JANEK, S. Informační systém identifikace bezpečnostních systémů podle ČSN EN ISO 12100:2011 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Bakalářská práce byla posuzována ve čtyřech požadovaných rovinách, a to prezentační úroveň, formální úprava, práce s literaturou a odborná úroveň s využitelností a výsledným výstupem. Prezentační úroveň : Práce má rozsah od úvodu po závěr celkem 36 stránek, což je dostatečný rozsah pro bakalářskou práci. Formální úprava: Student použil doporučenou šablonu, práce je psaná ve slovenském jazyce, neobsahuje zásadní chyby. Seznam symbolů a zkratek by mohl obsahovat jak slovenský, tak anglický význam zkratek. Především některé zkratky používané v oblasti bezpečnosti systémů jsou anglické a jejich význam je uveden pouze ve slovenštině. Obrázky a tabulky mají odpovídající grafickou úroveň. Práce studenta s literaturou: Při práci s literaturou se student zaměřil jednak na normy, používané pro tuto oblast a dále na odkazy na internetu při vlastním návrhu informačního systému. Odkazy na literaturu považuji za dostatečné. Odbornou úroveň, využitelnost výsledků, případný realizační výstup: Student musel nastudovat patřičné normy, týkající se problematiky bezpečnostních systémů a posuzování rizik strojních zařízení a navrhnout informační systém pro sběr bezpečnostních parametrů a vyhodnocování bezpečnostních systémů metodikami PL i SIL. Po nastudování teoretických základů navrhnul datový model a nad tímto datovým modelem realizoval back-endovou i front-endovou část aplikace, umožňující realizovat sběr bezpečnostních parametrů a ověřování požadovaných výsledků. Práci na projektu věnoval potřebný čas, na konzultacích byl připravený. Definici bezpečnostní funkce doplnil o dva komunikační subsystémy, pro možnost přesné specifikace bezpečnostních funkcí. Výběr vhodných nástrojů na realizaci informačního systému byl plně v režii studentovy volby, při realizaci byl pouze požadavek na zvolený databázový stroj, který student splnil. Bakalářská práce ve výsledku tvoří funkční informační systém, který má ambice na další rozvoj a rozšíření funkcionality. Realizované procesy umožňují sběr parametrů, definování strojních zařízení, jejich přístupových bodů a bezpečnostních funkcí pro dosažení požadované úrovně bezpečnosti. Práce svědčí o bakalářských schopnostech studenta
Bakalářská práce mnou byla posuzována ve čtyřech požadovaných rovinách, a to prezentační úroveň, formální úprava, práce s literaturou a odborná úroveň s využitelností a výsledným výstupem. Prezentační úroveň Celkově má práce 54 stran textu hlavní část práce, tedy část úvod až závěr má 37 stran textu. Práce je tedy dostatečně obsáhlá dle požadavků na daný typ práce. Formální úprava: Student použil obvyklý vzorový dokument pro psaní těchto druhů prací na půdě školy, I přesto bych do budoucna doporučil studentovi používat stejný typ písma v textu, obrázcích a tabulkách. Obrázky je dobré převést všechny na přibližně stejnou grafickou úroveň, stejně jako tabulky. Použití je technicky správné, ale práce jako taková je velice zdařilá a tyto drobnosti jí nesluší. Jelikož slovenština není můj mateřský jazyk, netroufám si hodnotit úroveň jazyka práce, nicméně díky podobnosti s češtinou bych řekl že se v textu nenachází chyby. Práce studenta s literaturou V kapitole 1.2.1. a dále zmiňuje student práci s normou ČSN EN ISO 13849-1:2006, nicméně v době vypracovávání posudku byla aktuální verze (ČSN) EN ISO 13849-1:2016. Pokud normu nalezl v knihovně, doporučuji upozornit o nutnosti aktualizace a nákupu nové normy. V některých aspektech se norma výrazně liší – například v realizaci výstupních bloků v kategorii zapojení 2. Problém se netýká zadaného tématu, proto je nepodstatný, pokud však student bude v tématu pokračovat, mohl by se dostat do problémů. Odbornou úroveň, využitelnost výsledků, případný realizační výstup: Student hned v úvodu formuluje nešťastně větu, kterou čtenář může pochopit, že normy na typy A, B a C dělíme dle normy STN EN ISO 12100, nicméně předpokládám že ví, že dělení klasifikuje přímo ISO, jako orgán vytvářející normy, a nikoliv norma EN ISO 12100. Dále bych v kapitole 1.1 uvítal informaci, že je norma typu A, a