SÁZAVSKÁ, V. Příprava modelových korozních vrstev na železe a jejich plazmochemická redukce. [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2013.

Posudky

Posudek vedoucího

Krčma, František

Disertační práce se zaměřila na studium redukce uměle připravených korozních vrstev na železe pomocí nízkotlakého kapacitně vázaného radiofrekvenčního plazmatu generovaného ve vodíku. Nejprve bylo nezbytné optimalizovat přípravu modelových vzorků, aby byla zaručena reprodukovatelnost přípravy korozních vrstev, bez níž nebyla možná další práce. Vlastní redukce byla realizována za různých podmínek výboje (výkon, pulzní x kontinuální režim výboje). Proces byl kontinuálně monitorován pomocí optické emisní spektroskopie OH radikálů, které vznikají během odbourávání korozních vrstev. Jako klíčový parametr celého procesu vystupuje teplota předmětu jejíž korektní měření během plazmochemického procesu se podařilo úspěšně vyřešit. Kvalita plazmochemického opracování pak byla sledována pomocí SEM-EDX analýz, které prokázaly očekávanou skutečnost, že jen poměrně úzký interval podmínek opracování je reálně použitelný v praxi. Veškeré výsledky byly poměrně detailně konfrontovány z dostupnou literaturou. Samotná disertační práce pak může velmi dobře sloužit následovníkům jako vstupní studijní materiál, který je uvede do řešené problematiky. Získané poznatky byly dosud prezentovány ve 4 časopiseckých publikacích a 16 příspěvcích na konferencích, další publikace je ve fázi přípravy. Materiál získaný během řešení disertační práce je dále rozvíjen pokračujícími studenty, kteří pracují na obdobném tématu. Značná část práce byla podporována z projektu Ministerstva kultury ČR v rámci programu NAKI. Celkově doktorandka prokázala schopnost samostatné vědecké práce a řízení malého výzkumného týmu. Podílela se na vedení studentů bakalářského i magisterského studia a úzce spolupracovala i s dalšími doktorandy. Získané výsledky i zkušenosti jsou příslibem pro další odborný růst doktorandky i po obhájení práce. Práci doporučuji k obhajobě.

