GARDÁŠ, V. Analýza signálů ze senzorických systémů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Cílem práce studenta byl teoretický rozbor problematiky detekce signálů ze senzorických signálů a následně v rámci praktické práce zpracování a vyhodnocení reálných náměrů. Na základě získaných poznatků pak měl student realizovat GUI s implementovanými filtry. Přestože cíle práce byly splněny, na kvalitě výsledků i na formálním zpracování práce se projevilo to, že student ani jednou nekonzultoval průběžné výsledky. Student používá nevhodnou terminologii a některé obrázky v teoretické části jsou plně převzaty ze zahraničních zdrojů bez řádného citování. Kvalitu praktické části dále snižuje použití nevhodné prezentace výsledků (např. zobrazení až 6ti kilometrového úseku vlákna v jednom grafu). Výsledná disputace dosažených výsledků je rovněž nesprávná. Na základě výše uvedených nedostatků navrhuji známku E, 50 bodů.
K recenzované práci mám několik vážných výhrad. V teoretické části se student dopustil několika chyb nebo nepřesností. Diracův impuls definuje na straně 25 nepřesně jako funkci, „která má na ose x nulovou hodnotu a je nekonečně vysoký“. Na straně 27 nepřesně popisuje mezní kmitočet, když uvádí „Místo mezi pásmovou propustí a přechodovým pásmem se nazývá mezní frekvence“. Níže pak zpřesňuje, že mezní kmitočet je definován pro pokles o 3 dB, ale opět nepřesně uvádí, že se jedná o oblast nikoliv konkrétní hodnotu. Ani není pravdivé tvrzení k obrázku 2.5 na straně 28 „Celkový výstup y[n] je roven impulzní charakteristice d[n] mínus výstup dolní propusti a impulzní charakteristiky h[n] v horní větvi“. Neodečítají se impulsní charakteristiky ale jejich konvoluce se vstupním signálem. Navíc impulsní charakteristika dolní větve nemůže být Diracův impuls, ale Diracův impuls zpožděný o zpoždění horní větve h[n]. Jinak při změně paralelního spojení na sériové na obr. 2.5 nebude výsledkem horní propust. Nedůslednost zpracování mi ale nejvíc chybí při popisu praktické části. Podle popisu stále nelze experimenty nijak ověřit nebo zopakovat. Student sice doplnil schéma experimentálního pracoviště, ale nejsou uvedeny parametry jednotlivých částí nebo alespoň konkrétně použité typy. Chybí hodnota šířky a úrovně měřicího impulsu, vlnová délka, atd. Hodnota 2 kHz, resp. 3 kHz, pravděpodobně není vzorkovací kmitočet, ale kmitočet vysílání měřicích impulsů. Pokud by to byl vzorkovací kmitočet, pak ze srovnání obrázku 3.5 a 3.7 zjistíme, že vzdálenosti 2000 m má odpovídat zpoždění 2000 vzorků. Podle vzorce (1.2) by pak rychlost světla musela být přibližně pouhých 4000 až 5600 m/s (v závislosti na indexu lomu, který ale není uveden). Tedy řádově méně, než ve skutečnosti. Proč byly na trase v Brně voleny mezní kmitočty pásmové propusti 80 Hz a 430 Hz, zatímco v Praze 20 Hz a 500 Hz, zdůvodňuje teoretickými znalostmi. Avšak bez jediného odkazu a nutnost použití rozdílných kmitočtů neplyne ani z textu práce. Student sice vytvořil program s grafickým uživatelským rozhraním, ale jeho struktura není příliš vhodná. Načítání a segmentace signálu se opakuje v každé funkci znovu, místo aby byla zapouzdřena do nějaké připravené funkce a pouze se provedlo její volání. Korelaci se student snaží počítat ve spektrální oblasti, což je samo o sobě chvályhodné. Ale spektra pouze násobí, což odpovídá rychlé konvoluci. Při rychlé korelaci by jedno spektrum mělo být komplexně sdružené. Navíc délka Fourierovy transformace je shodná s délkou segmentů, takže výsledkem je kruhová „korelace“. Nevhodné je také vytvoření dvou samostatných zdrojových souborů pro dva záznamy Praha a Brno namísto jednoho univerzálního, který by se dal využít pro další budoucí měření. Možná to plynulo z toho, že každý záznam používá jiný formát uložení. Podobně hodnotím i formální úpravu práce. Kurzívou jsou uváděny funkce (sin, exp) ve vztazích a jednotky veličin v textu. Objevují se i slangové nebo nepřesné výrazy jako „periodika“ (místo periodicita?), několik překlepů, neslabičné předložky na koncích řádků, apod. Práci hodnotím pouze jako dostatečnou, s ohledem na splnění relativně jednoduchého zadání.
eVSKP id 112911