BURDĚJOVÁ, L. Komplexní analýza léčivých rostlin a jejich potenciál při využití v potravinářském průmyslu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2018.
Ing. Lenka Burdějová, rod. Butorová, absolvovala pod mojim vedením od r. 2014 dennú formu doktorandského štúdia, pričom teoretickú prípravu ako aj experimentálnu časť práce absolvovala na pracoviskách Národného poľnohospodárskeho a potravinárskeho centra - Výskumného ústavu potravinárskeho v Bratislave. Doktorandka vypracovala dizertačnú prácu s názvom „Komplexní analýza léčivých rostlin a jejich potenciál při využití v potravinářském průmyslu“ a požiadala o jej obhajobu. Hlavný dôraz experimentálnej časti práce pozostával vo využití kombinácie viacerých moderných analytických metód, ťažiskovo EPR a UV-VIS-NIR, chromatografických metód a ICP ako aj dostupných štatistických metód na preštudovanie a vzájomnú koreláciu vybraných parametrov študovaných komodít s hlavným dôrazom na ich zloženie, antioxidačné vlastnosti a potenciál aplikácie extraktov z nich v potravinárskom priemysle vo forme inovovaných výrobkov. Z pohľadu školiteľa pozitívne hodnotím aktívny prístup doktorandky k štúdiu zadanej problematiky počas celého obdobia jej doktorandského štúdia, tak po stránke teoretickej prípravy ako aj experimentálnej práce v laboratóriu. Bola to relatívne nová, ambiciózna téma v podmienkach SR/ČR nedostatočne preštudovaná a o to viac sú výsledky dosiahnuté doktorandkou hodnotné. Doktorandka pristupovala k plneniu všetkých zadaných úloh iniciatívne, samostatne, svedomito a s plným nasadením, so snahou o preštudovanie problematiky do hĺbky a komplexne, čo je zrejmé aj z predloženej dizertačnej práce, ktorá sumarizuje podstatnú časť dosiahnutých originálnych výsledkov. Ako školiteľ zároveň vyzdvihujem pomerne veľký počet výstupov v podobe odborných publikácií a príspevkov na konferenciách či už v podobe prednášok alebo posterov. Viaceré výstupy Ing. Burdějovej získali ocenenia za ich prezentáciu. Musím podotknúť že časť výsledkov dizertačnej práce ešte nebola publikovaná s ohľadom na to že niektoré časovo i rozsahom náročné experimenty boli ukončené v nedávnej dobe a je možné očakávať ich skoré publikovanie v zahraničných peer-reviewed časopisoch. Na príprave všetkých týchto výstupov sa Ing. Lenka Burdějová aktívne podieľala. Okrem odborných kvalít doktorandky, chcem vyzdvihnúť aj jej osobnostné kvality. Svojim zanietením a pracovným nasadením ako aj prístupom k práci dobre zapadla do kolektívu spolupracovníkov a pomohla tak spluvytvárať na pracovisku pozitívnu pracovnú atmosféru. Zároveň preukázala schopnosť organizovať si prácu, pracovať v tíme a prispievať svojim pohľadom na riešený problém k jeho úspešnému zvládnutiu. Rovnako oceňujem schopnosť doktorandky správne si naplánovať časový harmonogram práce, čím sa jej podarilo splniť všetky úlohy v požadovanom čase a kvalite. Vyššie uvedené skutočnosti ma ako školiteľa oprávňujú konštatovať že Ing. Lenka Burdějová preukázala odbornú erudovanosť a spôsobilosť pre vedeckú prácu a že predložená dizertačná práca tvorí dobrý podklad pre obhajobu. Navrhujem ako školiteľ prácu prijať a po jej úspešnej obhajobe doktorandke udeliť vedecko-akademickú hodnosť Philosophiae doctor - PhD. Ing. Martin Polovka, PhD.