Navrhovaná známka

Posudek oponenta

Novák, Stanislav

Disertační práce je věnována velmi zajímavému, aktuálnímu a prakticky potřebnému tématu ošetřování kovových archeologických nálezů pokrytých korozními vrstvami. Jako citlivá metoda pro ošetření byla vybrána plazmochemická redukce korozních vrstev v radiofrekvenčním vodíkovém plazmatu. Celá práce čítá včetně příloh 103 stran. Je rozčleněna – mimo úvodu a závěru – do následujících kapitol: Výběr vhodného materiálu, Příprava vzorků, Aplikace plazmatu, Experimentální uspořádání, Plazmochemická redukce korozních vrstev, Diagnostika plazmatu, Teplota vzorku v průběhu redukce, Vyhodnocení účinků redukce. Na konci je doplněna referencemi, obrazovou přílohou a seznamem vlastních publikací. Předložená práce nemá standardní strukturu vědecké práce. Chybí mi v ní solidně zpracovaná rešeršní část. V úvodní kapitole je pouze velmi stručná (na dvou stránkách) rešerše plazmochemických metod ošetření archeologických nálezů, která vyznívá opravdu tak, jak je nazvaná – jako úvod do problematiky. Je zde sice zmíněna metoda prof. Vepřeka a další metody, ale nejsou již zmíněny výsledky těchto dosavadních používaných metod (doby redukce, schopnost odbourat korozní vrstvy apod.), se kterými by se dala porovnat metoda navržená ve vlastní disertační práci. V dalších kapitolách práce se od počátku prolínají vlastní měření a vlastní výsledky s rešeršními údaji z literatury, takže je někdy obtížné oddělit, co je vlastní přinos autorky. Kapitoly jako jsou např. kap. 7.6 (část), 9.1 aj. měly být zařazeny právě do úvodní rešeršní části. V rešeršní části bych také uvítal pojednání na téma metalografické struktury oceli, příp. jejich dostupné posouzení s jinými druhy historického železa. Práce obsahuje značné množství chyb, nepřesností a nejasností, uvedu je výčtem: - tvrzení o složení oceli na str. 13, 1. odst. získané metalografickým rozborem dle obr. 1 (ferit, perlit, cementit) není v práci ničím podloženo, ani údaji z literatury, ani není zřejmé z vlastních měření, - z Tab. 1 na str. 13 nevyplývá, že v analyzované oceli je nejvíce železa, jak je uvedeno v textu pod ní, - popis na str. 14 je udělán značně nesystematicky, - kap. 2.2 není příliš jasně a srozumitelně formulována, - odkazy na obrázky v příloze jsou chybně (str. 16 – obr. 93, str. 35 – obr.96, str. 40 – obr. 94), - na str. 31 je uvedeno, že koroze v parách kyseliny dusičné trvá příliš dlouho, ale testy byly dělány pouze pro kyselinu chlorovodíkovou, - na str. 35 chybí citace pro složky písku uvedené v Tab. 7, - na str. 41 by bylo vhodné popsat, jaké reakce při redukci ve vodíkovém plazmatu probíhají, - na str. 41 je chybně odkaz na obr. 27, - ve formě nepotvrzených dohadů zůstává zřejmě tvrzení na str. 42 ve 2. odstavci o redukci chloridů a vzniku kyseliny chlorovodíkové ve vzorcích, - začátek kapitoly 7.2 na str. 45 popisuje a diskutuje výsledky, které jsou však uvedeny až v dalších částech, - odkazy na obrázky v Tab. 16 na str. 54 jsou zřejmě uvedeny chybně, - na str. 58, 3. odstavec na konci uvádí matoucí nejasnou formulaci, že minimální hodnota Irel(OH) je velmi podobná maximu Irel(OH), - na str. 64 je uvedeno s odkazem na obr. 64, že maxima Irel(OH) jsou nižší u sady FP pro výkony vyšší než 100W, ale to je v rozporu s uvedeným obrázkem, - vysvětlení pyrometrické přímky na str. 66 je pro méně zběhlého čtenáře v problematice zcela nedostatečné, nejsou vysvětleny pojmy R – větev, P- větev spektra, není vysvětlena veličina J(J+1), - není jasné, proč je na straně 66 použit pro rychlost světla symbol c´ místo obvyklého c - ve vztahu 8.2 není uvedeno, kde vezme hodnoty rotační konstanty horního elektronového stavu, - na str. 75 popis metody EDX je odbytý jednou větou, popis by si zajisté zasloužil podobný odstavec jako mikroskop SEM, - v posledním odstavci na str. 75 je chybný odkaz na tabulku 21, - popis obr. 98 na str. 99 neuvádí, jaký elektronový mikroskop byl použit. Celá disertační práce je psána poněkud populárním stylem. Kromě již zmíněné nevhodné struktury trpí rovněž nesystematickým řazením výsledků. Výsledky všech druhů provedených měření a analýz nejsou pro danou sadu vzorků uvedeny ve společné části, nýbrž jsou roztříštěny po různých kapitolách. Toto způsobuje poněkud obtížnou orientaci pro čtenáře. Pro větší průkaznost výsledků práce bych očekával provedení větší sady analýz s větším množstvím stejně připravených vzorků. Efekty by se pak lépe statisticky prokázaly a odpadly by různé pochybnosti o náhodnosti některých uvedených jevů. Test délky koroze byl dělán jen pro první sadu, tj. v parách kyseliny chlorovodíkové. Autorka předpokládala, že zjištěná doba postačí i pro jiná korozní prostředí. Tento předpoklad se ukazuje jako ne zcela pravdivý. Autorka publikovala své výsledky během pěti let na různých mezinárodních konferencích. Bohužel, práce nevyústila v žádný článek v časopise s IF ( pominu-li Chemické listy). Předložená práce obtížně splňuje požadavky kladené na disertační práci, zasloužila by přepracování. Doporučuji, aby autorka při obhajobě prokázala význam a kvalitu svých výsledků, podíl na nich a své schopnosti samostatné tvořivé práce.

Navrhovaná známka

Otázky

Zahoranová, Anna

Navrhovaná známka

Otázky

eVSKP id 67148