HONS, R. Model kompozitního nosníku s piezoelektrickou vrstvou [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2018.

Posudky

Posudek vedoucího

Hadaš, Zdeněk

Předkládaná diplomová práce se zabývá tvorbou analytického modelu piezoelektrického kompozitního nosníku a analýzou jeho výsledků. Diplomant prokázal vysokou úroveň znalostí a systematický přístup při sestavování dynamického modelu piezoelektrického nosníku pro zvolenou aplikaci v oblasti energy harvesting. Práci bych vytanul drobné stylistické a formální prohřešky a zařazení rozšířeného modelu v kapitole 9 působí nelogicky. Nicméně student pracoval samostatně, cíle práce jsou splněny a předkládaná práce je na velmi dobré úrovni a její výsledky budou dále využitelné při řešení VaV projektů na pracovišti.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod B
Vlastní přínos a originalita B
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry B
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti C
Grafická, stylistická úprava a pravopis B
Práce s literaturou včetně citací A
Samostatnost studenta při zpracování tématu A
Navrhovaná známka
B

Posudek oponenta

Kšica, Filip

Práce se zabývá analytickým modelem kompozitního nosníku s piezoelektrickou vrstvou. První část je věnována obecné problematice energy harvestingu. V další části jsou popsány principy piezoelektrického jevu a různé typy látek s piezoelektrickými vlastnostmi. Následující část je věnována analytickému modelu pomocí základních rovnic mechaniky kontinua. Je vytvořen ekvivalentní model pomocí elektromechanické analogie, který byl realizován v prostředí Matlab/Simulink. V další kapitole je provedena citlivostní analýza generovaného výkonu vzhledem k jednotlivým parametrům nosníku, především pak jeho geometrie, přidané hmotnosti a odporové zátěže. Přestože jsou vyneseny závislosti výkonu na těchto parametrech, chybí detailnější vzájemné srovnání těchto závislostí a jejich seřazení či zhodnocení dle významnosti, což by mělo být součástí každé citlivostní analýzy. V předposlední kapitole je proveden návrh parametrů piezoelektrického generátoru pro konkrétní aplikaci. Autor používá záznam zrychlení v časové oblasti, avšak neuvádí, odkud byla tato data přejata a jaké aplikace se týkají. Návrh byl pojat jako příklad změny jednotlivých parametrů tak, aby vlastní frekvence odpovídala frekvenci s největší magnitudou a pro tyto parametry byla určena hodnota středního výkonu v ustáleném stavu. Poslední část práce tvoří kapitola věnující se opět analytickému modelu, avšak oproti kapitole 6 s tím rozdílem, že šířka substrátu je uvažována jako proměnná. Pro zachování logické návaznosti měla být tato kapitola zařazena za kapitolu 6. Tato práce se zabývá aktuálním problematikou piezoelektrických materiálů, které mají velký potenciál pro praktické aplikacích v mnoha technických odvětví. Byl popsán zajímavý jev, při kterém dochází ke generování maximálního výkonu pro dvě hodnoty odporové zátěže, tento jev však bohužel nebyl podrobněji vysvětlen. Grafická prezentace výsledků by mohla být na vyšší úrovni. I přes všechny zmíněné nedostatky práci doporučuji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod B
Vlastní přínos a originalita B
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry C
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti C
Grafická, stylistická úprava a pravopis B
Práce s literaturou včetně citací B
Navrhovaná známka
B

Otázky

eVSKP id 108815