VAĎUROVÁ, J. Veřejné prostory jako indikátory kvality života města [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2010.
Ing. Jana Vaďurová studuje doktorské studium na Fakultě architektury VUT v Brně od roku 2003. Během svého studia složila 9 dílčích zkoušek s průměrným prospěchem - 1,44. Dne 29.6.2006 složila státní doktorskou zkoušku. Během studia se zapojila jak do výuky i do vědecko - výzkumné činnosti fakulty. Pracovala jmenovitě na následujících výzkumných projektech: " Účast na řešení grantového výzkumného projektu MMR ČR - WB 42-04-52 "Veřejné prostory jako prostředek pro podporu místního cestovního ruchu", 2004 -2006. Spoluřešení terénních průzkumů veřejných prostorů města Hradec Králové a tvorby metodiky hodnocení veřejných prostorů. " Účast na řešení grantového výzkumného projektu MMR ČR - WB 20-05 "Suburbanizace - hrozba fungování malých měst", spoluřešitelka, 2005 - 2008. " Účast na řešení grantového výzkumného projektu MMR ČR WB 44-04-52 Koncepce bytové politiky pro středně velká a malá města; Spoluřešitelka: Aplikace na městu Jaroměř (malá města) 2004 -2006. " Indikátory trvale udržitelného rozvoje jako nástroj sledování a snižování disparit v úrovni obyvatelstva jednotlivých regionů WD 69-07-4, 2007-2011. Spoluřešitelka: Případová studie Broumov (středně velká města). Dále se Ing. Jana Vaďurová během studia věnovala publikační činnosti a prezentacím dílčních výstupů své práce na odbornách a vědeckých konferencích. Vyšly jí např následující příspěvky: " Konference Aktuální otázky rozvoje regionů, 28. - 29. 5. 2005 Špindlerův Mlýn, Fakulta ekonomicko-správní Univerzity Pardubice Hodnocení veřejných prostorů na příkladu Hradce Králové (spolu s Ing. Petrem Holubem, VUT Brno) " Odborná konference "Námestie a jeho parter - význam, potenciály a inovatívne formy riešenia", 30. 6. 2005, FA STU, Bratislava Hodnocení veřejných prostorů na příkladu Hradce Králové (spolu s Ing. Petrem Holubem, VUT Brno) " Mezinárodní konference"Veřejná správa 2006", 19. - 20. září 2006, Fakulta ekonomicko-správní Univerzity Pardubice ve spolupráci s Pardubickým krajem a Magistrátem města Pardubice. Seč u Chrudimi Veřejné prostory jako indikátory kvality života města Ing. Jana Vaďurová zpracovala disertační práci na téma "Veřejné prostory jako indikátory kvality života města. Zvolené téma disertační práce se zabývá vysoce aktuálním tématem hledání a měření kvality veřejných prostorů našich měst a v širším kontextu hledáním možnosti pro měření kvality života ve městě jako takovou. Studentka vychází z aktuálních trendů práce s indikátory udržitelného života a hledá souvislosti mezi principy udržitelného rozvoje a kvalitou života. Zvolené téma studentka zvládla uspokojivě. Studentka plnila své studijní povinnosti řádně a svědomitě vč. dalších povinností se studiem souvisejících tj. další odbornou a vědeckou přípravu apod. S ohledem na její rodičovské povinnosti práce nebyla plynulá a poměrně značně se protahovala. Studium bylo z důvodu opakovaného mateřství po poměrně dlouho dobu přerušeno. To mělo samozřejmě negativní vliv na kontinuitu práce a do určité míry i vliv na aktuálnost použitých dat. (Terénní sběry dat před mateřskou dovolenou a jejich vyhodnocení po ní.) Přesto studentka pracovala pilně, systematicky a metodicky. Během studia prokázala předpoklady k vědecké práci. Na základě výše uvedeného DOPORUČUJI; aby jí byl po řádné obhajobě disertační práce udělen vědecký titul DOKTORKA - Ph.D.
