KRAJÍČEK, P. Analýza chování realtime Linux OS pro moduly ARM [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Cílem bakalářské práce bylo prostudovat a ověřit chování realtimového jádra OS Linux na platformě TI OMAP v různých režimech zatížení. Pan Krajíček při řešení bakalářské práce pracoval samostatně a příležitostně využíval možnosti konzultace zpracovávané problematiky.
Pan Peter Krajíček se ve své bakalářské práci zabýval měřením doby odezvy operačního systému Linux s realtime nadstavbou. Náročnost zadání považuji pro studenta bakalářského studia za dosti vysokou, neboť problematika realtime operačních systémů je v předmětech bakalářského studia zmiňována pouze velmi okrajově. Student navíc musel zvládnout problematiku implementace OS Linux do vývojové desky BeagleBoard s mikroprocesorem OMAP3530 z rodiny ARM Cortex A8. Práce obsahuje cca 40 stran textu a je členěna do 6 kapitol. Poměr mezi částí práce převzatou z literatury a vlastní prací studenta považuji za vyvážený. V teoretickém úvodu se autor snaží definovat základní pojmy z oblasti zpracování úloh reálného času a operačních systémů reálného času. Dopouští se zde však řady nepřesností, chybných tvrzení a technicky nevhodných vyjádření. Např. na str. 15 v prvním odstavci student tvrdí, že způsob přidělování zdrojů procesu můžeme rozdělit na preemptivní a kooperativní multitasking. Ve skutečnosti multitasking řeší pouze přidělování procesoru, nikoli ostatních zdrojů jako paměťový prostor nebo I/O. Nebo na str. 15 druhý odstavec je použit chybný termín virtuální mapa paměti místo mapa virtuální paměti. V kapitole 1.2.2 autor nevhodně míchá informace týkající se obecně jader operačních systémů s popisem způsobů úprav jádra Linuxu, aby Linux mohl fungovat jako plnohodnotný operační systém reálného času. Jelikož plánování procesů má v operačních systémech reálného času klíčový význam, považuji popis metod plánování procesů v kapitole 1.3.1 za nedostatečný. Za klad práce považuji, že se panu Krajíčkovi podařilo implementovat upravený systém Linux do vývojové desky BeagleBoard a provést měření dob odezev systému na různé události při odlišném zatížení systému. Bohužel se autor nezabýval přesností, s jakou jednotlivá měření prováděl (např. přesnost měření časového intervalu pomocí čítače nebo osciloskopu). Vážné výhrady mám ke grafické interpretaci naměřených výsledků na str. 42 a v příloze C (str. 57 až 60). Údaje na osách a popisy jsou tak malým písmem, že jsou naprosto nečitelné. Na závěr konstatuji, že pan Peter Krajíček splnil všechny body zadání své práce a prokázal bakalářské schopnosti. Práce však obsahuje i řadu formálních a věcných nedostatků, proto ji navrhuji hodnotit známkou C/70 bodů.
eVSKP id 52562