Posudky

Otázky

• U rovnic je použito číslování rovnic v závorkách, ale odkazy na rovnice v textu jsou uvedeny čísly bez závorek – je to matoucí a též v kontrastu se zvyky ve vědecké literatuře.
• Vztah (3.13): sumy v diskrétní konvoluci mají být přes proměnné s a t nikoliv a .
• Vztah (3.17): uvedená Gaussova funkce G není zapsána ve standardním tvaru pro funkci dvou proměnných a následně x a y nejsou směrodatnými odchylkami popsané funkce (krom speciálního případu x=y), což dále text tvrdí. Navíc v čitateli exponentu v (3.17) jsou uvedeny proměnné a užívané v textu pro souřadnice v fourierovském (tj. reciprokém) prostoru, kdežto indexy u „standardních odchylek“ Gaussovy funkce x a y se vztahují k souřadnicím obrazového (přímého) prostoru.
• Str. 47 dole: v Seznamu použitých zkratek a symbolů je uvedeno, že G je „Gaussova funkce s pološířkou ,“ což odporuje v textu používanému významu jako směrodatné odchylky. Směrodatná odchylka Gaussova rozdělení není rovna jeho pološířce.
• Str. 19, 2. odstavec: tvrzení, že nahrazení provádění filtrace obrázků v fourierovském prostoru podle (3.16) (vyžaduje provedení dvou FFT matic a jednoho násobení matic po elementech) konvolucí matic v obrazovém prostoru (vyžaduje provedení konvoluce v obrazovém prostoru a případně jednu FFT matice filtru) podle (3.19) je časově výhodné, není vzhledem k vysoké efektivitě algoritmu FFT obecně pravdivé. Výhodnost jednoho či druhého způsobu výpočtu záleží na velikosti jádra filtru. Tvrzení by si zasloužilo rozšířený komentář, příp. podložení tvrzení numerickými daty.
• Vztah (3.19), (3.20) a další vztahy v textu: ze zápisu ve vztazích vyplývá, že u filtrů dolní a horní propusti s gaussovskou váhou je symbol vyhrazený pro směrodatnou odchylku Gaussovy funkce v fourierovském prostoru. Nicméně použití symbolu v tomto smyslu není konzistentní a již v Obr. 3.2 na str. 19 a v odstavci pod ním je symbolem označena směrodatnou odchylku gaussovského jádra obrazovém prostoru.
• Str. 19, předposlední odstavec: tvrzeni: „Z parametrů gaussovského jádra má největší vliv na výsledný obraz směrodatná odchylka.“ není obecně správné. Pokud by se velikost gaussovského jádra (tj. velikost podmatice s nenulovými elementy) volila menší jak přibližně 6, byl by vliv změny velikosti jádra na výsledný obraz větší než vliv směrodatné odchylky (proč?).
• V kontextu definice konvoluce funkcí vztahem (3.13) a na straně 17 zavedené indexace elementů matic nepředstavuje matice (3.21) Diracovo konvoluční jádro a konvolucí s ní by došlo k posunu obrazu po diagonále. Podobně matice v (3.23) nepředstavuje správně zapsanou matici filtru průměrování.
• Str. 26 - 27, vztahy (3.32), (3.33) a (3.39): funkce (matice) (semi-)fázové korekce počítaná pomocí (3.39) bude mít velice pravděpodobně komplexní elementy a v dalších výpočtech (např. v (3.41)) je tedy patrně třeba počítat spíše s amplitudami maticových elementů p, q, (x, y), což autor nijak blíže nekomentuje.
• • Další Str. 35 poslední odstavec – str. 37, Obr. 4.3 a 4.4: je jen kvalitativně konstatováno, že při korekci posunu obrazu v LEEM videosekvencích má největší vliv na kvalitu výpočtu časové závislosti vektoru posunutí zobrazované plochy r=(x,y) parametr směrodatné odchylky aplikovaného gaussovského filtru (viz vztah (3.39)). Bylo by dobré demonstrovat vliv a dalších parametrů vstupujících do algoritmu fázové korekce na trajektorie komponent r v grafech v Obr. 4.3 a 4.4 zakreslením trajektorií pro případ parametrů mírně vychýlených z optima. Dále by bylo v Obr. 4.3 a 4.4 vhodné. (i) dodat informaci o tom jaká byla expoziční doba na snímek, (ii) vepsat do obrázku časové kóty, aby se dalo usoudit na rychlost driftu obrázku, (iii) případně vynést měřící body jako body a nikoliv jako spojitou křivku.
• Pokud je výsledek práce software či videosekvence zobrazující vývoj systému v čase je vhodné tyto dodat jako přílohu DP.
• Náměty k diskuzi / otázky: 1. V textu se diskutuje korekce aditivního a impulzního šumu v obrázcích z LEEM/LEED. Jaký je původ těchto dvou typů šumu? Šlo by šum nějakým způsobem potlačit již v průběhu měření?
• 2. Uveďte matice reprezentující Diracovu funkci a filtr pro průměrování obrazu, které jsou konzistentní s periodizací zpracovávaného obrazu, periodizací matice filtru a formulací konvoluce v (3.13) (viz str. 18 nahoře). Jaký formát mají ve skutečnosti matice ve Vámi vyvinutém software?
• 3. Dokumentujte na příkladech vliv odchylek parametrů algoritmu fázové korekce (p, q, , resp. ) na získanou trajektorii koncového bodu vektoru posunutí (viz obr. 4.3) a na „vizuální dojem“ na posun obrazu korigované videosekvence.