Dizertační práce o nadstandardním rozsahu 141 stran včetně grafiky, fotografií, seznamu literatury a obrázků + 18 tabulek hodnocení města Hradec Králové pojednává o veřejných prostorách měst jako indikátorů kvality života města. 1. Aktuálnost tématu Při plné až módní aktuálnosti a poměrně vysokém zájmu a zpracováni tohoto tématu v našich i světových poměrech přináší autorka řadu nových idejí. Ty částečně vyplývají z osobního pracovního angažování ve službách města Hradec Králové. Erudice autorky jako zahradní a krajinářské architektky pak vede k zajímavému propojení urbanistických a krajinářsky ekologických problematik. Obě spolu nespomě+ souvisejí, i když paralely městské a přírodní krajiny jsou dosti vzdálené. Za důležitý pokládám analytický přístup k veřejným prostorům ve srovnání s převážně romantickým pojetím historických pěších zón v řadě podobných prací architektů. 2. Zvolená metoda zpracování Právě ve vysokém stupni vědeckého (i když jen v oblasti vědy aplikované) přístupu k řešení problematik veřejných prostorů shledávám přínos metody zpracováni. Vzhledem k převaze empirických metod pozorováni volila autorka správně metodu modelových měst různého charakteru a to nejen Hradce Králové, ale i Rychnova nad Kněžnou, Lipníka nad Bečvou a Broumova, ale dobře dokumentovaného Uherského Hradiště. Diskusní vložka: V kolekcí modelových měst se jako příznačná jeví absence Pardubic. Toto s Hradcem sousedící město je rivalem Hradce snad už od neolitu. Zároveň je však obecně známo, že tradiční animozita vede k produktivní soutěživosti a je motivem zvelebování zejména veřejných prostorů. Jako učitel urbanismu na ostravské architektuře zadávám před zkouškou vypracování eseje "Město mého srdce" s povinným urbanistickým rozborem zvoleného města. Student Aleš Rotter - rodilý Ostravák se v eseji pustil do srovnání Hradce Králové a Pardubic a formuloval i pro mě řadu učitelů architektů tušený objev: Zjednodušeně vyjádřeno - elegance záměrně komponovaných velkorysých veřejných prostoru Hradce Králové je akademicky chladná, byť reprezentativní. Jistá anarchie a živelnost Pardubic je optimistická a více zabydlená a malebnější. Domnívám se, že autorčino profesionální srovnání charakteru veřejných prostorů obou rivalů by mohlo být zajímavým závěrem. V metodice je možno ocenit zpracování a logiku postupu využívající řadu poznatků. Plně akceptuji tezi o charakteru veřejných prostorů jako prvku určujícímu zásadní dojem a obraz města z hlediska obyvatel i návštěvníků. K atraktivitě metod hodnocení, ale i vlastni tvorby veřejných prostorů přispívá autorčina znalost principu ÚSES a jejich srovnání se systémy veřejných prostorů ve městech. Ještě zajímavější je pak snaha o hodnocení koeficientu stability veřejných prostorů jako paralely vzorce pro stabilitu ekologickou. 3. Splnění cílů práce Ty byly nepochybně splněny a jsou významným přínosem pro město Hradec Králové a jeho občanskou politiku. Veřejné prostory jsou skutečně indikátorem kvality života města. Nemusí to však být kvalita architektonická: Podivuhodný je příběh živé a temperamentní ulice Stodolní v Ostravě, kde prosperuje padesát dva hospod různé úrovně, ale není tam jediný architektonicky významnější, natož památkový dům. Tu živou ulici si vytvořili Ostraváci bez urbanistů a architektů. Teprve teď tam začínám řešit proluky rafinovanými studentskými diplomkami. Všemi silami bráním minimalismu. V souvislosti s tak stabilizovaným jevem jako jsou tradiční novější veřejné prostory, zda sem patří provolání o udržitelném rozvoji. Probíhá zde výroba nebo spotřeba neudržitelných proporci ohrožujících rozvoj budoucích generací. V takových fenoménech výrazné stability města by zaklínadlo udržitelného rozvoje nemuselo stále strašit. Naopak brzdy krizového vývoje posílí život v těchto prostorách. 