VESELÁ, C. Eyetracking při řešení dopravních situací [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Studentka navrhla a realizovala systém pro hodnocení pohybu očí při řešení dopravních situací. V Matlabu implementovala rozhraní pro ovládání komerčního eyetrackeru a vytvořila program pro výběr a spuštění videozáznamu dopravních situací, umožňující současný záznam časoprostorových souřadnic směru pohledu a průměru pupily. Koncepčně zdařilá práce se opírá o kvalitní literární rešerši metod sledování očí, z které je patrné, že se studentka velmi dobře orientuje v zadané problematice. Výčet současných přístupů k záznamu pohybu očí je ukončen jejich přehledným srovnáním a studentka v praktické části práce využívá získané poznatky k optimalizaci akvizičního protokolu. Praktická část práce srozumitelně dokumentuje navržený algoritmus a akviziční protokol. Vizualizace dat je vzhledem k jejich povaze velmi dobře zvolena a umožňuje hodnotit jak parametry související se změnou pohledu, tak parametry související s rozšířením zornice. Navržené grafické rozhraní pro analýzu dat je přehledné a prozrazuje, že studentka detailně rozumí hodnoceným parametrům i jejich interpretaci. Realizovaným systémem studentka naměřila sadu dat a provedla komparativní studii způsobu sledování dopravních situací zkušenými a nezkušenými řidiči, podloženou statistickým zpracováním dat. Dosažené výsledky správně interpretovala a v diskuzi je srovnala s výsledky jiných autorů. Cením si také kapitoly, diskutující limity navrženého přístupu. Studentka věnovala realizaci hodně času, využívala konzultací, sama přicházela s novými nápady k rozšíření akvizičního systému, a celý rok na zadaném úkolu systematicky pracovala. Během vypracování práce samostatně překonala řadu problémů, předložila rozpracovanou práci v řádném termínu a splnila zadání semestrálního projektu v celém rozsahu. Se svou prací se zúčastnila studentské soutěže EEICT.
Studentka Cindy Veselá se ve své práci zabývá aktuálním tématem využití eyetrackingu při řešení dopravních situací. V teoretické části práce studentka popisuje anatomii oka a typy očních pohybů. Dále uvádí metody pro sledování pohybů očí, z nichž si pro praktickou část zvolila statický eyetracking využívající IR záření. V další kapitole pak popisuje možnosti hodnocení pohybu očí a velikosti zornic, což je pro práci stěžejní. Tato kapitola je poměrně stručná a některá zásadní tvrzení postrádají referenci. Např. u metody, kde se počítá strmost histogramu, není jasné, zda ji autorka vymyslela či převzala, není zřejmý její teoretický základ (proč ji použila) a ani předpoklad, jak se strmost bude měnit se zkušeností řidiče. V praktické části studentka zaznamenávala pomocí eyetrackeru oční pohyby u 12 lidí během sledování dvou videí s konkrétní dopravní situací. Videa jsou v práci popsána včetně obrázkových ukázek, ale chybí zde odkaz na jejich zdroj. 12 lidí bylo rozděleno do dvou skupin podle jejich řidičských zkušeností. Rozdělní bylo subjektivní, což může zkreslovat následnou analýzu. Na druhou stranu musím konstatovat, že objektivnější rozdělení (např. na základě jízdního testu či s pomocí dopravního psychologa) je nad rámec BP. Studentka také vytvořila program s GUI pro záznam, zobrazení a analýzu dat. Z nasnímaných dat bylo extrahováno celkem 24 příznaků. Hodnoty příznaků jsou na 21 stranách práce přehledně uvedeny, řádně statisticky vyhodnoceny a diskutovány. Studentka také uvádí, které z příznaků jsou vhodné pro dělení řidičů dle zkušeností. Vzhledem k velkému počtu příznaků mi v závěru kapitoly chybí jejich shrnutí (např. formou tabulky). V tabulkách 3 a 4 v kapitole 8 chybí jednotky. U celkového počtu pohledů na dopravní značky ve videosekvenci 1 by bylo dobré uvést, kolik značek se zde opravdu nacházelo. Oceňuji, že minimálně jeden parametr (zvětšení průměru zornic) je úplně nový a dokonce se prokázal jako vhodný pro dělení řidičů dle zkušeností. V diskuzi pak studentka férově uvádí omezení vzniklá použitím videí (místo reálné dopravní situace) a také omezení metody eytrackingu. Práce je poměrně rozsáhlá a z obsahového i formálního hlediska na dobré úrovni. Je zde minimum překlepů, výtku mám snad jen k použití různých fontů v kapitole 4.3. Přes uvedené výtky považuji práci za zdařilou a přínosnou a doporučuji ji k obhajobě.
eVSKP id 110543