ARVAI, L. Simulace přenosu DVB-H a DVB-SH [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudky

Posudek vedoucího

Polák, Ladislav

Predložená diplomová práca sa zaoberá simuláciou prenosu a kanálového zabezpečenia signálu mobilnej digitálnej televízie DVB-H/SH v programe MATLAB. V súlade so zadaním, v diplomovej práci sa študent zameral na štruktúru kanálového kodéru a modulátora, ktoré sa používajú v štandardoch DVB-H/SH. V realizačnej časti práci potom navrhol 2 samostatné aplikácie v programe MATLAB pre simuláciu a analýzu prenosu signálu. V prípade štandardu DVB-H bol vytvorený aj blok tzv. „in-depth interleaving“, umožňujúci zvýšiť odolnosť signálu proti chybám pri prenose. V prípade štandardu DVB-SH, študent po konzultácii s vedúcim práce zvolil namiesto 3GPP2 turbo kóderu iný typ, a to tzv. PCCC. S porovnaním 3GPP2 sa jedná o veľmi podobný turbo kodér, avšak programová realizácia a možnosti následného dekódovania sú podstatne lepší. Kvôli technickej a časovej náročnosti sa študentovi podarilo realizovať len čiastočne funkčnú aplikáciu, s malým počtom nastaviteľných kódových pomerov. Grafické a formálne spracovanie práce je na dobrej úrovni. Jednotlivé kapitoly na seba logicky nadväzujú. Terminologických a gramatických chýb je minimum. Práca s doporučenou a dostupnou literatúrou je na dobrej úrovni. Pán Bc. Luboš Arvai pracoval samostatne a konzultácie využíval k prezentovaniu konkrétnych výsledkov. Zadanie práce napriek spomínaných nedostatkov považujem za splnené a hodnotím s výslednou známkou B/80.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění zadání B 41/50
Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) B 16/20
Formální zpracování práce C 15/20
Využití literatury B 8/10
Navrhovaná známka
B
Body
80

Posudek oponenta

Ulovec, Karel

Ad 1. Zadání obsahuje tři části, jejichž splnění vzhledem k níže uvedeným nedostatkům hodnotím postupně 75 %, 66 % a 60 %. Ad 2. Odborná úroveň práce je většinou v pořádku. K práci mám následující připomínky. Obrázky a tabulky v teoretické části jsou všechny převzaté. Tab. 2.2 a 3.7 obsahují chyby, které nejsou opraveny. Práce obsahuje nejasné části, např.: • Obr. 2.5. má vysvětlovat princip hloubkového prokládání, avšak ho nevysvětluje (princip je vysvětlen v textu dále). • Je uvedeno (v kap. 2.5), že DVB-H používá jako kanálové kódování RS (255,191), a takové je použito i v simulaci. RS (255,191) je ovšem doplňková možnost (MPE-FEC) a DVB-H ve shodě s DVB-T používá RS (204,188). • Není zřejmé (v kap. 2.5.5), co je Y a Y´. • U popisu DVB-SH (v kap. 3.1) je v textu uvedena metoda dělení multiplexu TDM, v obr. 3.2 a 3.3 FDM. • V obr. 3.1 jsou čísla v kruhu, není jasné proč. U modelu systému DVB-H se student nezabývá vložením ochranného kódování a není zřejmé, jak byl implementován modulační princip OFDM. Také není v modelu zpracován (ačkoli nepovinný, ale pro DVB-H představující značný rozdíl oproti DVB-T) přídavný stupeň protichybového zabezpečení MPE-FEC. Proto nepovažuji model za dostatečný pro simulaci vlastností systému DVB-H. Není uvedeno (v kap. 4 a 5), jak pracují bloky pro měření chybovosti. U systému DVB-SH je turbo kodér realizován jinak, než uvádí standard. U dekodéru pro turbo kód je doporučen počet iterací 8, v simulacích však dochází pouze k jediné iteraci. Ad 3. Obecně jsou výsledky měření chybovosti prezentovány srozumitelnou formou a odpovídají více či méně teoretickým předpokladům. Student se v simulacích nezabývá vlivem parametrů na přenosové rychlosti systémů, což požaduje zadání. Výsledky, které se týkají kanálů uvažující opožděné repliky signálu, jsou vzhledem k nejasné implementaci OFDM a vzhledem k vynechání části vložení ochranného intervalu pouze přibližné. Rovněž testování různých módů OFDM ztrácí smysl. U dekodéru pro turbo kód v systému DVB-SH je v textu doporučen počet iterací 8, v simulacích však dochází pouze k jediné iteraci. Není diskutováno, jak závažně to může výsledky ovlivnit. Je správné tvrzení v závěru: „ …použití vyššího kódového poměru zabezpečovacích kódů umožňuje snížit nutný poměr C/N na vstupu přijímače, a nebo je možné použít vnitřní modulaci, která má vyšší nároky poměr C/N.“? Ad 4. Práce na 39 stranách textu obsahuje pouze malé množství chyb či překlepů. Grafická úprava je na odpovídající úrovni. Členění kapitol je přehledné a logické. Obrázky a tabulky jsou čitelné, pokud jsou převzaté, je uvedeno z jakého pramenu. Citace i odkazy na prameny jsou provedeny korektně.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání D 13/20
Odborná úroveň práce D 33/50
Interpretace výsledků a jejich diskuse D 13/20
Formální zpracování práce A 10/10
Navrhovaná známka
D
Body
69

Otázky

eVSKP id 39301