4. Původní výsledky řešení vědeckého problému Po teoretické analýze nezbytné kompilativní Části přináší práce nových metod hodnocení veřejných prostorů a z toho vyplývajících původních výsledků řešení. Množství hodnocených veřejných prostorů dosahuje tak hodnot statických. Na tomto základě je pak možno zobecnit kvalitu veřejných prostorů formou jedinečného dosud oponentovi neznámého koeficientu stability veřejných prostorů. Z toho vyplývá sestupná řada veřejných prostorů a tedy nová metodika hodnocení jejích významu. 5. Význam práce pro další rozvoj vědního oboru a praxi Největší význam má pro městskou samosprávu v aplikaci metod hodnocení metod indikátorů. Pro tuto pragmatickou část praxe, ale i pro sociologickou a urbanistickou vědu by byla vhodná úzká publikace výsledků práce. 6. Formální úprava disertační práce Práce je přehledná, graficky a fotograficky dobře vybavená, v textu a tabulkách jsou dva druhy písma a Čeština je na dobré úrovni. Práci plně doporučuji k úspěšné obhajobě.
Aktuálnost tématu disertační práce Předložená disertační práce se zabývá aktuální problematikou veřejných prostorů a má samozřejmě v kontextu světového a Evropského rozvoje měst svůj význam. Je nutné podotknout, že koncepty rozvoje města pro veřejnost a vytváření "žitelných veřejných prostor z různých úhlů pohledu je trend stoupají od roku 2010. Již v roce 2010 na konferenci Praga - Megapolis 2000 (konference pořádaná a organizovaná Magistrátem HM Prahy v srpnu 2000) je mnoho příspěvků na toto téma a zejména v souvislosti se zelení a využitím veřejných prostor města akcentováno. Vlive různých konceptů se do dnes vyvinuly různé formy aplikace "využití a koordinace úprav" městských veřejných prostor v kontextu doby. Kontext doby je ovšem v každé zemi jiný a proto je dobré, že v předložené práci jsou veřejné prostory hodnoceny na výši a poněkud neotřelým způsobem mimo půdorys západní Evropy, tedy spíše v praktickém a zejména pragmatickém Anglo-americkém stylu, kdy i veřejný prostor má sloužit lidem obecně a spojovat je, nikoliv umožnit některé skupině obyvatel města lepší pobyt uvnitř. Téma je aktuální z hlediska udržitelnosti území a jeho rozvoje, mimo jiné protože téma udržitelného rozvoje města jako organismu a nakládání s veřejnými prostory udržitelným způsobem se právě postupně otvírá. Koncepty města sjednoceného a propojené praktikované sofistikovanými výzkumy ve Vlámsku, případně principy sociálního marketingu a budování veřejných prostorů pro osoby osamělé a nevázané společností jako udržitelný koncept "sociálního města" jsou zajímavé, ale kontext doby je jiný. Disertační práce akcentuje právě celkové využití města ajeho prostor a pro svou nestrannost je disertační práce z hlediska tématu a obsahu velmi přínosná. Splnění cíle vytčeného disertační prací Cílem disertační práce bylo zhodnocení možnosti a potenciálu aktuálního udržitelného využití veřejného prostoru jako funkčního indikátoru kvality života ve městě a zároveň i vyjádření postulátů a hodnocení navrženého indikátoru z hlediska jeho použitelnosti v urbanistické praxi, při hledání zákonitostí pro vyjádření udržitelnosti urbanity jako zdroje pro kvalitní život ve městě. Cílem bylo podle autorky mimo jiné i nalezení základních parametrů indikátoru agregovaného a ověřeného výzkumem. Cíl práce srozumitelný a je relativně jasně a cílevědomě formulován. Hypotéza, v práci vyslovená (str.60 a závěr) byla stanovena zjevně správně a autorka jí praktickou terénní a výzkumnou činností potvrdila a doplnila. Práce splňuje nejenom požadavky samostatnou úvahu