ADAMEC, M. Automatizované nastavení regulátoru pohonu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Cílem diplomové práce bylo vytvořit sadu nástrojů, které zjednoduší návrh otáčkového regulátoru průmyslových měničů pomocí spektrální analýzy a zrychlí stávající postupy a řešení. Jedná se o zadání, které si student sám přinesl z firmy Beckhoff. Zadání práce lze považovat za obtížné jak z hlediska časové náročnosti, tak z hlediska odborného a realizačního. Student při práci na diplomovém projektu pracoval průběžně, s velkým zapálením, které mu vydrželo do konce. Na konzultace chodil pravidelně a vždy dobře připravený. Výsledkem je nejen dokument čítající kolem sta stran, ale i kvalitní počítačový program, propojený s nástroji od firmy Beckhoff. Ten obsahuje příjemné grafické uživatelské prostředí a algoritmy pro spektrální analýzu a podporu syntézy regulátorů. Nástroj byl otestován na dvou typech měničů a čiší z něj spousta realizační práce. Dovolím si tvrdit, že je v tomto ohledu nadstandartní. Vypracovaná diplomová práce je napsána v logickém sledu a splňuje požadavky zadání. Při jejím vypracování student dle mého názoru prokázal výborné inženýrské schopnosti. Navrhuji hodnocení A 95 bodů.
Přiložená diplomová práce se zabývá problematikou automatizovaného nastavení regulátoru pohonu a to především návrhem využívajícím frekvenční charakteristiky systému. Členění práce je provedeno v logickém sledu, grafická stránka práce je na velmi dobré úrovni. V úvodních kapitolách se diplomant zabývá obecnými metodami identifikace systému, na které navazuje popis stěžejní metody odhadu frekvenční charakteristiky pomocí spektrální analýzy. Následující kapitoly (3 a 4) považuji za slabé místo práce a to především z důvodu, že mají spíše popisný charakter. Kapitola 3 popisuje „Externí generátor v TwinCAT runtime“. Z názvu kapitoly by se dalo usuzovat, že zde bude uvedena implementace generátorů vstupních signálu, ale z hlediska vstupních signálů je zde pouze odkaz na program uvedený v kapitole 4 (ten vstupní signál skutečně generuje, ale také neuvádí jak). Začátek kapitoly 4 je zajisté pro uživatele programu přínosný, seznamuje jej s grafickým uživatelským prostředím a nastavením jednotlivých parametrů programu. Druhá, a z mého pohledu důležitá část kapitoly 4, nedostatečně přibližuje samotnou implementaci spektrální analýzy, která je zřejmá až z připojeného zdrojového kódu. Výčet jednotlivých metod by měl být spíše součástí přílohy a kapitola by se měla věnovat funkčnímu popisu výpočtu spekter. Kapitola 5 trpí stejným neduhem jako předcházející kapitoly. Význam tabulek „Linkování“ pro jednotlivé měniče není nikde vysvětlen, na tabulky není nikde odkazováno. Na rozdíl od předchozích kapitol je zde ale lépe vysvětleno, jak probíhá regulace pohonů na jednotlivých měničích. Součástí kapitoly je popis estimátoru rychlosti, který bohužel také neobsahuje informace o vnitřní struktuře (možná se jednalo o uzavřené hotové řešení). Podrobnější popis estimátoru by byl jistě přínosný, protože jeho dopad na výslednou frekvenční charakteristiku je v následujících kapitolách zřejmý. Z diplomové práce Bc. Adamce bych nejvíce vyzdvihl kapitolu 6, které musel student věnovat značné množství času. Poskytuje totiž přehledné porovnání výsledků spektrální analýzy pro různá počáteční nastavení. Poslední kapitola se věnuje nastavení PI regulátoru pomocí naměřených frekvenčních charakteristik, kde je podrobně diskutováno jak zvolit parametry za účelem dosažení požadované kvality regulace a potlačení poruchy. Diplomant zvolil k řešení spektrální analýzy správný postup, o čemž vypovídá i kvalita dosažených výsledků. Problematika odhadu spekter je značně komplikovaná a výborné zvládnutí implementace spektrální analýzy na reálných pohonech svědčí o inženýrských schopnostech Bc. Adamce. Vytvořený program bude jistě pro společnost Beckhoff přínosný. Výslednou známku bohužel snižuje hůře podaný popis implementace hlavní části práce. Práci hodnotím jako velmi dobrou s celkovým hodnocením B 88 bodů. Poznámka k použitému oknu: Hlavním argumentem pro použití Bartlett okna uvádí diplomant pozitivní (semi) definitnost jeho Fourierovy transformace. Toto omezení není tak limitující jak uvádí na straně 28, vždy je totiž možné provést konvoluci okna se sebou samým a dosáhnout tak okna s pozitivně (semi) definitní Fourierovou transformací. Porovnání výsledků pro jiná okna by bylo jistě zajímavé, protože okno Bartlett bývá některými autory uváděno pouze pro úplnost s doprovodným komentářem, že jiná okna mají lepší vlastnosti (alespoň v aplikacích FFT).
eVSKP id 102742