KAJZR, M. Charakterizace vlastností grafitových materiálů v aplikaci litihum-iontového akumulátoru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Student Miroslav Kajzr se ve své bakalářské práci zaobírá tématem lithium-iontových akumulátorů. Přesněji, zápornými elektrodovými hmotami pro tento druh velmi rozšířených elektrochemických článků. Teoretická část práce je velmi obsáhlá, student všeobecně popisuje základní členění akumulátorů, jejich rozdělení, použití, výhody a nevýhody se zaměřením na lithium-iontové akumulátory. Tyto akumulátory jsou z teoretického pohledu kvalitně popsány, velký prostor je věnován materiálům pro záporné elektrodové hmoty. Dále teoretická část nepostrádá základní údaje o různých typech grafitových materiálů. Oproti teoretické části práce, je praktická část mnohem méně kvalitně zpracována jak z pohledu textové a grafické interpretace, tak i z pohledu změřených výsledků. Velmi negativně se na práci podepsal časový deficit. Praktické části bych především vytknul špatně posazený výchozí bod souřadného systému Obr. 8.4, 8.6 atd. Popisky získaných charakteristik a závislostí v textu často chybí, stejně tak jako odkazy na ně. Chybí mi detailnější popis získaných dat. Celé praktické části práce se nedostalo náležité pozornosti, kterou by si zasloužila a celkové sráží úroveň práce jako celku. Bakalářskou práci doporučuji postoupit obhajobě s hodnocení 60 bodů, D. Doplňující otázky Čím si vysvětlujete nízkou kapacitu expandovaného grafitu v porovnání s přírodním? Čím si vysvětlujete rozdílnou vratnou kapacitu lisovaného a nelisovaného expandovaného grafitu?
Srudent pan Miroslav Kajzr podal sávěrečnou práci, jejímž cílem bylo porovnávat chování vybraných uhlíkatých materiálů. Práce je součástí dlouhodobého výzkumného programu prováděného na UETE. Teoretická část je – až na některé nejasnosti ve vyjadřování – vcelku přiměřená. Mám k ní především tyto otázky: Str 13, odst 2: co je to „kobalt lithný“? Str. 14 co je „LINDEN, REDDY“ pokud je to nějaký pramen údajů, ta na něj měl být odkaz standardním způsobem. Podobně,str. 20 „drahokoupil“ ? Obecně, proč nejsou odkazy řaseny podle nějakého systému? Nejvhodnější je chronologické podle výskytu v texte. K tomu lze s výhodou použít režin „Vysvětlivka“ v prostředí MS-WORD. Str 16: pomůže kontrole nabíjecího procesu monitorovat teplotu v článku ? Str. 16: obecně užívané startovací olověné akumujlátory jsou schopny dodávat proudy 100 - 200 potřebné na start spalovacího motoru. Platí to též pro gelové akumulátpry? Str. 22: co je „inreversibilné“? Str. 22-23: vysoká kapacita vztažená na jednotku hmotnost je zajímavá, pro konstrukci reálné baterie také potřebujeme kapacitu vztaženou na jednotku povrchu výsledné sestavené elektrody. Lze dnes tyti údaje aspoň odhadnout? Jaká je délka dnes užívaných SWNT a obdobných nanomateriálů? Str. 28, obrr. 5.1 : jaký je význam žlutého a modrého zbarvení sloupců v diagramech? Z hlediska věcného je velmi zajímavé rozdílné chování elektrolytu s perchlorátem a s hexafluorofosfátem. Na některých uhlících se tyto materiály při cyklování jevily právě opačně.(viz závěrečná tabulka).Práce navodila několik otázek, které bude účelné v následných studiích objasnit. Jako celek je obecná část vyhovující, avšak pokusná část se sleduje hůře. Práci doporučuji přijmout k obhajobě a navrhuji hodnocení „C“.
eVSKP id 73686