a odbornou práci na základě získaných poznatků, ale dokazuje, že autorka je sama schopna samostatné syntézy "3D" údajů a faktů a na jejich základě spolus odbornou argumentací nachází odpovídající východiska a na závěr tak výsledky v podobě potvrzení vytyčených tezí. Celkově se práce jeví na základě přečtení jako vyvážená, kde jednotlivé části teoretické i praktické spolu souvisejí a navzájem se doplňují, jednotlivé poznatky jsou formulovány a v textu glosovány a případně autorka neváhá provést i korekci vlastních úvah. Zvolená metoda zpracování Základní přístupy práce vycházejí z teoreticko analytické části a z praktické analýzy sledované problematiky, z metodických postupů a posléze i z přímé syntézy zjištěných poznatků. Základním metodickým rámcem ve výzkumu byla vyvážená kombinace odpovídající zvolené empirické metody vědeckého pozorování a analýzy (sběr dat a sekundární analýza dat) a teoretického přístupu vědecké syntézy formou slovního rozboru a posléze i popisu. Velmi pečlivě a důsledně byla zpracována analýza teoretických poznatků a prezentace výsledků ajejich ověření jako teoretického modelu v rámci ověřování metodiky. Přínosy disertační práce pro praxi a rozvoj vědního oboru Významným přínosem práce je výběr a sestavení indikátoru a jeho praktické ověření v našich podmínkách ČR. Návrh metodiky indikátorů, vzešlý z práce syntézou je rovněž velmi dobrým produktem aplikovaného i teoretického výzkumu. Indikátor slouží ke změření a vyhodnocení kvality veřejného prostoru pro udržitelný rozvoj a zkvalitnění a udržitelnost veřejného prostoru na místní úrovni, aktuálně u obcí a měst. Doktorandka využila teorii u dostupných aktuálních a používaných indikátorů, ověřila jejich využití a možnosti praktických dopadů využití a na příkladu vybraných míst a měst syntetizovala agregovaný indikátor sledující kvalitu života uvnitř daného města a jako vedlejší produkt lze hovořit i o kvalitě urbanity města. Přístup rozvinul současnou metodiku při měření Indikátorů sady ECI, kde je měřena dostupnost služeb, zeleně a prostor z hlediska dostupnosti pro diferencované obyvatele města. Praktická stránka řešení je relativně nápaditá a také přináší osvěžení do témat Indikátorů pro udržitelnost, výstupy řešení indikátoru veřejných prostranství jsou verifikované a posléze byla metodika také ověřená z hlediska využitelnosti. Výstupy z této práce jsou dobrým rozvojovým a odrazovým můstkem ke sledování městské udržitelnost a jejích dopadů na kvalitu života ve městě jako takovém. Hraniční mezioborové výzkumy nakonec taková zjištění postupně, ale Často přinášejí. Formální úprava práce Práce je členěna do osmi kapitol i s úvodem a závěrem, které jsou dále tříděny do jednotlivých dílčích podkapitol textu, který je doslova "výživný", ale Čtivý. V kapitole I. - V. je proveden obsáhlý úvod do problematiky, vymezení pojmů, přehled teorie, vymezení cílů práce, metody zkoumání, diskuse metod zkoumání, přehled současného stavu poznání v oboru a stanovení hypotézy. V VI. kapitole je rozebrán návrh indikátoru kvality veřejného prostoru a v VII. Kapitole je analyzována praktická práce na zíkání podkladů a dat, je provedena aplikace přístupů. Práce je přehledná, velmi pečlivě zpracovaná a má dostatečný logický rámec. Práce má celkem 140 stran textu a 2 přílohy. Disertační práce má velký rozsah, protože průběžně cituje výsledky a poznatky z více než SOti titulů a 30 www odkazů, včetně zahraničních zdrojů a publikací, převážně angloamerických. Hodnocení a připomínky Práce je velmi dobře a kvalitně zpracována. Přináší jiný pohled na indikátory udržitelnosti a jejich propojení s kvalitou života prostřednictvím veřejných prostor. Výsledný agregovaný