Předložená dizertační práce je experimentálně zaměřena, členěna do 10 kapitol dle běžných zvyklostí. Celkem je sepsána na 199 stranách tvořena textem, tabulkami, grafy a obrázky. Již sám název dizertační práce nevystihuje zkoumaný a dále prezentovaný obsah, uvádějící obecnou „komplexní analýzu“, toto slovo znamená „celkový, souborný, všestranný, složitý“. Text práce je prezentován odborně správně, avšak hovorovou češtinou, mnohdy se opakující text při řešení uváděné problematiky (metodika, výsledky, závěry). Abstrakt, resp. Abstract jsou v úvodní části popisné, dále shrnují dosažené výsledky, které jsou komentované obecně, jinak jsou správně interpretovány, lze vytknout květnatá slova, která zbytečně rozšiřují rozsah sdělení. Klíčová slova vystihují řešenou problematiku. Kapitola Současný stav řešené problematiky je sepsána přehledně a vystihuje řešenou problematiku čerpající z 372 literárních zdrojů. Dizertace je psána chabou češtinou, avšak čtivou vědeckou formou, vhodně doplněna schématy a obrázky. Např. v kapitole 2.1.1 se uvádí hektarech, patří ha-1; „optická kvalita produktu; velikost drceného materiálu, např. drcení..; „pytle byly označeny latinskými....; -18 °C; české názvy rostlin se nepíší kurzívou, pouze jejich latinské názvy; „obsah makroprvků v levanduli je následující..; z opylovaných květů levandule se také vyrábí med“. V kapitole 2.2.1 druhý odstavec (s. 21) pravděpodobně chybný překlad z neznalosti. Kapitola 2.8 zbytečně rozvláčný (balastní) text. U podkapitoly 2.10 ?co znamená „..obsahu minerálu v bylinkách...“; podkapitola 2.11 „Z produktů souvisejících s problematikou.. je velmi dobře dokumentováno.....“ Cíle práce v počtu 6 dílčích jsou rozděleny na teoretickou a praktickou část. Některé cíle jsou definovány obecně, např. „vybraných komponentů“. Po prostudování dizertační práce mohu konstatovat, že tyto byly naplněny. Další text uvedený v této kapitole pod bodem 3 (s. 43) – citace do této kapitoly vůbec nepatří. Experimentální část V kapitole 4.1.4 nemůže být uvedeno, že materiál byl nejprve třízen (mělněn) a potom separován. Dotaz – jaká je doporučována optimální teplota sušícího média?, teplota 25-30 °C byla metodicky nesprávná. Prosím o uvedení teploty, která byla po celou dobu pokusů v uváděné „skříni“. V Tab. 9 a 10 – měly být použity jiné zkratky Univerzit. U 4.2 – „Všechny..“. Pro podkapitolu 4.6.1 „co je to předešlá analýzy“, co je to předupravený vzorek 1-5 mm – správně, jaký má být?, kap. 4.6. - 2.5 g dodaného materiálu, snad s nějakou tolerancí!; extrakce probíhala jen po zvolenou dobu.... demižón o objemu 15 l...; kapitola 4.6.4 druhý odstavec- s touto formulací by nebyli spokojeni ani výrobci. Kapitola 4.8 – jaký je optimální počet n pro správnou statistiku? Výsledky a diskuze, kapitola obsahuje sdělení, která patří do předcházející části; v kapitole 5.1.1 – to zase patří do Přehledu studijního materiálu. Grafické vyjádření rozdílů zkoumaných ukazatelů mezi dvěma pracovišti je určitě záslužná práce, každý pěstitel ví, že plodina pěstovaná o několik metrů dále, v tomto případě km má jiné charakteristiky, uvítal bych, kdyby byly ukázány tyto rozdíly mezi sušenou a mraženou matricí – mou domněnku potvrzuje autorka na s. 61 „Nepatrné rozdíly v obsahu TC...environmentálními podmínkami...“. Např. Tab. 14, 15 a 16. nemusely být vůbec uvedeny, stačilo jen okomentovat několik průkazných ukazatelů. To co mělo být pospolu (hodnoty, rozdíly, statistika) tak dovršila kapitola 5.2.1, která poučuje o tom, co mělo být v metodickém postupu, po prostudování Tab. 22-34 jsem toho moc nezjistil. Snaha o grafické vyjádření např. Obr. 37 ukazuje, že pozitivních výsledků bylo dosaženo u sušených produktů, záporných (nižších) u zamrazených vzorků, zde autorka opomněla stanovit sjednocující ukazatel, např. pro vlhkost (dříve sušinu) a vše přepočítat na 100% sušinu, u minerálních prvků potom na celkový popel. U kapitoly 5.3 v druhém odstavci si autorka zbytečně zkomplikovala svou analytickou a odbornou činnost. Každá tabulka, kde je vyznačena odchylka či statistická průkaznost musí toto mít označeno v názvu tabulky, popř. komentáři. K senzorickému hodnocení nemám připomínek. Porovnání dosažených výsledků s jinými autory mohlo být aplikováno ve větší míře. Závěry vycházejí z uvedených výsledků, jsou mnohdy výstižné a správně interpretovány, v kapitole jsou uvedeny obecné komentáře. Závěry mohou sloužit pro další zkoumání problematiky. Mají vypovídající schopnost. Seznam použité literatury odpovídá citačním normám, v celém rozsahu kapitoly jsem neshledal nesrovnalosti. Celkové zhodnocení dizertační práce: Předložená dizertační práce přináší řadu nových, případně zpřesňujících vědeckých poznatků. I přes některé připomínky hodnotím dizertační práci jako zdařilou. Závěr Předložená dizertační práce paní Ing. Lenky Burdějové splňuje po stránce vědecké, obsahové a formální požadavky stanovené příslušnými vyhláškami pro získání akademické hodnosti. Na základě uvedeného navrhuji paní Ing. Lence Burdějové po úspěšné obhajobě dizertační práce udělení akademického titulu Ph.D. ve Studijním programu Chemie potravin na FCH VUT v Brně. V Brně dne 29. května 2018 prof. Ing. Stanislav Kráčmar, DrSc.
