ŠTĚPÁN, R. Všestranné autonomní obvodové ekvivalenty plovoucích a uzemněných pasivních prvků [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Herencsár, Norbert

Práce je logicky a poměrně přehledně zpracována. Navržená zapojení jsou přínosná, analýza vlastností jednotlivých pasivních simulátorů by však mohla být podrobně ověřena i na dalších pasivních prototypech. Práce s literaturou je na dobré úrovni. Při počítačovém ověřování navržených struktur měl diplomant dle zadání použít bipolární nebo unipolární implementaci vybraných aktivních prvků, což nebylo zcela splněno, avšak experimentální práce s vynikajícími výsledky byly vykonány nad jeho rámec. Zadání práce tím pádem považuji za splněné v celém rozsahu.

Posudek oponenta

Koton, Jaroslav

Práce je psána logicky, kdy od teoretického pohledu je přistupováno ke konkrétním výsledkům. Ne vždy však platí, že řád filtru je dán počtem kapacitorů a induktorů ve struktuře. Rušivě působí někdy až násilné překlady anglických pojmenování aktivních prvků a nejednotnost blokových schémat, především v označení jednotlivých bran. V části popisující reálný model UCC postrádám bližší popis jeho parametrů, jako jsou proudové a napěťové přenosy, kmitočtová omezení. Katalogový list tohoto prvku je veřejně dostupný. I v citované literatuře [12] některé tyto údaje chybí. Výsledky simulací pásmových propustí z kap. 4.6 a kap. 5.7 lze jen velmi těžko porovnávat, neboť z textu vyplývá, že byly použity rozdílné modely aktivních prvků. Jednou jsou využívány „reálné modely proudového konvejoru“ využívající tranzistorové pole ALA400 a jindy zase modely prvků UCC-N1B a UVC-N1C. Bohužel ani model, či skutečná implementace aktivních prvků není uvedena, nebo na ni není odkazováno. Samotný způsob prezentace výsledků je pak zvolen dosti nešťastně, neboť jsou jen velmi těžko čitelné. U navržených zapojení existuje značné množství variantních řešení. V každém případě bylo zřejmě náhodně vždy vybráno jedno z nich. V tomto směru bych uvítal bližší analýzu jiných řešení splňujících podmínku realizovatelnosti a až následné porovnání výsledků relevantních zapojení. I přes uvedené nedostatky práce má své kvality, především v samotném experimentálním měření, které bylo provedeno nad rámec vlastního zadání.

eVSKP id 40064