TESAŘ, J. Koordinace provozu PST transformátorů v propojeném regionu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Diplomová práce se zabývá problematikou transformátorů s příčnou regulaci fáze a návrhem algoritmu pro jejích koordinovaný provoz v propojeném regionu. Práce je vhodně členěna do jednotlivých na sebe navazujících kapitol, ve kterých autor nejdříve teoreticky rozebírá zadanou problematiku a následně se věnuje praktické části návrhu algoritmu. Teoretická část je výstižná a vhodně odkazována na aktuální literaturu a zdroje. Autor zde rozebírá princip PST transformátorů a používané způsoby koordinace PST transformátorů. V praktické části je popsán postup řešení a návrhu optimalizačního algoritmu pro nastavení PST transformátorů v programu MATLAB. Popis algoritmu je poměrně stručný a méně transparentní. Některé kroky měli být popsány podrobněji na konkrétním případě. Představený algoritmus je plně funkční a splňuje požadavky definované v zadání práce. Zjednodušující předpoklady, nemají zásadní vliv na vyhodnocení uvedených scénářů. Při řešení praktické části diplomant projevil dobrou orientaci v problematice a schopnost samostatně řešit náročné úlohy. Zpracování své práce konzultoval se svým vedoucím pravidelně. Na diplomových seminářích pokaždé úspěšně prezentoval pokrok ve své práci a pohotově reagoval na dotazy a připomínky. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm A (94 bodů).
Práce se věnuje problematice řízení toků činných výkonů s využitím transformátorů s příčnou regulací PST. V úvodu práce je popsána podstata regulace P výkonu těmito transformátory a je doplněna o popis známých typů. Stěžejní část práce je zaměřena na vývoj optimalizačního algoritmu čemuž předcházela studie známých řešení pro optimalizaci nastavení PST. Hlavním přínosem autora je návrh algoritmu pro nastavení úhlu několika PST pracujících do jednotné synchronní soustavy 50Hz. Pro ověření funkce algoritmu byla vytvořena testovací síť a bylo zkoumáno několik scénářů u kterých byla kontrolována funkce algoritmu s ohledem na mezní zatížení jednotlivých prvků. Velmi kladně hodnotím rozsah práce a řešení aktuální problematiky optimalizace nastavení PST a výpočtu kruhových toků. Kladně lze hodnotit i doložení funkce navrženého algoritmu na základě vybraných scénářů testovací sítě, která dokládá že došlo ke korektní implementaci iteračních procesů. Na druhou stranu práci velmi škodí nedostatečný popis provedeného algoritmu a detailnější i srozumitelnější vysvětlení použitého přístupu, který otvírá celou řadu dotazů, které jsou díky prezentované formě čtenáři nezodpovězeny. I přesto, že mám k provedenému popisu algoritmu celou řadu výhrad a dotazů, hodnotím práci s ohledem na časovou a technickou náročnost velmi dobře. Na základě výsledků autor prokázal, že se dokáže zhostit i poměrně technicky složitých problémů což mu dává potenciál i pro případné navazující doktorské studium. Níže přikládám některé výtky či doporučení k předložené práci. Obr 2.5 - nemá žádný význam pro vysvětlení funkce PST, v textu na něj není ani nijak odkazováno. Obr. 2.6 - v kontextu využití obrázku nemůže být U rovno U' pokud není zanedbán vliv Xpst Popis optimalizace založené na PSO v kapitole 3.3 je poměrně nesrozumitelný, bylo by vhodné uvést tuto metodu na řešeném příkladu optimalizace PST. Podobně i popis stejnosměrné analýzy v kapitole 3.4 je naprosto nedostatečný, kde není vůbec vysvětlen použitý přístup, přičemž stejnosměrná analýza při zanedbání rezistance vedení nedává smysl. Vlastní popis funkce algoritmu je poměrně nesrozumitelný jelikož využívá odkazu na proměnné v m-filu, což snižuje srozumitelnost. Vhodnější by bylo popsat princip metody krok po kroku s využitím uvedeného či spíše rozšířeného vývojového diagramu s případnou návazností na m-file. Popis použité metody v kap 3.4 je nedostatečný, neposkytuje ucelenou představu o metodice výpočtu ustáleného chodu, která byla použita pro optimalizaci. Vývojový diagram (Obr. 4.1) by si zasloužil stručný popis a vysvětlení jednotlivých kroků. V práci postrádám zjednodušené schéma modelované soustavy (kostru sítě), která by zpřehlednila popis vstupních dat optimalizačního algoritmu. Nepřesný či nejednoznačný popis vede k velkému počtu dotazů pro objasnění použitého přístupu, nicméně níže jsou uvedeny alespoň tři obecné dotazy o jejichž zodpovězení bych poprosil: V kapitole 2.1.3 je zmiňováno zapojení transformátoru do polygonu, vysvětlete toto zapojení. Vysvětlete podstatu metody založené na stejnosměrné analýze, kterou uvádíte v kapitole 3.4 Proč je počítána impedance a admitance pro nulový a maximální úhel PST, když je uvedeno, že je vždy na začátku impedance spočten tento parametr z aktuálního úhlu. Proč je použit termín DC analýza (kap. 4.2.4) u aplikace Newton-Raphsonovi metody, která vychází z řešení AC obvodů? Jak je zajištěno, že k regulaci odbočky dochází v každém iteračním kroku pouze u PST, který má nejvyšší efektivitu (PSDF faktor pro dané vedení) z popisu to není zřejmé.
eVSKP id 110928