v oblasti bezpečnosti je to jediná norma typu A. Rovně zmiňuje „trojstupňovou metodu“ ale nezmiňuje k čemu je tato metoda použita. V kapitole 1.2 zmiňuje student analýzu rizik podle STN EN 12100, ale je nutné mít posouzení rizik. Analýza neobsahuje dle obrázku 2 krok číslo 4. Tento krok je obsahem pouze posouzení rizik, nikoliv analýzy. Významově se nejedná o velikou chybu, nicméně finančně v reálném životě se jedná zhruba o dvojnásobnou částku za zpracování mezi analýzou a posouzením. Pro práci jako takovou navíc tento výraz není určující, pouze pro správnou terminologii. V kapitole 1.3 student zmiňuje že DC je „rovnaké u normy EN 62061 a u normy EN ISO 13849-1“, ale toto tvrzení se nezakládá na pravdě, zjišťuje se velmi podobně, ale bohužel nikoliv stejně. Tato chyba opět není zásadní pro význam práce, ale může být opět zavádějící. Kapitolu 1 bych považoval nikoliv za vynikající, ale plně akceptovatelnou pro další části práce. Kapitola 2 obsahuje návrh informačního systému, tedy i část kde se nachází praktická část. V tabulce 6 by mohlo být vysvětleno, co znamená SI a SO, ze znalosti jsem si téměř jistý výrazem Safety Input a Safety Output. Je vidět, že student si dal nad řešením popsaným v kapitole 2.1 velice záležet, protože řešení se podobná některým již hotovým produktům, v některých parametrech je toto řešení možná i překonává. Student například velice správně a vhodně uvažoval v kapitole 2.2.3, že jeden přístupový bod může mít více bezpečnostních funkcí, což je obvyklé, ale konkurenční softwary ne vždy obsahují velice vhodnou úvahu, že jedna bezpečnostní funkce může být použita ve více přístupových bodech. Tato funkce je téměř nezbytná pro vytvoření správné funkce nouzového zastavení, které ovlivňuje například na výrobní lince i desítky přístupových bodů. Toto je možnost, kterou nenabízí každý profesionální software. Stupeň znalostí studenta v oblasti strojní bezpečnosti je nadstandardní. Pokud se bude student nadále věnovat problematice, doporučuji si osvojit názvosloví. Stupeň znalostí vytváření back-endové i front-endové části aplikace je minimálně dostatečný pro úspěšné vytvoření aplikace, která již nyní poskytuje pro zkoušené konfigurace doporučení, která jsou akceptovatelná pro reálné použití. Největší slabinou rozhodovacího algoritmu vidím v rozhodovací logice na základě pevných hranic. Tedy pokud mám tolik a tolik vstupů a tolik přístupových bodů, doporučím toto řešení. Pokud se bude věnovat nadále problematice, doporučil bych mu zvážit možnost zapracovat do aplikace umělou inteligenci, například pomocí nástroje WEKA Rozhodně by se zlepšila úspěšnost právě u hraničních architektur a možnost strojového učení a umělé inteligence software posune o skok dále. Správnost zvolené koncepce, teoretického rozboru, návrhu mohu potvrdit a cíl vytvořit funkční aplikaci byl splněn. Koncepce byla zvolená dle rozsahu práce, chyby v práci popsané v textu výše které jsem nalezl nejsou závažného charakteru, spíše působí rušivě u odborné veřejnosti. Práce obsahuje seznam literatury s jedenácti položkami, z nichž prvních sedm odkazuje na tutéž publikaci, pouze na jiné místo v této publikaci, dva zdroje směřují do internetové encyklopedie Wikipedia a dva zdroje směřují do publikací o programování. Práce s literaturou není silnou stránkou této práce, uvítal bych například v případě obrázků citovat nikoliv marketingově-technický manuál firmy, ale přímo zdrojovou normu. Text se mi jeví jako původní. Aplikace samotná je fungující. Ovládání má dané postupy při procházení front-endu, některé kroky jsou vyžadovány nadbytečně, Například ukládání jednotlivých částí vždy pouze ve výchozí záložce vlastností, ale při hlubším zamyšlení to dává smysl, aby uživatel ukládal data pouze v místě pojmenování a základních dat. Největší slabinou aktuální verze je možnost spustit aplikaci pouze přes vývojové prostředí VisualStudio, což značně ubírá aplikaci na atraktivitě. Tento fakt ale není de facto v rozporu s tématem a zadáním práce. Práce svědčí o bakalářských schopnostech studenta. Závěrem posudku, po zhodnocení práce jako celku navrhuji hodnocení v klasifikačním stupni A dle ECTS s bodovým ohodnocením 92 bodů.
eVSKP id 134855