ŠMÍDEK, M. Měření stability kmitočtu funkčních generátorů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2009.

Posudek vedoucího

Havlíková, Marie

Cílem bakalářské práce, která navazovala na semestrální projekty, bylo sestavení postupu výpočtu nejistot při měření krátkodobé stability vybraných funkčních generátorů. Jedná se o model výpočtu nejistot nepřímých měření, jehož postup je poměrně obtížný a vyžaduje dobrou znalost jak problematiky nejistot, tak statistických metod. V průběhu řešení práce student volil převážně ústní konzultace, ze kterých zejména zpočátku bylo patrné, že řešená problematika nejistot měření činí potíže a to byl důvod studentovy nesamostatnosti. Opakovaně bylo nutné projít metodické postupy výpočtu nejistot měření a ukázat při vlastním zpracování naměřených hodnot aplikaci teoretických vztahů. Optimální nebylo ani časové rozvržení pracovních činností a až po upozornění se student plně zkoncentroval na prioritní řešení stěžejních úkolů bakalářské práce. Kladně hodnotím studentovu snahu řešit nesnadné úkoly spojené s určováním nejistot, které činí potíže i pracovníkům z průmyslové praxe. Přes uvedené dílčí problémy student odevzdal práci v řádném termínu a práce má dobrou obsahovou i formální úroveň.

Posudek oponenta

Janečka, Jan

Předložená bakalářská práce se zabývá standardními nejistotami měření. K porozumění této problematiky je nutné nastudování mnoha literárních pramenů, což vede ke značné časové náročnosti. Student v praktické části dokázal aplikovat nastudované znalosti. Po prostudování bakalářské práce můžu konstatovat, že autor splnil všechny body zadání a časová náročnost a odborná úroveň zcela jistě odpovídá úrovni bakaláře. Odborná úroveň práce je dobrá, jen v jednom případě se autor se dopustil nesrovnalosti ve výpočtu nejistoty typu A. Krátkodobá stabilita se vypočte dle vztahu 3.3, ve které figurují tři hodnoty měřené frekvence. Student nejprve provedl výpočet krátkodobé stability kmitočtu a z něj následně vypočítal standardní nejistotu typu A. Právě zde je zmíněná nesrovnalost. Z hlediska určování nejistot nepřímých měření s použitím zákona šíření nejistot je potřeba vypočítat nejistotu typu A měřených frekvencí fmin, fmax a fstř zvlášť a pomocí citlivostních koeficientů vztáhnout ke krátkodobé stabilitě, jak to student správně učinil při určování nejistot typu B. Je tedy možné, že se student dopustil této chyby jen svou nepozorností než neznalostí. Navíc nejistotu typu B student vyhodnotil zcela správně, i když je podstatně náročnější než určení nejistot typu A. Doporučuji tedy, aby student provedl výpočet dle správné metodiky a porovnal, jak moc se liší výsledná nejistota měření krátkodobé stability. Formální stránka práce je na dobré gramatické i stylistické úrovni. Ale i zde bych chtěl uvést několik nedostatků. V úvodu práce zcela chybí formulování cílů, kterých chce autor dosáhnout. Dále bych chtěl poukázat na nevhodné umístění citací v názvech kapitol a zejména pak v úvodu, který by měl být z velké části autorovým dílem. V kapitole 4.4 autor uvedl přehledně v tabulkách naměřené hodnoty krátkodobé frekvenční stability funkčních generátorů spolu s výslednou nejistotou měření. V zápisu nejistoty měření by naměřená hodnota měla mít stejný počet desetinných míst jako výsledná nejistota měření. Autor v některých případech toto pravidlo nedodržel. Autor se dopustil i drobných překlepů např. na str. 51 se autor odkazuje na vztah 3.4 pro výpočet maximální chyby Zmax čítače HP 53131A, ale v příslušné kapitole je pod tímto číslem uvedený zcela jiný vztah. Autor se chtěl zřejmě odkazovat na vztah 3.5. Vzhledem k výše uvedeným nedostatkům musím snížit bodové hodnocení za odbornou a formální úroveň práce. Přesto tuto práci hodnotím jako dobrou zejména pro její náročnost.

eVSKP id 21474