Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Čechal, Jan

Teoretická část BP popisuje a srovnává dvě teorie Ostwaldova zrání pro smíšené 3D/2D systémy. Na tuto teorii navazuje popis algoritmu počítačové simulace a srovnání výsledků, které tyto teorie předpovídají. BP zahrnuje nastudování problematiky z literatury (ve formě vědeckých článků), vytvoření počítačového kódu, jeho optimalizaci a srovnání výsledků. Tomáš Čechal pracoval na BP se zájmem a vytvořil práci jež svým rozsahem a úrovní převyšuje požadavky kladené na BP.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	A
Vlastní přínos a originalita	A
Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry	A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	A
Grafická, stylistická úprava a pravopis	A
Práce s literaturou včetně citací	A
Samostatnost studenta při zpracování tématu	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Šikola, Tomáš

Student se ve své práce zabývá problematikou tvorby a růstu 3D ostrůvků vznikajících při depozici vrstev na rovinné substráty. Tento problém nejprve popisuje teoreticky a to pomocí dvou modelů. První model vychází z teorie LSW, druhý pak z mnohačásticové teorie opárající se o principy difúze. Závěry teorie LSW pak srovnává s výsledky numerického řešení modelu mnohačásticvé teorie. Ze srovnání vyplývá, že na rozdíl od předpovědí získaných aplikací modelu LSW, mnohačásticová teorie poskytuje věrohodnější výsledky, které jsou navíc v souladu s experimenty. Student musel nastudovat kinetickou teorii procesů tykající se počátečních fází tvorby tenkých vrstev, zejména pak teorii difúze a nukleace atomů na površích pevných látek a poté tyto poznatky tvořívým způsobem aplikovat při simulaci růstu 3D ostrůvků. Tomáš Čechal ve své práci prokázal schopnost pochopit a tvořivým způsobem aplikovat fyzikální zákony procesů spojených s tvorbou vrstev, jakož i všeobecnou fyzikální kompetenci. Práce je psána jasně a srozumitelně, navíc pěknou angličtinou s mimimem překlepů a chyb. Práci hodnotím známkou výborně. Otázky pro obhajobu: 1. Jsou Monte-Carlo simulace opravdu tak pomalé? Porovnejte výpočetní časy pro tuto metodu s Vašimi. 2. Jsou údaje o energiových bariérách přeskoků EB (potřebných pro MC simulace) obtížně dostupné? Jak byste experimentálně určil EB? 3. Vysvětlete vztah 1.8. 4. Jaký význam má výraz n() ve vztahu 1.14 a co se míní pod pojmem supersaturace? 5. Do jakých růstových rychlostí lze používat quazistacionární aproximaci (tj. stacionární difúzní rovnici)? 6. Vysvělete fyzikálně, proč v důsledku interakcí jsou simulované křivky nižší a širší než ty získané LSW teorií. 7. Lze prokázat, že experimentální křivky jsou užší a symetričtější než simulované v důsledku nezapočítání toku deponovaných atomů? V Brně, 4. 6. 2008

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Vlastní přínos a originalita	A
Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry	A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	A
Grafická, stylistická úprava a pravopis	A
Práce s literaturou včetně citací	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	A

Navrhovaná známka: A

Otázky

1. Jsou Monte-Carlo simulace opravdu tak pomalé? Porovnejte výpočetní časy pro tuto metodu s Vašimi.
2. Jsou údaje o energiových bariérách přeskoků EB (potřebných pro MC simulace) obtížně dostupné? Jak byste experimentálně určil EB?
3. Vysvětlete vztah 1.8.
4. Jaký význam má výraz n() ve vztahu 1.14 a co se míní pod pojmem supersaturace?
5. Do jakých růstových rychlostí lze používat quazistacionární aproximaci (tj. stacionární difúzní rovnici)?
6. Vysvělete fyzikálně, proč v důsledku interakcí jsou simulované křivky nižší a širší než ty získané LSW teorií.
7. Lze prokázat, že experimentální křivky jsou užší a symetričtější než simulované v důsledku nezapočítání toku deponovaných atomů?