ŠTĚPÁNEK, J. Výpočet ekvitermní křivky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2011.
Student přistupoval po celou dobu k řešení problematiky aktivně, když přicházel s vlastními návrhy řešení, dostudovával potřebnou literaturu a vytvářel textovou část práce, kterou předkládal ke konzultacím. Samostatně vytvořil „program“ v prostředí MS EXCEL, který slouží k určení minimální teploty topné vody, potřebné pro pokrytí tepelných ztrát místnosti daným otopným tělesem. Tento výpočtový nástroj následně využil k sestavení ekvitermní křivky panelového domu, čímž splnil podmínky zadání přidělené bakalářské práce. Vypracovanou bakalářskou práci hodnotím jako velmi dobrou a doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | C | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | C | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | B |
Bakalářská práce se zabývá postupem výpočtu ekvitermní křivky na základě tepelně technických vlastností referenční místnosti. Jako referenční byla zvolena rohová místnost o půdorysných rozměrech 5.5 m x 3.5 m a výšce 3 m. Tepelná ztráta prostupem tepla byla pro jednoduchost uvažována pouze stavebními konstrukcemi sousedícími s venkovním prostředím. Intenzita výměny vzduchu při větrání byla uvažována n = 0.8 1/hod. Postup výpočtu ekvitermní křivky je v práci uveden pro jeden bod blízko návrhových podmínek, ale na přiloženém CD je výpočtový formulář v MS Excel, který umožňuje stanovení libovolného bodu ekvitermní křivky. V kapitole 3.2 je uvedena ukázka výpočtu prostupu tepla třemi typy stavebních konstrukcí s různými tepelně technickými vlastnostmi. Stanovení ekvitermní křivky bylo provedeno pouze pro jeden typ stavební konstrukce. Bylo by zajímavé stanovit ekvitermní křivky pro všechny tři typy konstrukcí, aby bylo možné ukázat, jaký vliv mají tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí na ekvitermní křivku. I když jsou v bakalářské práci na mnoha místech použity technicky ne zcela přesné formulace, je třeba ocenit, že se nejedná o pouhou literární rešerši, ale o práci z velké části výpočtovou. Poznámky: V práci jsou na mnoha místech použity slovní formulace, které nejsou technicky zcela přesné: „Teplo se vytrácí z místnosti přes stěny...“ str. 4, „hloubka stěny“ str. 6 Ve jmenovateli rovnice (25) by měla být teplota tw1 (formální chyba, dosazeno je správně).
eVSKP id 38347