KVASNIČKA, P. Aplikace pro regulátor HAWK [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Tato práce se obecně zabývá technologiemi a systémy pro řízení inteligentních budov. Úkolem studenta bylo provést literární rešerši na toto téma, seznámit se s novým řídicím systémem HAWK a vývojovým prostředím COACH AX a vytvořit demonstrační úlohu pro tento řídicí systém. Student přistoupil k řešení problému s velkým úsilím. Během své práce se však musel potýkat opravdu se spoustou, zejména technických, problémů, což v závěru vedlo k časové tísni. Jednou z věcí je fakt, že se jedná o poměrně nový řídicí systém a neexistuje zatím příliš materiálů. Často tedy docházelo k situacím, že ačkoli byl postup studenta správný, nebyl schopen rozchodit ani základní periferie a jejich obsluhu díky četným ne zcela jasným či „skrytým“ krokům popisovaných v dokumentaci. Dalším problémem byl reálný model, který měl student za úkol pouze doplnit o další elektroniku. Výsledek byl však takový, že obsažená elektronika byla nefunkční a student tak musel vytvořit toto vybavení vlastní. Zejména tyto důvody pak vedly k tomu, že výsledná práce ne zcela odpovídá původním představám zadání a tyto požadavky tak byly ve finále upraveny. Student se dokázal poměrně dobře zorientovat v dané problematice a v rámci své práce tak prošel oblastmi návrhu a realizace elektroniky, programovatelných automatů a měření. Ačkoli se však student musel potýkat s mnohými problémy, postrádal jsem přeci jen trochu větší samostatnost. Rovněž formální stránka práce a technické vyjadřování studenta by bylo třeba trochu zlepšit. Ve výsledku však práci hodnotím známkou „dobře“ - C.
Úkolem p. Kvasničky bylo provést literární rešerši o řízení inteligentních budov, popsat regulátor HAWK a vývojové prostředí COACH AX a navrhnout a realizovat demonstrační úlohu. Náročnost zadání lze považovat jak po stránce odborné, tak časové za odpovídající požadavkům kladeným na bakalářskou práci. Průvodní zpráva má 50 stran, skládá se z 5 kapitol. Práci lze rozdělit na tři části. Prvních dvě kapitoly (rozsah 12 stran) lze označit za teoretickou část práce. Student se pokusil definovat pojem „inteligentní budovy“ a aspekty s tím to pojmem spojené. Jsem přesvědčen, že této části měl student věnovat více úsilí. Další kapitola slučuje několik částí řídicího řetězce budov. Nejprve stručně uvádí výčet komunikačních sítí, které se využívají pro řízení technologií v budovách. Není ale jasný, jakým kritériem student provedl uvedený výběr sítí. Jako řídicí systémy v budovách student vybral 3 zástupce na trhu. Ve třetí části jsou stručně uvedeny vstupní zařízení jako snímače, které se typově používají v budovách. Zde student čerpá pouze z jednoho literárního pramene. Druhá část práce (kapitola 4, rozsah 9 stran) je věnována popisu vývojového systému COACH AX pro regulátor HAWK. Mohu konstatovat, že tato část práce se studentovi velmi povedla. Vlastní praktická část práce je rozdělena do 2 kapitol. Rozsah je 18 stran. Není jasné, proč student uvádí informace o použitém regulátoru HAWK v kap. 5.1, když uvedený regulátoru již popisuje v teoretické části. V této části postrádám detailní rozbor demonstrační úlohy, jaká část „inteligentní budovy“ se má demonstrovat. Na druhé straně vítám snahu vytvořit demonstraci zapojení fyzických vstupů a výstupů k regulátoru a využití stávajícího laboratorního přípravku, který byl potřeba upravit do vhodné podoby. Pro připojení a ovládání výstupních členů realizoval student vlastní desky pro buzení ventilátoru. Návrh obvodu PWM signálu demonstruje výpočty v kap. 5.2.1, ale návrhu napájecího obvodu už náležitý popis nedokládá, proto není jasné, proč např. používá lineárního stabilizátoru napětí z 24V na 5V a 12V. Softwarová část demonstrační úlohy je na mnohem vyšší úrovni. Tvorba aplikace a nastavení parametrů pro jednotlivé logické bloky jsou názorné a přehledné. Je třeba říci, že student provedl i např. kalibraci teplotního snímače pomocí profesionálního kalibrátoru. Je škoda, že není uvedena kalibrační křivka snímače, ale pouze závislost napětí na AD převodníku regulátoru na teplotě z kalibrátoru. Student také provedl měření charakteristiky otáček ventilátoru na výstupním analogovém signálu z regulátoru HAWK. Křivka je typicky kvadratická, není proto jasné, proč student se snaží křivku prokládat dvojicí lineárních křivek. Zde ale postrádám charakteristiku otáček ventilátoru na frekvenci PWM signálu, místo toho uvádí závislost napětí na ventilátoru na řídicím napětí z HAWK. Kapitola 6 je věnována ověření funkčnosti a parametrů demonstračního modelu a úlohy. Student předpokládá, že systém je 2. řádu a na určení parametrů využil toolbox v prostředí MATLAB. Není ale jasné, jak k uvedeným předpokladům dospěl a jaké zákonitost z nich plynnou. Tvrdí, že navržený aproximační model odpovídá z 98% skutečnému reálnému modelu, ale chybí důkaz. Práce má vhodnou grafickou úroveň. Odkazy na citace jsou v textu uvedeny nevhodnou formou – na konci odstavců a ne u citovaného pojmu. Na základě předložené průvodní zprávy lze konstatovat, že autor s uvedenými výhradami zadání splnil v celém rozsahu. Přiložená práce celkově svědčí o schopnostech bakaláře. Navrhuji hodnotit práci p. Kvasničky známkou "C/dobře".
eVSKP id 94046