Využitie liečivých rastlín ako zdroja pre výrobu potravín je v súčasnosti jedným z top smerov v potravinárskom výskume a výrobe potravín Preto považujem tému predloženej práce za aktuálnu tak z pohľadu rozvoja vedeckého poznania, najmä poznania vplyvu spôsobu spracovania na antioxidačne pôsobiace látky nachádzajúce sa v rastlinách , ako i možného využitia získaných poznatkov v praxi a v konečnom dôsledku dopadu na zlepšenie kvality potravín a zdravotného stavu obyvateľstva. Posudzovaná práca má klasickú štruktúru, je pomerne veľkého rozsahu, avšak zastúpenie jednotlivých kapitol považujem za primerané. Je napísaná v českom jazyku na slušnej odbornej i formálnej úrovni. V niektorých častiach zrejme autorka siahla po (nie vždy celkom vydarených) prekladoch odborných termínov z angličtiny, celkovú úroveň práce to však prakticky nenarúša. Stanovené ciele dizertačnej práce v oboch častiach (laboratórnej aj overovacej) možno po jej preštudovaní považovať za splnené. Názov práce „Komplexní analýza léčivých rostlin a jejich potenciál při využití v potravinářském průmyslu“ bol zvolený účelne, s ohľadom na množstvo vykonaných laboratórnych experimentov – sledovalo sa celkovo viac než 30 parametrov 10 druhov liečivých rastlín s rôznou technologickou úpravou. Autorka vhodne zvolila sumarizáciu výsledkov vo forme rozsiahlych tabuliek, ktoré sú umiestnené v samostatnej prílohe a nenarúšajú tak hlavný text práce. O tom, že doktorandka preštudovala problematiku do hĺbky a je v nej zorientovaná svedčí aj veľký počet, viac než 370 referencií na domáce a zahraničných odborných a vedeckých práce. Takto odborne podložené výsledky je na našich vysokých školách medzi doktorandmi vidieť len zriedka. Na zváženie do budúcna by bola určitá redukcia obsahu tak v teoretickej ako i praktickej časti na tie najdôležitejšie, z hľadiska študovanej problematiky, čo by mohlo do značnej miery pomôcť aj menej zorientovanému odborníkovi pri čítaní textu. Rozsahom experimentov je zrejme daná štruktúra práce – jedná sa o pomerne náročné čítanie, ale text je vhodne štrukturovaný a všetky tvrdenia sú podložené potrebnými odkazmi na staršie publikované práce, pokiaľ v danej oblasti existujú. Za veľmi prospešné z pohľadu oponenta a praxe považujem tiež zaradenie poloprevádzkových experimentov a pokus o vytvorenie možného finálneho produktu v podobe selekcie senzoricky najvodnejších druhov rastlín s najvyšším zastúpením biologicky cenných zložiek (polyfenoly, antioxidanty) a ich následného využitia pri príprave bylinných sirupov. V práci sú tiež vhodne oddiskutované ako otvorené zatiaľ nedoriešené odborné problémy (rozdiely v trendoch jednotlivých parametrov medzi rozpúšťadlami s ohľadom na technológiu spracovania). Autorka sa nesnaží tieto otázky obchádzať a vhodne naznačuje potrebu ďalšieho skúmania. Je potrebné spomenúť tiež pomerne bohatú publikačnú činnosť, 4 publikácie v karentovaných vedeckých časopisoch, 3 recenzované odborné príspevky a viacero konferenčných príspevkov, pričom niektoré z týchto výstupov získali ocenenie. Realizované experimenty, vedecké a odborné výstupy dizertantky dosiahnuté počas jej štúdia naznačujú, že sa vyprofilovala na odborne spôsobilú pracovníčku pre prácu v oblasti vedy a výskumu. Záver: Predložená práca spĺňa požiadavky na tento typ prác, potvrdzuje schopnosť doktorandky formulovať a analyzovať problém, naplánovať a vykonať experiment, logicky a správne vyhodnotiť výsledky a vyvodiť potrebné závery. Na základe predloženej dizertačnej práce navrhujem doktorandke Ing. Lenka Burdějovej udeliť akademický titul „philosophiae doctor“ („PhD.“). Modra 11.06. 2018 Doc. Ing. Stanislav Š i l h á r, CSc.
eVSKP id 112271