ŠÍP, J. Aplikace rychlostní sondy se žhavenými drátky při měření rychlostního pole za automobilovou vyústkou [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2018.
Pan Bc. Jan Šíp si zvolil téma, při němž byl nucen nastudovat odbornou literaturu a následně s využitím vlastní invence provést náročná měření metodou žhavených drátků. Nad rámec zadání pak provedl poměrně rozsáhlé počítačové simulace, čímž získal kvalitní informace o charakteru proudění ze zkoumané automobilové výustky. Diplomovou práci zpracovával pan Šíp v průběhu dvou let. Na konzultace přicházel vždy připraven a v případě, že narazil na složitější překážku, měl připravené návrhy řešení. Řadu komplikací dokázal vyřešit samostatně, nebo situaci zvládl analyzovat tak, že nalezení řešení problému ve spolupráci s vedoucím bylo snadné. Celkově diplomovou práci považuji za kvalitní, a proto ji hodnotím stupněm A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Diplomová práce studenta Jana Šípa měla za cíl proměřit rychlostní pole za vyústkou s pomocí termoanemometrické sondy a stanovit nejistoty měření. Student si však tyto cíle rozšířil o provedení numerických simulací, a to nejenom běžnými RANS modely, ale taky použitím LES přístupu. Výsledky numerické a experimentální činnosti byly v závěru práce obsáhle porovnány a jsou zhodnoceny výhody a nevýhody jednotlivých přístupů pro analýzu proudění za vyústkou. Rozsah a kvalita práce jsou vysoce nadstandartní. Autor v prvních kapitolách podrobně popisuje teoretický základ k proudění tekutin, experimentální metody, následuje důležitá kapitola o současném stavu poznání v dané oblasti, dále autor popisuje experimentální trať a metodiku měření, v kapitole 7 řeší nejistoty měření, v kapitole 8 a 9 popisuje problematiku numerických simulací a až kapitola 10 a 11 je věnována výsledkům. V závěru autor konstatuje, že modely turbulence pro RANS simulace poskytují podobné výsledky a není zde vidět výraznější rozdíly. Nicméně modely k-, RST a Spalart-Allmaras jsou mírně přesnější při vyhodnocení rychlostních polí, než ostatní modely. Podstatným závěrem je i fakt, že metoda LES neposkytuje při vyhodnocování směrování proudu z vyústky podstatně lepší výsledky než metoda RANS, i když by bylo vhodné potvrdit tento závěr analýzou nezávislosti na kvalitě výpočtové sítě. Po grafické a formální stránce je práce na vysoké úrovni a v podstatě není co vytknout. Některé obrázky jsou však hůř čitelné z důvodu malé velikosti textu (např. obr 11.1). Celkově tedy hodnotím práci jako vynikající. Student zvládl nejenom experimentální a simulační činnost na vysoké úrovni, ale také zpracování výsledků do kvalitní diplomové práce. Z toho důvodu uděluji hodnocení za A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 108253