MACHÁLEK, L. Korekce obrazových vad pomocí CGA [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2018.
Práce se zabývá použitím geometrických algeber, zejména konformní geometrické algebry (CGA), v analýze obrazu ke korekci obrazových vad. Hlavní cíl, tedy porozumět aparátu CGA byl naplněn. Práce obsahuje podrobný teoretický úvod se zavedením potřebných pojmů. Vzhledem k tomu, že ke geometrickým algebrám existují různé přístupy, je i tato popisná a jednotně formulovaná část cenným textem. Použití CGA je demonstrováno na příkladě. Po dopracování se jedná o publikovatelný text. Práci doporučuji k obhajobě se stupněm B.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | B |
Práce se zabývá aplikacemi CGA v počítačové grafice a její značnou část tvoří vybudování potřebné teorie. Vlastní aplikace je pak uvedena spíše okrajově. To ale v případě bakalářské práce není na závadu. Práce obsahuje překlepy, které neuvádím ale není jich mnoho, dále drobné matematické nepřesnosti: na str. 13. axiom 7 není asociativita, na str. 14. {0} je také triviální vektorový prostor, na str. 19. výraz (1.10) nemá obsahovat mínus, na str. 21. autor píše "U axiomu (iii) nehledáme nulový vektor, ale nulu" ale v GA kontextu je nula to samé jako nulový vektor, V definici 2.5.2 je potřeba předpokládat, že u^2 \neq 0 a konečně v poznámce 4. na straně 40. je potřeba doplnit, že versor je součin invertibilních vektorů. Počínaje definicí 2.4.2. je také zmatek v použití bázových prvků. V definici 2.4.2 jsou použité indexy i,j , ale to jsou indexy pořadí bázových prvků a jsou vždy >0. Ve zmíněné definici se má diskutovat zda je k, nebo l rovno 0. Ve výpočtu na konci stránky autor počítá, že E1 cdot E2 = E2 ale E1 je skalár a jak autor správně uvádí výše, vnitřní součin skaláru s multivektorem je vždy nula. Dále tabulka 3.2. obsahuje bázi algebry, ale nejedná se o bazové blady, nejedná se totiž o blady. Klady práce je velmi pěkná diskuze vložení bodu (kap. 3.2) a zajímavá aplikace v grafice (kap. 4.3)
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | D | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | C | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B |
eVSKP id 109029