viz otázka k obhajobě).
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 138223