SLANINOVÁ, E. Využití fyzikálně-chemických analýz při studiu stresových odpovědí mikroorganismů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2016.
Bc. Eva Slaninová se při řešení své diplomové práce zhostila náročného úkolu nalézt průnik dvou zdánlivě neslučitelných výzkumných světů, a to za účelem posouzení využitelnosti fyzikálně-chemických metod, běžně používaných pro analýzu neživých materiálů, při studiu biologických vzorků. Konkrétním cílem práce bylo posoudit potenciál těchto metod při studiu stresové odpovědi vybraných bakteriálních kmenů. Takto široce definované zadání práce nutilo řešitelku zorientovat se v mnoha zdánlivě nesourodých teoretických oblastech. S potěšením konstatuji, že se studentka tohoto úkolu zhostila na výbornou. Při návrhu experimentální náplně práce dobře zúročila znalosti, získané v rámci řešení své na první pohled tématicky vzdálené bakalářské práce zaměřené na strukturu a vlastnosti vody v blízkosti hydrofilních povrchů. Proto své téma uchopila především v kontextu studia buněčné vody a stresových faktorů s buněčnou vodou spojených. Ve své práci studentka předložila komplexně zpracovanou literární rešerši, zaměřenou na intracelulární vodu a její osud při nízkých teplotách, které zvolila jako modelový stresový faktor. Přestože se občas poněkud potýkala se slohovou stránkou, shromáždila v tomto textu cenný souhrn aktuálních poznatků, ze kterých posléze vyvodila návrh vlastních experimentů. V těch se zaměřila na čtyři oblasti charakterizace bakteriálních vzorků – stanovení morfologických, mechanických, termických a povrchových charakteristik, které jsou nějakým způsobem spjaty s obsahem a stavem vody v buňkách nebo na jejich povrchu. Přestože s ohledem na rozsah tohoto typu absolventské práce jsou v některých těchto oblastech realizované experimenty pilotní a z hlediska širokých možností testovaných technik spíše povrchní, získané experimentální poznatky považuji za velmi přínosné především z hlediska posouzení možných přínosů testovaných technik pro budoucí podrobnější studium. Předloženou diplomovou práci považuji za originální, z rešeršního i experimentálního hlediska přínosnou a především vysoce inspirativní pro další výzkumnou práci. Studentka při jejím řešení projevila schopnost samostatné vědecké a tvůrčí činnosti, splnila všechny zadané cíle, a proto práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm „Výborně (A)“.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Diplomová práce se zabývá využitím fyzikálně-chemických metod a přístupů v charakterizaci mikroorganismů. Soustředí se na vybrané typy baktérií, které jsou zajímavé z hlediska biotechnologického, především z důvodu výroby bioplastů. Práci tak lze považovat za vcelku průkopnickou. Diplomantka úspěšně zvládla ověřit několik fyzikálně-chemických technik na bakteriálních kulturách a diskutovat jejich využitelnost, přínos a smysluplnost zejména pro zmíněné biotechnologické využití. Z tohoto hlediska je důležitá voda obsažená v buňkách, případně buněčných kulturách. Proto je v teoretické části věnován poměrně velký prostor vodě a jejímu významu v mikrobiologii. Škoda, že pak už nezbyl prostor aspoň na základní zmínku o současném stavu využití fyzikálně-chemických přístupů ve studiu mikroorganismů. Těžiště práce je pochopitelně ve výsledkové části, která vede čtenáře přes jednotlivé použité metody, prezentuje výsledky odpovídajících měření a diskutuje jejich význam - opět zejména ve vztahu k vodě. Práce je zpracována přehledně, psána srozumitelně, avšak obsahuje jisté množství překlepů nebo slohových pochybení. Konkrétně se zde zaměřím jen na připomínky odborného charakteru, vyjma upozornění na měkké i ve formulaci "...Hoffovi rovnice" (str.18). Ve fyzikálně-chemickém textu je třeba důsledně odlišovat veličiny a jejich změny (chybějící symboly delta za rovnicí na str. 15); jako protiklad tání bych spíš psal tuhnutí, ne - příliš lidový a víceznačný výraz - mrznutí (i když jde o vodu). Na str. 18 není jasný rozdíl mezi veličinami označenými "pí" s indexem "0" a bez tohoto indexu. Dále tamtéž je na obr. 5 asi reciproká, a ne inverzní osmolalita; veličiny na osách obrázku nemají jednotky? Na obr. 6 (str. 19) nejsem schopen vidět avizovaný vliv na chemický potenciál. U výčtu přístrojového vybavení na str. 32 je občas jen (výrobní) typ přístroje, bez informace, o jaký přístroj vlastně jde. U popisu reometrických měření by bylo dobré uvádět i šířku štěrbiny mezi deskami použitou pro popsaná měření. I u obrázku 13 (str. 38) je nutno uvádět měřítko mikroskopických snímků. Na str. 54 se zřejmě chybně odkazuje na odkaz 83 namísto 84. Nicméně mohu konstatovat, že diplomantka splnila zadání, prokázala schopnost samostatné práce i rozvoje experimentálních metodik v nových oblastech. Doporučuji práci přijmout k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 87370