VACULÍK, D. Prostor jako paradigma výuky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .

Posudek vedoucího

Sládeček, Svatopluk

David Vaculík uchopil představu školy šířeji, doplnil ji o ubytování studentů a pedagogů a odvážil se ji převést do struktury, která propojuje nedávnou minulost architektury s autorovou představou o budoucnosti. David Vaculík nastudoval práce architektů strukturalistů, a i díky tomu navrhnul architekturu, která měřítkem navazuje na tradiční městskou zástavbu, přitom však je pojetím nová, osvěžující a od svého okolí odlišná. Své úvahy se autor nebál zodpovědně a kriticky prověřovat ve variantních řešeních, aniž by ustoupil od původního záměru. Některé dispoziční nedostatky je třeba přičíst velkému rozsahu stavebního programu a zkušenostem studenta čtvrtého ročníku.

Posudek oponenta

Bureš, David

Předložená bakalářská práce řeší rekonstrukci a dostavbu areálů nové Fakulty architektury. Tedy téma, které by studentům mělo být blízké a známé. Student si pomohl silným tvarem existujícím v řešeném území a založil na něm svůj koncept. Výrazně konkuruje stávající budově školy a vyvolává mezi oběma objekty dramatické pnutí. To není možné označit za chybu, jedná se o legitimní architektonický prostředek. Je však třeba s ním nakládat velmi opatrně a citlivě. Koncept mohl student dotáhnout do konce – nabízel mu široké možnosti využití zejména v kombinování tvaru a měřítka. To by mu uvolnilo ruce především v práci s vnitřním prostorem, kde svůj koncept opustil a dal hlavním funkčním blokům tradiční ortogonální směr. To v rámci dispozice vyústilo v existenci podivných, někde až pocitově nepříjemných místností/prostorů. Jako velice problematickou vidím práci studenta se světlem ve vnitřním prostoru budovy. Z předložené výkresové dokumentace není patrné, kudy světlo proudí dovnitř a v jakém množství. Grafika pohledů naznačuje nějaké členění fasády, to nereflektují půdorysy. Informaci o existenci např. světlíků nelze vyčíst ani v řezech. Díky tomu se zdá, že některé prostory s poměrně velkou intenzitou pohybu osob a zejména denní místnosti nemají přirozené osvětlení, např. absence osvětlení v kuchyni s jídelnou v ubytování studentů, kde bude bezesporu těžiště jejich sociálního kontaktu, je hrubou chybou. Stejně tak osvětlení vnitřních prostor v hlavním patře se jeví vzhledem k hloubce dispozice a výšce podlaží jako nedostatečné. Stačilo pomoci si vlastním konceptem, rozrušit hmotu patra átriem nebo světlíkem a student by docílil neporovnatelného výsledku. Světlo je jeden z nejsilnějších nástrojů, které má architekt při tvorbě díla k dispozici, a student ji dle mého názoru mohl velmi zlepšit. V návrhu nevidím zásadní provozní chyby, naopak je zde cítit, že student se snažil nabídnout výuce architektury neotřelý přístup a zlepšit stávající neutěšený stav. Této snaze přisuzuji v některých ohledech až zbytečnou velkorysost. Konstrukci objektu student evidentně věnoval dostatečnou péči a zvolil svému účelu vhodný konstrukční systém – skeletový systém v kombinaci se ztužujícími jádry. Jeho užití je však ve vztahu ke zvolené formě trochu těžkopádné. Občas by nebylo na škodu porušit přísný modul a respektovat více zvolenou formu. Neobjevovaly by se pak sloupy v těsné blízkosti vertikálních ztužujících jader. Předložený detail vykazuje funkční nedostatky – u atiky a u terénu jsou tepelné mosty. Přestože je plášť fasády zavěšený, měl by mít základ. Grafika předložené práce je jednoduchá, jasná, čistá, přehledně strukturovaná. V některých aspektech je však formální úroveň nadřazena, což se projevuje potlačením vypovídající hodnoty věci (viz výše). Celkově práci hodnotím jako dobrou. Oceňuji přístup studenta k danému zadání. Mohl vsadit na jistotu a jednoduchost, místo toho zvolil složitější cestu a se ctí se snažil bojovat. Proto jsem ve svém celkovém hodnocení méně přísný. Výše zmíněné výtky beru spíše jako podněty k dalšímu zlepšování studenta. Chybělo jen několik detailů, aby se jeho bakalářská práce stala skvělou.

eVSKP id 126795