FILIP, J. Návrh výroby nosného plechu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2020.

Posudek vedoucího

Podaný, Kamil

Práce je zaměřena na návrh výroby nosného plechu, který je vrchní součástí servisního vozíku, sloužícího k manipulaci s vypínačem vysokého napětí. Vzhledem ke kusové výrobě jsou zvoleny technologie vysekávání a ohraňování. Provedení odpovídá stanovenému zadání, je přehledné, srozumitelné a graficky vyvážené. Dojem kazí slabší jazykové a stylistické vyjadřování. Student přistupoval k řešení závěrečné práce zodpovědně, pravidelně chodil na konzultace a získané připomínky se snažil zaimplementovat. V celkovém hodnocení je zohledněna nižší náročnost a složitost práce.

Posudek oponenta

Řiháček, Jan

Bakalářská práce si klade za cíl provedení návrhu technologie výroby dílce z pozinkovaného plechu - nosného plechu manipulačního vozíku, který se vyrábí v roční sérii 200 kusů. Po zhodnocení zadání a rozboru možných výrobních metod přistoupil student, pro vcelku jednoduché zadání, ke zvolení očekávatelné kombinace výrobních technologií, tj. vysekávání a ohraňování. Na tyto oblasti též zpracoval vcelku ucelenou literární rešerši obsahující vztahy pro základní technologické výpočty i přehled nástrojových možností daných technologií, i když právě tato část mohla být podrobnější. Je také třeba zmínit, že se v teoretickém rozboru práce objevuje celá řada nepřesností. Autor například při výpočtu střižné síly tvrdí, že kvůli uvažování přídavného namáhání se výpočtem určená střižná síla uměle navyšuje o (20 až 50) % namísto správného rozsahu (10 až 30) %. Dále při výpočtu délky ohnuté části (vztah 2.7) student používá ve vzorci úhel alfa, tj. úhel ohybu. Správně by však měl být použit úhel ohnutého úseku, v práci onačený jako gama, tedy doplněk úhlu alfa do 180°. Uvedený způsob výpočtu se poté přenáší i do praktické části, kde je do stejného vztahu dosazován za úhel alfa bez jakéhokoliv bližšího vysvětlení již správně právě zmíněný doplněk do 180°. Z hlediska praktické části je třeba konstatovat, že působí, i s přispěním výše uvedeného, poněkud chaoticky. V úvodu se autor snaží o zhodnocení technologičnosti vyráběné součásti. Určené hodnoty a výsledky provedené kontroly ale nakonec nebere v potaz, a proto se zdá být celá kontrola technologičnosti bezpředmětná. Například při kontrole minimálního poloměru zaoblení ohnutých částí dochází autor k výsledku, že poloměr 0,2 mm nevyhovuje, ale dál tento fakt nijak neřeší. Uniká mi tedy smysl tohoto výpočtu. Při tvorbě vysekávacího plánu byl též proveden rozbor procentuálního využití tabulí. Zde je na škodu, že byly testovány pouze dvě varianty velikostí. Po sestavení vysekávacího plánu je v práci uveden i přehled tvarů a rozměrů vysekávacích nástrojů pro vysekávání otvorů. Autor už ale neuvádí stejný přehled pro vysekávání obrysu součásti. Totéž platí i o výpočtu vysekávací síly. Dále bych očekával, že bude v rámci vlastního návrhu výroby více přiblížena práce s používaným CAM softwarem TruTops. Při výpočtu parametrů ohraňování, tj. ohraňovací síly a úhlu odpružení, se ve vzorcích vyskytuje veličina popsaná jako „rozevření matrice“. Ze zakótovaných rozměrů používaných matric je zřejmé, že používaná délka je určena špatně. Správně se nejedná se o vzdálenost mezi tečným napojením zaoblení matric na jejich vnitřní tvar, ale o rozměr odkazující se do středů zaoblení. Z tohoto pohledu jsou tak všechny uvedené výpočty špatně. Navíc student za mez kluzu do vztahu pro výpočet odpružení dosazuje z neznámých důvodů hodnotu 0,8 Rm (mez pevnosti). V technicko-ekonomickém zhodnocení v závěru práce autor zcela opomíjí technické hodnocení výroby a vyrobitelnosti. V části věnující se ekonomickému rozboru postrádám určení bodu zvratu. Je zde uvedena v podstatě pouze cena materiálu vycházející s požadovaného počtu tabulí, což nelze ekonomickým hodnocením příliš nazvat. Mezi další nedostatky práce lze, krom občasných překlepů a vět nedávajících smysl, zařadit: - krkolomné vysvětlování detailu obr. 2 (str. 10) až na další straně přes obr. 4, - chybějící indexy u veličin v tabulkách (např. Rm, kde m má být psáno jako index), - chybějící čárky a tečky, oddělující text v legendách vzorců, - zbytečné rozepisování vzorce 2.3 do tří různých vztahů (2.2 a 2.4) - některé citace literatury, které neodpovídají normě.

eVSKP id 124921