HALAS, D. Síť pro vysofrekvenční komunikaci na lidském těle [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Student se své práci zabývá problematikou vysokofrekvenčního spojení mezi anténami integrovanými od textilií na povrchu lidského těla. Student prezentuje hlavní principy šíření elektromagnetické vlny podél lidského těla. Jedná ovšem spíše o prosté konstatování a letmé nastínění rozdílu mezi těmito druhy vln. Chybí konkrétní implikace na celkové ztráty při šíření, požadavky na druhy antén, polarizace nebo vhodných frekvencí. V další části je prezentována problematika užití textilie jako mikrovlnného substrátu. Tato část opět zmíní téměř všechny problémy, které jsou s tímto materiálem spojeny. Neposkytuje však žádné konkrétní hodnoty typické například pro různé materiály a druhy textile a různé vlastnosti prostředí. Dále jsou popsány vhodné druhy planárních antén a vlnovodových spojů, které budou integrovány do textilu. Je zmíněno také, proč byl zvolen daný typ napájení struktur a dále přistupuje k procesu návrhu samotných antén a vlnovodů na simulovaný model lidské ruky. Na tomto modelu student porovnává návrhy spojů pro případ rovné a ohnuté ruky, což představuje realistické podmínky pro spoj. Studen provedl návrh dvou vlnovodů a několika různých druhů antén. Směrové antény ovšem vykazují horizontální polarizaci, takže v blízkosti těla je zisk v požadovaném směru velmi malý. Antény vyzařující kolmo k lidskému tělu předpokládají, že pro případ hnuté ruky bude zisk antén umožňovat dobrý spoj za cenu větších ztrát v případě rovné ruky. Nakonec byly vlnovodové a anténní spoje vyrobeny a měřeny na fantomu a na skuteční lidské tkáni. Chybí bližší však diskuze výsledků měření než pouze problémy s posuvem rezonanční frekvence antén. U některých anténních spojů jsou výsledky velmi pozitivní, ale jiné spoje se výrazně liší od simulací. Navíc postrádám měření pro ohnutou ruku. Je zřejmé, že student chtěl změřit hlavně nejhorší případ pro anténní spoje, ovšem pro vlnovod by tyto podmínky mohly být kritické. Celkově je text vedený poměrně přehledně a text je na dobré technické a formální úrovni. Pozitivně hodnotím měření textilního materiálu a návrh většiny spojů. Měření mohlo být provedeno více systematicky, a hlavně schází diskuze vlivů různých parametrů na mechanizmy šíření a kvalitu spoje. Práci doporučuji k obhajobě s navrhovaným hodnocením za D 65 bodů.
Předložená práce se zabývá návrhem vybraných komponent sítě pro vysokofrekvenční komunikaci na lidském těle. Text práce je psána česky a je rozdělen do devíti kapitol. Po krátkém úvodu do problematiky je ve druhé kapitole stručně popsán vliv lidského těla na anténu. Třetí kapitola pojednává o textilních substrátech, na kterých mohou být vyrobeny mikrovlnné komponenty a čtvrtá kapitola o měření permitivity textilních substrátů. Pátá kapitola představuje planární antény (flíčkové anténa, PIFA, trychtýřová anténa na bázi SIW a CSIW technologie, štěrbinová anténa) a vlnovody na technologii SIW a CSIW. Šestá kapitola se zabývá typy napájení planárních antén. V sedmé kapitole jsou pak komponenty z kapitoly 5 navrženy a modelovány ve volném prostoru a v blízkosti fantomu lidského těla. Osmá kapitola pojednává o výrobě a měření navržených komponent a devátá kapitola pak uzavírá práci a shrnuje dosažené výsledky. K práci mám následující poznámky: o Dle mého názoru je práce řešena dost zeširoka. Myslím, že pozornost z hlediska návrhu a realizace měla být soustředěna jen na jednu až dvě komponenty, které měly být řešeny více do hloubky. Domnívám se, že by pak mohl student dosáhnout kvalitnějších výsledků. o V práci není uvedeno jakou permivititu mají materiály fantomu lidského těla. o V textu práce postrádám informaci, jak jsou antény umístěny vůči souřadnému systému. o V případě simulovaných vyzařovacích diagramů je uvedena jen absolutní složka realizovaného zisku. Lépe by bylo zobrazovat souhlasnou a křížovou složku. Pro antény, které mají budit vlnu podél těla, by měl být uveden vyzařovací diagram i v rovině antény. o V kapitole 7.6 postrádám činitel odrazu na vstupu štěrbinové antény. o U vyrobených antén byl změřen jen činitel odrazu na jejich vstupu a činitel přenosu mezi dvojicí těchto antén. Postrádám měření zisku a vyzařovacích diagramů vyrobených antén. o Jednotky na vertikální ose ve grafech činitele odrazu a přenosu prezentované v 7 a 8 kapitole jsou špatně (místo „GHz“ by mělo být psáno „dB“). o Po formální stránce je práce zpracována na solidní úrovni. I přes uvedené výtky považuji zadání práce ve své podstatě za splněné a práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 120100