indikátor kvality života města vyjadřující zároveň také kvalitu veřejného prostoru města je velmi důležitým výsledkem mezioborového výzkumu zaměřeného na udržitelnost ve městě propojenou s urbanitou ajejím obsahem. Stanovený cíl disertační práce byl v plném svém rozsahu naplněn. Práce je, jak již bylo uvedeno prakticky obecně využitelná a může být více než jenom, zdrojem poznání pro urbanisty, pracovníky státní správy a politiky odpovědné za život měst a územní plán. Připomínky k práci: V práci bylo přece jen méně pracováno se zahraničními zdroji informací, než jak by čtenář očekával při Čtení teoretické Části práce (zdroje jsou citovány, ale dále s nimi bylo méně nakládáno) a také nebyly zhodnoceny některé koncepty platné v západní Evropě při hodnocení podobných indikátorů, zejména v německé sféře vlivu (sociální město, atp.). o Metodika a rozvedení závěru práce bylo bohužel ne zcela využitou hřivnou a tak lze než vybídnout doktorandku k tornu, aby práci uzavřela tím, že by výsledek převedla do praktické, ověřené metodiky, kterou dále k užitku oboru okomentuje a souhrnně publikuje nejen v ČR, protože podobné poznatky je nutné dnes konfrontovat a prezentovat. Ing. Jana Vaďurová prokázala ve své předložené práci způsobilost samostatného odborného myšlení a vědeckého přístupu k řešení aktuálních a dlouhodobě neřešených, ale řešitelných problémů rozvoje měst a obcí. Předloženou disertační práci doporučuji k obhajobě. Po úspěšně provedené obhajobě doporučuji Ing. Janě Vaďurové udělit akademický titul "Ph.D.
Aktuálnost tématu disertační práce Předložená disertační práce se zabývá aktuální a současně relativně složitou problematikou hodnocení kvality veřejného prostoru. Je zaměřena na možnosti využití popisu kvality veřejného prostoru jako agregovaného indikátoru kvality života města, které jsou nedílnou součástí indikátorů sociálního pilíře udržitelného rozvoje. Téma se týká oblasti monitorování kvality sociálního prostředí sídla, která je v současné době důležitá pro komparaci mezinárodních i českých indikátorů udržitelného rozvoje, pro rozvoj obce a jeho územního plánování. Téma je aktuální z hlediska udržitelnosti území a jeho rozvoje, z hlediska současného rozvoje urbanismu, architektury a územního plánování, z hlediska rozvoje sociálního prostředí v obci. Z mého pohledu je velmi důležité pro možnou další komparaci konkrétních údajů o sociálních pilířích udržitelného rozvoje nejen v ČR ale především v rámci Evropské unie( viz. sekundární využití dat průzkumů). Interdisciplinární práce na toto téma existují stále jen sporadicky a proto je disertační práce z hlediska tématu a obsahu velmi přínosná. Splnění cíle vytčeného disertační prací Cílem práce bylo zhodnocení možnosti skutečného využití veřejného prostoru jako indikátoru kvality života města a snaha o jeho agregované vyjádření - nalezení jeho optimálních parametrů. Cíl práce je jasně a srozumitelně formulován. Hypotéza, která zněla: "Z analýzy teoretických prací i praktických aplikací vyplývá, že veřejné prostory by mohly sehrát klíčovou roli v definování agregovaného indikátoru monitorujícího kvalitu života daného města, využitelného pro oblast územního plánování a řízení územního rozvoje měst (územní management).Způsob a rozsah využívání veřejných prostorů lze považovat za indikátor jejich kvality a tudíž do značné míry i za indikátor kvality fungování města." (s. 60), je správně stanovena a byla v práci prakticky potvrzena. Práce splňuje požadavky kladené na samostatné myšlení, argumentačně podloženou obhajobu vytýčených tezí. Je vyvážená z hlediska skladby teoretické části, praktického ověření, záměrů a možností uplatnění v praxi. Zvolená metoda