HOFERKOVÁ, K. Využití programu LabVIEW pro stanovení nejistoty měření [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Bakalářská práce se zabývá využitím programu LabVIEW pro stanovení nejistoty měření. Studentka ve své práci nastudovala problematiku stanovení nejistot přímých i nepřímých měření jednak metodikou GUM a dále pomocí metody Monte Carlo. Na základě získaných znalostí navrhla a vytvořila program, který bude sloužit jako podpůrný výukový prostředek v předmětu Měření v elektrotechnice. Program umožňuje stanovení nejistoty přímého i nepřímého měření s jednoduššími matematickými modely pomocí obou metodik a srovnání dosažených výsledků. Program byl studentkou odzkoušen na publikovaných příkladech výpočtu nejistoty měření. Rozsah bakalářské práce je 45 stran (úvod až závěr), což odpovídá požadavkům kladeným na bakalářskou práci. Práce je psaná v logickém sledu a je na dobré jazykové úrovni. Při vypracování práce studentka vycházela z literárního průzkumu, kdy v seznamu literatury uvádí 17 literárních zdrojů, na které se v práci průběžně odkazuje. Studentka si práci dobře rozvrhla, pracovala samostatně a systematicky. Pravidelně konzultovala svou práci s vedoucím a na konzultace přicházela připravena. Doporučuji práci k obhajobě.
Úkolem studentky Kateřiny Hoferkové bylo navrhnout a vytvořit programu v prostředí LabVIEW pro stanovení nejistoty měření. Náročnost zadání lze považovat jak po stránce odborné, tak časové za odpovídající požadavkům kladeným na bakalářskou práci. Na základě předložené průvodní zprávy lze konstatovat, že autorka zadání splnila. Průvodní zpráva má 47 stran, skládá se ze 7 kapitol. Práci lze rozdělit na tři části. První dvě kapitoly obecně popisují problematiku nejistot měření podle metodiky GUM a za použití metody Monte Carlo v rozsahu 13 stran. K teoretické části lze přiřadit i kapitolu 4, kde je ve stručnosti představen vývojový systém LabVIEW 2017. Vlastní práce studentky začíná od kapitoly 5 (rozsah 8 stran), kde představuje návrh projektu v LabVIEW pro stanovení nejistot měření ze souboru dat, které lze zadat pomocí souboru anebo vkládáním dat do vstupního pole uživatelem. Bylo by vhodné, kdyby byla koncepce popsána graficky, např. ideovým vývojovým diagramem a pak jednotlivé části znázornit stavovými diagramy. Pouze slovní popis není vhodný. Načítání vstupních dat není ošetřen proti chybám a autorka navrhuje vlastní formát dat vstupního textového souboru. V technické praxi se už řadu let používají ustálené (standardní) textové formáty, které by byly možné jednoduše využít. Popis programu a odkazy na výřezy na obrázcích není vždy jasně srozumitelné. Zde vidím prostor pro znázornění hierarchie VI aplikace, aby bylo názorné, jak se jednotlivé funkce používají a v jakém pořadí. Například u obrázků 22, 23 a 24 není jasné, jaké vstupní hodnoty do části kódu vstupují, a jaká data získáme na výstupech. Popis funkcí Načítání a Ukládání do souboru je znázorněno ikonkami, ale není znázorněno a popsání, jak se to provádí. Jako velmi pozitivní hodnotím kapitolu 6, kde je vytvořen návod na použití aplikace. Kapitola 7 (rozsah 10) dokládá ověření funkčnosti aplikace na třech jednoduchých příkladech, kde výsledky se v zásadě nerozchází s předpokládanými výsledky. Prezentované rozdíly jsou způsobeny formou zápisu desetinných čísel a operacemi s nimi. Práce má vhodnou grafickou úroveň. Přiložená práce celkově svědčí bakalářských schopnostech studentky. Navrhuji hodnotit práci studentky Kateřiny Hoferkové známkou "B/velmi dobře".
eVSKP id 126796