PREZBRUCHÝ, M. Měření teplot na elektrických strojích [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.
Práce se zabývá měřením rozložení teploty na elektrickém stroji. V první části jsou popsány principy snímačů teploty. V návaznosti na tuto část schází provedení návrhu měřicího řetězce odkazující se na úvodní teorii. Další část je věnována měření rozložení teploty na elektrickém stroji. Student popisuje průběhy měření namísto analýzy rozložení teploty a teploty naměřené termočlánky nejsou sesouhlaseny se snímky z termokamery. Dále je vytvořen 3D model stroje, na kterém bylo prováděno měření. Model a hlavně srovnání s měřením vykazuje nedostatky. Po formální stránce je práce docela solidní. Dále je zde naprostá absence citací u obrázků a seznam citací literatury není podle platné normy.
Student zpracoval bakalářskou práci na poměrně jednoduché téma: Měření teplot na elektrických strojích, v níž popisuje používané měřicí přístroje a metody k měření teploty u elektrických strojů. Zabývá se dotykovým a bezdotykovým principem měření teploty a uvádí jejich hlavní výhody a nevýhody. Podle zadání měl student navrhnout princip řešení pro měření rozložení teploty na zadaném elektrickém stroji, avšak provedl pouze obecné shrnutí měřicích metod, nikoliv možné řešení či výběr vhodné metody k měření teploty v určitých částech elektrického stroje. Dalším bodem mělo být sestavení měřicí aparatury, avšak v práci tento bod není vůbec zahrnut. Dále u vytvořeného teplotního modelu zcela chybí uvedení počátečních a okrajových podmínek, nastavení transientní analýzy a celkové srovnání vypočtu s měřením. Rovněž v práci nejsou uvedeny zmiňované detailní tabulky potvrzující uskutečnění samotného měření. V tabulkách 11-13 je navíc uvedena pouze nějaká teplota získaná měřením pomocí termočlánků, avšak není zde uvedeno, zda-li je to počáteční teplota, nebo ustálená teplota, eventuelně v jakém čase po spuštění stroje tato hodnota byla odečtena. V práci se nalézá hned několik nepřesných technických výrazů, až nesmyslů. V poslední části je uveden jakýsi pokus o zhodnocení, jenž naprosto postrádá logiku, neboť měření jednotlivými metodami (termočlánkem, termokamerou) byla prováděna při různých podmínkách - ať už se jednalo o různě nastavenou zátěž motoru nebo zcela odlišné časové intervaly odečítání teploty, které navíc u měření pomocí termočlánku chybí. Po grafické stránce jsou zde prezentovány skenované nečitelné obrázky a tabulky. Práce není dostatečně zpracována dle požadavků zadání. Tuto bakalářskou práci nedoporučuji k obhajobě.
eVSKP id 17878