zpracování Základní přístupy práce vycházejí z teoreticko analytické části a z praktické analýzy sledované problematiky, z metodických postupů a následné syntézy zjištěných poznatků. Základním metodickým rámcem výzkumu byla kombinace empirické metody vědeckého pozorování (sběr dat a sekundární analýza dat) a teoretického přístupu vědecké syntézy reprodukované formou verbální deskripce. Podrobně byla zpracována analýza teoretických poznatků a interpretace výsledků a ověření teoretického modelu v metodice a její následné ověření (viz text i přílohy). Přínosy disertační práce pro praxi a rozvoj vědního oboru Významným přínosem práce je výběr indikátorů a návrh metodiky indikátorů, které dokáží měřit hodnocení kvality veřejného prostoru jako podstatu udržitelnosti veřejného prostoru na lokální úrovni, tzn. na úrovni obcí a měst. Doktorandka velmi dobře využila existující indikátory, ověřila jejich využití v praxi na příkladu tří měst a podpořila agregovaný indikátor monitorující kvalitu života daného města. Přístup verifikoval a rozvinul současnou metodiku, která je vytvořena tak, že je využitelná v praxi. Správně pro chování lidí ve veřejném prostoru při terénním šetření použila časově náročnou techniku mapování chování a jako další zdroj sekundárních dat aktuální data sociologického výzkumu z Hradce Králové. Výsledky řešení jsou verifikované a metodika ověřená z hlediska využitelnosti v praxi. Výsledky práce jsou dobrým základem pro další rozvoj vědních oborů jako je územní plánování, urbanismus, sociologie, a dalších oborů, které se v současnosti dílčím způsobem zabývají udržitelným rozvojem. Formální úprava práce Práce je členěna do osmi kapitol, včetně úvodu a závěru, které jsou dále tříděny do jednotlivých dílčích podkapitol. V první až páté kapitole se doktorandka věnuje úvodu do problematiky, vymezení cíle práce, metodám zkoumání, včetně současného stavu poznání v této oblasti a stanovení hypotézy. V šesté kapitole podrobně rozebírá návrh indikátoru kvality veřejného prostoru a v sedmé kapitole analyzuje praktickou část práce, tzn.aplikace přístupů. Práce je vytvořena logicky, přehledně a pečlivě zpracována. (Mám drobnou připomínku ke struktuře práce, bylo by vhodnější stanovení hypotézy spojit s cílem práce a netvořit samostatnou kapitolu, i když chápu, že autorka ji stanovila až po podrobné analýze současného stavu poznání ve čtvrté kapitole). Práce má 140 stran textu a dvě přílohy. Disertační práce má široký zdrojový aparát, čerpá z 55 titulů a 33 internetových odkazů včetně cizojazyčných publikací. Hodnocení a připomínky Práce je kvalitně zpracována. Přináší ověřené indikátory a agregovaný indikátor kvality života města vyjadřující kvalitu veřejného prostoru města, tzn. důležitou součást udržitelného rozvoje v sociální oblasti, zpracované pro lokální úroveň, která je v současnosti velmi důležitá. Stanovený cíl disertační práce byl v plném rozsahu splněn. Práce a metodika je po zkonkretizování využitelná především pro management obcí, pro urbanisty, ve státní správě při rozhodování o územním plánování. Drobné připomínky: " Práce má velice bohatý zdrojový i analytický charakter, který nebyl dostatečně využit pro závěry práce, které jsou na tak rozsáhlý obsah relativně stručné i když výstižné. " Vhodným výsledkem by byla dopracovaná či doktorandkou opřipomínkovaná metodika pro management obcí a měst a další využití v teoretické oblasti. Ing. Jana Vaďurová prokázala způsobilost vědeckého přístupu k řešení aktuálních a dlouhodobě řešitelných problémů. Předloženou disertační práci doporučuji k obhajobě. Po úspěšné obhajobě doporučuji Ing. Janě Vaďurové udělení akademického titulu "Ph.D.
eVSKP id 32605