DVOŘÁKOVÁ, L. Monitorování a návrh optimalizace provozu systému Cobas 8000 na OKB FN Brno [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Bakalářská práce Lenky Dvořákové byla řešena na Oddělení klinické biochemie Fakultní nemocnice Brno (OKB FN Brno). Studentka musela porozumět provozu oddělení a seznámit se jak s přístrojovým, tak softwarovým vybavením oddělení. Koncepce práce vyžadovala spolupráci s externími spolupracovníky OKB, zejména od firmy Roche. Většina přístrojového vybavení, o které se práce opírá, je k dispozici ve FN Brno, jiné musela studentka shlédnout v další laboratoři. To vše bylo časově velmi náročné a kladlo značné nároky na flexibilitu autorky. První části práce jsou zaměřeny na popis modulárního systému Cobas 8000, který představuje hlavní rutinní analyzátor oddělení a na systém jeho údržby. Ve stěžejní části práce autorka dle požadavků OKB vytvořila dva programy v prostředí Visual Basic, které se spouští jako makra v tabulkovém editoru Excel. Jedná se o softwarové nástroje pro stanovení přístrojové a laboratorní statimové časové odezvy. Základní data potřebná pro vyhodnocení doby od vstupu vzorku do přístroje po získání výsledku byla stažena pomocí software PSM, Roche. Druhý program hodnotící dobu od vstupu statimového vzorku na OKB po vydání výsledku lékaři pracuje s údaji generovanými denně v laboratorním informačním systému OKB. Další kapitola se zabývá popisem a výstupy programu firmy Roche Workflow Simulator, který je určen k simulaci provozu analyzátorů firmy Roche (v tomto případě přístroje Cobas 8000) a k nastavení jejich optimální funkce. Jsou zde rovněž ukázány výhody programu Workflow Analysis určeného k podobným účelům, který vznikl z iniciativy autorky v programovém prostředí Matlab. V závěru práce jsou aktuální laboratorní data s pomocí popsaných nástrojů optimalizována. Na významu provedeného pokusu nic nemění to, že nebylo získáno vhodnější řešení rozdělení metod mezi jednotlivé moduly systému Cobas 8000, než které je v současnosti na OKB používáno. Při vypracování bakalářské práce autorka prokázala nejen zájem, inteligenci a fantazii, ale také mravenčí trpělivost. Za největší přínos považuji vytvoření programů na pravidelné hodnocení časové odezvy, které budou na OKB – a možná i na jiných biochemických odděleních - používány a to jak pro informaci pracovníků nemocnice, tak pro akreditační účely. ------------------------------------------------- RNDr. Miroslava Beňovská, Ph.D. konzultant bakalářské práce S posudkem odborné konzultantky bakalářské práce se plně ztotožňuji. Studentka své kroky pravidelně konzultovala, nad rámec zadání práce sestavila studentka i uživatelský program v prostředí Matlab pro analýzu TAT z exportovaných XML souborů. Oceňuji, že se studentce podařilo, vzhledem k charakteru zadání práce, zajistit zdroje i mimo servisní přírůčky a manuály výrobce. Dosažené výsledky jsou v práci velmi přehledně zhodnoceny. Práci studentky Lenky Dvořákové hodnotím známkou "výborně".
Předmětem bakalářské práce studentky Lenky Dvořákové je biochemický modulární analyzátor Cobas 8000 firmy Roche. Cílem práce pak bylo seznámit se se systémem, připravit softwarové nástroje k hodnocení laboratorní a přístrojové odezvy systému a na základě této analýzy simulovat optimální rozložení metod na systému. Dalším bodem zadání je popis údržbových procedur. Z mého pohledu si za stěžejní téma studentka zvolila vytvoření softwarových nástrojů pro stanovení přístrojové a laboratorní odezvy systému (přístrojové a laboratorní TAT). Pro tento účel vypracovala studentka dva programy v prostředí Visual Basic, které se spouští přes makra v tabulkovém editoru Excel. Struktura těchto programů je v práci detailně popsána, jsou správně definována zdrojová data, jejich import do příslušných programů a přehledně jsou zobrazena výstupní data v excelových tabulkách, které jsou snadno srozumitelné. Nad rámec zadání potom studentka vytvořila program Workflow analysis pro stanovení vytížení jednotlivých segmentů systému. I tento program je vypracován na velmi dobré úrovni. Tuto část práce proto hodnotím jednoznačně kladně. Dále se studentka věnuje popisu jednotlivých částí analytické linky, který je formálně správně. Práce by však získala na zajímavost podrobnějším vysvětlením měřicích metod na jednotlivých modulech, uvítal bych popis časového zpracování jednoho vzorku a časování pipetování, neboť tyto informace rovněž souvisí s vytvořením názoru na ovlivnění TAT systému. K porozumění systému by rovněž přispělo zařazení některých snímků obrazovek operačního software, především pak obrazovek „Test assignment“, aby měl čtenář představu o typech metod a jejich rozložení na jednotlivých modulech. Zcela pak postrádám popis funkce „Modul Sample Buffers“, které jsou pouze zmíněny jako zásobníky ke každému modulu. Zařazení tohoto prvku přitom zásadně ovlivnilo zkrácení TAT a je nesporně hlavní příčinou rozdílu TAT v tabulkách 4.1 a 4.2. Pro studentku je však tato informace těžko dosažitelná a měla spíše vzejít z konzultací. V oblasti interpretace výsledků nemohu souhlasit se stanovením vytíženosti jednotlivých modulů prostým podílem počtu stanovení (program Workflow analysis), neboť především v době mimo špičku má minimální vypovídací hodnotu. Řešení optimalizace provozu zamaskováním metody fT4 rovněž nepokládám za relevantní, neboť zcela jistě musí nepříznivě ovlivnit TAT systému. Porovnání hodnot analýz před a po optimalizaci nepovažuji za průkazné, neboť se jedná o analýzy z dvou různých dnů, kdy může být rozdíl v počtu např. „high priorty“ nebo „rerun“ testů, které výrazně ovlivňují počet vzorků nad 95. percentilem. Analýza by musela být provedena na identickém souboru vzorků, což však není v provozu laboratoře realizovatelné. Největší výhrady mám k formálnímu zpracování práce, kdy především z nepozornosti studentka uvádí mylné informace jako např. typ konfigurace v oddílu Abstrakt, nebo jmenování inkubační lázně jako součásti modulu e602. Přes uvedené výhrady hodnotím bakalářskou práci studentky Lenky Dvořákové jako práci na vysoké úrovni, která ve všech bodech splňuje zadání. Časová náročnost práce je nepochybná. Autorský podíl studentky vysoce převyšuje informace z pramenů, které jsou navíc pro takto specifické téma obtížně dosažitelné. Práci doporučuji k obhajobě s hodnocením A/91 bodů.
eVSKP id 51776