VÍTEK, J. Optimalizace tenkých oxidových vrstev kovových materiálů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Student Jiří Vítek se ve své práci zabýval optimalizací vlastností tenkých oxidových vrstev směsného oxidu india a cínu (In2O3:SnO2) realizovaných pomocí magnetronového naprašovacícho zařízení. Práce je zpracována o celkové délce 66 stran včetně seznamu použité literatury, přičemž je rozdělena do devíti kapitol. Kapitoly 1až 7 poskytují teoretický úvod do tenkovrstvých technologií, popisují vlastnosti tenkých vrstev, technologie jejich výroby, postupy předdepoziční přípravy a metody analýzy tenkých vrstev. Zjištěné poznatky jsou pak dále zhodnoceny v kapitole 8, věnující se praktické části práce. Získané výsledky realizovaných vzorků jsou hojně diskutovány a následně shrnuty v závěru práce. Práci bych vytkl následující nedostatky - v práci se vyskytuje malé množství stylistických chyb, gramatických chyb a překlepů. V práci zcela chybí kapitola č.4 ( je uvedena kapitola 3.2.3.3 a pak následuje kapitola 5.) V grafických průbězích uváděných v praktické části je poměrně často patrný posun popisků os, legendy či překrývání popisků legendy a os grafu. Dále naměřené hodnoty propustnosti jsou v práci uváděny nejednotně – zaokrouhlovány buď na jedno či dvě desetinná místa. Požadavky zadání student splnil v plném rozsahu, v práci postupoval se zájmem o zpracovávanou problematiku, k řešení problémů přistupoval samostatně a s potřebnou iniciativou. Práce je sepsána pečlivě a přehledně, její vnější úprava a grafické zpracování jsou na dobré úrovni. Odborná úroveň odpovídá znalostem získaným v daném oboru. Předložená práce a její zpracování splňují všechny požadavky kladené na diplomovou práci. Práci doporučuji k obhajobě.
Student Jiří Vítek se ve své práci, zadané Ústavem elektrotechnologie FEKT VUT v Brně, zabývá problematikou optimalizace tenkých oxidových vrstev kovových materiálů. V teoretické části se student podrobně zabývá problematikou tenkých vrstev, odlišnými metodami a principy. Dále se zaměřuje na problematiku žíhání, analýzy tenkých vrstev včetně příslušných norem. Zabývá se také jednotlivými materiály. V praktické části se student zaměřil na optimalizaci procesu depozice vrstvy směsného oxidu india a cínu se zaměřením na možný vliv žíhání. Student vytvořil několik vzorků, u kterých následně zkoumal vliv žíhání na propustnost v celém měřícím rozsahu. Vzorky byly následně porovnány vzhledem k propustnosti ve viditelné části světelného spektra. U těchto vzorků student dále zjišťoval a porovnával hodnoty plošného odporu u nežíhaných a žíhaných vzorků. Na vzorcích byla také provedena adhezní zkouška. Celá práce má logickou návaznost, jediným nedostatkem v této oblasti je absence 4. kapitoly. Práce má totiž pouze kapitoly 1 až 3 a poté hned kapitolu 5, 6 atd. Interpretace a diskuse výsledků je velmi dobrá. Z formálního hlediska má práce určité nedostatky. Jedná se především o horší kvalitu obrázků v teoretické části, dále také občasné stylistické, gramatické a pravopisné chyby. U grafů v praktické části práce uvádí student legendy přímo v poli grafu, což narušuje rozložení os i celého grafu. Další drobnou chybou je nejednotnost uváděných hodnot výsledných propustností u vzorků v průběhu textu, kdy některé hodnoty jsou uvedeny s přesností na jedno desetinné místo a další hodnoty na dvě desetinná místa. Student také v práci uvádí vzorce a různé veličiny, u kterých ale nejsou uvedeny jednotky. Tyto veličiny včetně jednotek nejsou ani zahrnuty v seznamu symbolů, veličin a zkratek. I přes zmíněné nedostatky student splnil zadání v celém rozsahu. Proto práci hodnotím známkou B a doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 74372